Co přinesla 10. mezinárodní výstava designu Osaka 2001? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. října 2001, 00.00 | Jaké nové trendy se objevují v grafickém designu? Jak vypadá zahraniční tvorba v této oblasti?

Grafický design je součástí vizuální komunikace a proudu výměny informací. Mezinárodní soutěžní přehlídka designu Osaka 2001 představuje práce designerů z celého světa, kteří svoje projekty koncipovali v sociální a kulturní sféře. Pravidlem je společné téma, kterým byl tentokrát stanoven pojem Intermediation, což bychom mohli přeložit jako zprostředkovávaní informací a komunikace. Zřejmá je i orientace na budoucnost, odkazy a vize. Celkově je možno všechny myšlenky této akce shrnout do čtyř skupin: jednoduché používání (user-friendliness), estetičnost, ekologičnost a návrh nového způsobu života.

Už po desáté se tu setkávají designeři tvořící nejen grafická díla, ale taky specialisté z odvětví průmyslového designu a architektury. V tom spočívá vyjímečnost této velkolepé akce, která se konala 20.– 24. 10. 2001 v japonské Osace. Každé dva roky se v rámci výstav organizuje i mezinárodní konference, na které se řeší aktuální problémy světového designu.

Důležitost této prohlídky potvrzuje i velké množství nových nápadů v oblasti komunikace. Z tak ohromného množství děl, t.j. 1093 (886 ze zahraničí) z 61 zemí světa, bylo oceněných 38. Za zmínku stojí alespoň projekt skupiny německých designerů, kterým je zcela nový druh informačního a orientačního systému měst a taky zajímavé dílo protagonistky ženského grafického designu z Bulharska.

Oba projekty byly oceněny mezinárodní porotou, které předsedal Ikko Tanaka, vedoucí osobnost japonského grafického designu. Projekt PILON, jak se toto dílo německých autorů nazývá, získal cenu Grand Prix, kterou uděluje premiér japonské vlády. Milena Valnarová z Bulharska za svoje grafické dílo Znaky se mění (Signs are changing) získala cenu starosty města Osaka.

PILON je výsledkem spolupráce pěti německých designerů: Stefana Nowak, Dominika Mycielski, Petry Knyrim, Philippa Teufel a Alexandra Pier. V historii lidstva, speciálně v dějinách urbanistických řešení, pozici v krajině definovaly různé věže, kameny, vlajky a značky. PILON je obdoba všech těchto až dosud nenahraditelných atributů měst. Je to orientační systém budoucnosti pro pěších v historickém centru města. Z dálky je to chudý pylon – sloup, který je však zřetelným znakem a zároveň nezaclání ve výhledu. Při pohledu zblízka vidíme na podlaze podrobnou mapu, na které je vyznačena aktuální pozice a také informace o umístění dalších pylonů v okolí. Hlavní část tvoří tři obrazovky s elektronickou navigací, které obsahují informace o městě, akcích, možnost objednávání hotelových pokojů, seznamy restaurací a pod. Údaje mohou být pravidelně aktualizovány každý den nebo týden. Pomocí speciálního modulu založeného na Quicktime VR je možné rozhlížet se po virtuálním městě a měnit úhel a místo pohledu prostřednictvím fyzického pohybu sloupu jako s periskopem. Virtuální pohled může být nejenom záznamem současného stavu konkrétního okolí, ale i vycházkou do minulosti a nahlédnutím do rekonstrukce stejného prostředí v různých dobách historie.

PILON je ukázkou toho, že uplatnění grafického designu a virtuální reality ve spolupráci s průmyslem a architekturou je velmi rozsáhlé a taky může významně zasáhnout do života lidí. Prvořadým cílem tohoto projektu je pomoc turistům zorientovat se v cizích zemích bez značných překážek a poznat zároveň i mnoho z historie země, kde se právě nacházejí. Tento problém se rozhodli rešit autoři projektu zejména proto, že dnes mnohé státy čerpají podstatnou část svého zisku právě z rozvoje turistiky.

Plakát Mileny Valnarové

Čistě grafické dílo – plakáty Mileny Valnarové, s výstižným názvem Znaky se mění, je také svým způsobem o orientaci a komunikaci lidí. Její pohled je ale více autorským vyjádřením k tématu a jeho pochopení se může u různých lidí velmi lišit. Jde o spojení dvou faktorů, které odhalují lidskou mysl a také slouží komunikaci – lidské ruce a písmena. Písmové tvary vyznívají jako určité symboly, značky, smysl kterých musíme hledat i jinde než v jejich prvoplánovém významu. Ale to, čeho si na tomhle díle porota cenila nejvíc, dle jejích členů (Ikko Tanaky z Japonska, Desmonda Laubschera z Jižní Afriky, Roberta Petersona z Kanady), je zjevná manifestace dnešních trendů světového grafického designu, jmenovitě plakátové tvorby. Současný plakát musí mít silný výraz zdůrazněný kontrasty, protože jeho hlavním cílem je upoutat pozornost. V tomto díle se kontrast ukazuje snad všude. Zobrazení lidských rukou coby množství křivek v kontrastu s lineárním geometrickým zobrazením písmena, kontrast světla a tmy, teplá textura lidské kůže v kontrastu k jednolité ploše symbolu, i když narušené její průsvitností. Každopádně dílo této bulharské grafičky klade víc otázek, než stanovuje odpovědí, ale i to je jeden z úkolů grafického designu.

I další díla ukázaly možnosti vizuální komunikace v budoucnu, avšak mnohé z nich už víceméně patří pod hlavičku průmyslového designu. To, co chtěla tato výstava demonstrovat, se podařilo. V designu není možné stanovit hranice a zabránit přelínání jednotlivých odvětví mezi sebou a to je zároveň výzva k užší spolupráci grafických, průmyslových designerů a architektů ve prospěch jednoduššího budoucího života všech lidí.