Microstock fotobanky (I.): Bohatým a uznávaným fotografem za pár minut? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

2. dubna 2010, 00.00 | Vítejte u seriálu o microstock fotobankách, velkému fenoménu posledních let. Jedná se o pravděpodobně nejvíce diskutovaný obchodní model mezi fotografy vůbec. Není možné o něm nevědět, není možné se mu vyhnout. Konkurence na trhu s fotografiemi ale každým dnem stoupá a každý možný distribuční kanál je proto vhodné a nutné prozkoumat a pokud možno využít. Také se množí zvěsti o možnostech vydělat tímto způsobem spoustu peněz, státi se úspěšným a nezávislým. Proto bychom se rádi blíže podívali, co je na tom pravdy.

Vítejte u seriálu o microstock fotobankách, velkému fenoménu posledních let. Jedná se o pravděpodobně nejvíce diskutovaný obchodní model mezi fotografy vůbec. Jedněmi vychvalován, druhými zatracován, málokterého fotografa každopádně nechává klidným. Není možné o něm nevědět, není možné se mu vyhnout. Konkurence na trhu s fotografiemi ale každým dnem stoupá a každý možný distribuční kanál je proto vhodné a nutné prozkoumat a pokud možno využít. Také se množí zvěsti o možnostech vydělat tímto způsobem spoustu peněz, státi se úspěšným a nezávislým. Proto bychom se rádi blíže podívali, co je na tom pravdy.

Vítejte do světa zostřené konkurence.

K problematice fotobank lze přistupovat v zásadě z několika rozdílných úhlů. Nás bude v tuto chvíli zajímat hlavně přístup fotografa snažícího se prodat své snímky a vydělat tím nějaké, pokud možno velké, peníze. Existuje spousta fotografů, kteří považují microstock za degradaci své práce, neboť fotografie jsou zde nabízeny za ceny řádově jednotek dolarů. Faktem zůstává, že právě snímky prodávané přes microstock by ve spoustě případů prodejné vůbec nebyly a pokud ano, rozhodně ne v tolika kopiích jak jsme tomu denně svědky. Ať už jsme v principu pro a nebo proti, je jasné že tento byznys funguje skvěle a my tomu nemůžeme nijak zabránit. Můžeme s tím buďto nesouhlasit, nebo toho faktu zkusit využít ve svůj prospěch. Nízká hodnota jednotlivých plateb je nahrazena kvantitou prodeje a tím se účinnost použití tohoto prodejního kanálu leckdy vyrovnává klasickým fotobankám. Problémem ovšem bývá častý pocit fotografů, že za své snímky dostávají málo procent z prodeje, typicky pouze dvacet až třicet procent z prodané ceny. K tomu lze říci snad jenom tolik, že žádný distribuční kanál není zadarmo a pokud se nám to nelíbí, nemusíme ho používat. Celkově vzato se v tomto směru microstock fotobanky nijak neliší od ostatních fotobank. A každý fotograf si jistě dokáže uvědomit sám, kolik nákladů je zapotřebí k prodeji fotografií vlastními silami nebo jiným způsobem. Samozřejmě jsou ale i fotografie, které se tímto způsobem prodávat nehodí, nebo si jich prostě vážíme tolik, že bychom je nikdy nenabízeli online.

Fotografy prodávající své snímky přes microstock galerie lze rozdělit na tři základní typy. Za prvé se zde otevírá ohromný, dříve zapovězený prostor pro amatérské a začínající fotografy. V "normálních" fotobankách není o tento druh tvorby zájem a pokud ano, jste nuceni předkládat obrovská portfolia v řádu stovek snímků, vyžaduje se zastoupení pouze jednou agenturou. Naproti tomu microstock banky typicky vyžadují jen tři až deset startovních snímků a může se začít prodávat.

Druhým typem fotografů prodávajících přes microstock jsou profesionálové, kteří zde prodávají to, co mezi normálními foceními “nacvakali” a neprodají jinak. Prodávají tak vlastně vedlejší produkt své hlavní fotografické činnosti.

Posledním typem fotografa a fenoménem poslední doby je fotograf, mající prodej přes mictrostock jako hlavní výdělečnou činnost. Ano, skutečně je možné vydělávat tímto způsobem peníze a to dokonce velké peníze. Ale je to práce jako každá jiná a vyžaduje mnoho úsilí, investic a vytrvalosti než se to podaří. Výhodou je bezesporu velký oslovený trh, možnost optimalizovat si čas podle svého. Zisk přichází později a jeho výše se nedá nikdy přesně odhadnout. Riziko podnikání je zde tedy stejné jako v kterémkoliv jiném odvětví fotografie.

V současné době je na světě několik desítek, možná i stovek microstock fotobank. S lokálním i globálním zastoupením. Mezi největší hráče na globálním trhu se řadí již několik let pár zvučných jmen. Istockphoto.com, vlastněná Getty images byla dlouho jedničkou na trhu, ale dnes je dotahována a někdy i překonávána ostatními rivaly. Dreamstime.com je dalším velkým hráčem a vedle Shutterstock.com a Fotolia.com tvoří největší konkurenční prostředí a lídry trhu. Pokud bychom se snad chtěli touto problematikou zabývat více, dobrým zdrojem informací nám může být například server Microstockinsider.com, kde se pravidelně objevují hodnocení a rady jak s microstock bankami pracovat. Všeobecně se má za to, že výše jmenované čtyři fotobanky tvoří jakési nejlepší možnosti kde zkusit své fotografie prodávat, neboť zabírají majoritní část trhu a mají dostatečné zkušenosti s prodejem.

Pokud budeme stát před rozhodnutím kde a jak své obrázky nabídnout, bude dobré si uvědomit, že tyto fotobanky jsou globání, velikost trhu, který pokrývají, je obrovská, a jako takové nás budou jistě dobře zastupovat. Na druhou stranu: množství jimi nabízených obrázků a ilustrací je v současné době v řádu milionů a každým dnem narůstá. To pro nás znamená také obrovskou kumulaci konkurence v podobě ostatních fotografů či designérů, kteří si zisky z prodeje chtějí samozřejmě nechat raději pro sebe. Přes velkou konkurenci ale existuje poměrně slušná šance se prosadit. Tedy v porovnání s jinými druhy prodeje fotografií. Pokud skutečně chceme začít prodávat své fotografie a chceme nějak zúročit všechny ty nabité zkušenosti a peníze vynaložené na koupi fotoaparátů či světel, je vedle volného nebo galerijního prodeje či zakázkové tvorby prodej přes microstock tou nejjednodušší a nejpřirozenější cestou. Samozřejmě zde stále číhá strašák v podobě podvědomí, že prodáváme fotky pod cenou, což může a nemusí být pravda.

S postupem globalizace, rozšířením digitální techniky (a s její jednodušší dostupností) vzrůstá i kvalita nabízených fotografií. Již dávno neplatí trend, se kterým mnohé z nich začínaly, totiž jako výpomoc grafiků grafikům, jako výměna poloprofesionálních obrázků v oboru mezi kolegy pro ilustrační účely či jako doplňující materiál neurčité kvality. Dnes je celkem běžné, že fotograf prodávající prostřednictvím mikrostocku používá špičkového 35mm digitálního zařízení, čím dál častěji se začínají objevovat dokonce středoformátové práce. Je jasné že i v tomto sektoru je konkurence obrovská. Je možné sice prodávat fotografie pořízené kdejakým lepším automatem, ale musíme počítat s tím, že musí být schopné konkurovat profesionálním pracem.

Asi nejdůležitější otázkou, kterou si klade mnoho fotografů, je ta finanční. Je tedy možné si prodejem tímto způsobem vydělávat? Je možné se uživit? Odpověď je šalamounsky nejednoznačná a rozhodně není tak jednoduchá. Určitě je možné takto skvěle začít prodávat své fotografie. Určitě je možné se živit jen tímto druhem prodeje obrazového materiálu. Ale stojí to stejné množství námahy a vytrvalosti jako úspěch v kterémkoliv jiném oboru lidského konání. Výhodou je, že zde na svém úspěchu můžeme pracovat zvolna, postupně a svůj čas si řídit podle potřeby. S větší pravděpodobností je zdaleka lepší používat tento prodejní způsob jako další z mnoha v našem obchodním portfoliu. Odměnou za trpělivost a postupnou práci nám časem může být slušný přivýdělek v řádu několika stovek dolarů za měsíc. V tomto případě bude lépe se připravit na nutnost vybudování portfolia alespoň o velikosti stovek slušných snímků.

Po dnešním úvodu bychom se příště rádi zaměřili na druh fotografií, které se pro prodej přes microstock hodí nejlépe. Podíváme se na úroveň technické kvality, náměty a také požadavky trhu. Také se pokusíme objasnit několik dalších detailů, které mohou být při komponování fotografií pro databanky přínosné.