Čas žní – ani logo nazmar! - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

5. srpna 2003, 00.00 | Po vydařené taškařici s logem pro Kvalitní českou potravinu s názvem Klasa, snad jako součást omluvy za odsun, Ministerstvo zemědělství, potravinářství, lesního a vodního hospodářství (MZPLVH) si nabíhá na další příslovečné vidle.

Povodně, mrazy, sucho, zašmodrchané restituce a škudlivá Eunie jako by nebyly na zemědělce and comp. dost, pořídíme jim ještě ministerskou značku. V Hospodářských novinách tedy čteme vyhlášení veřejné soutěže na emblém MZPLVH.

V oznámení se doslova m.j. píše „…výtvarný návrh na logo Mze ČR, které by vystihovalo hlavní odvětví tohoto resortu (zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství)“.

Znova se objevuje otázka, k čemu slouží logo, značka, znak. Opět připomeňme definici příslušného Úřadu průmyslového vlastnictví, který značkám přiděluje ochranný znak - ®: Logo – v terminologii Úřadu „ochranná známka“ „..je slovní, obrazové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a je zapsáno do rejstříku ochranných známek.“ A dále v doporučení ÚPV čteme:„…bez ohledu na jejich grafické zpracování by měla mít známka distinktivní (rozlišovací) způsobilost, …aby byla schopna plnit hlavní požadavky na ní kladené, tj. zejména funkci rozlišovací a ochrannou. …..Nejčastější chybou při tvorbě ochranné známky je snaha přihlašovatelů co nejvíce své služby popsat a tento popisný údaj spojit s pojmem všeobecně užívaným, tedy ze známkového hlediska údajem nedistinktivním“. Mezi nevhodnými příklady figuruje např. klas.

Je však ministerstvo tím pravým výrobcem či poskytovatelem služby, který potřebuje předmět svého podnikání ošetřit ochrannou známkou? V rámci svých působností nemusí na trhu soutěžit s nikým, ani s jinými ministerstvy téže vlády, ani s ministerstvy shodného resortu vlády jiné. Naše milé ministerstvo je unikátní už tím, že je ministerstvo. Je to státní instituce, úřad, administrace, která se nepotřebuje ozvláštňovat, vymezovat vůči jiným subjektům ve společnosti běžnými tržními nástroji, z nichž jeden právě logo ve formě ochranné známky je.

Nevyjasněnost celé záležitosti MZPLVH dokazuje zněním zadání soutěže. Jeho požadavky jsou v přímém rozporu s požadavky na funkční logo. Vystižení hlavních odvětví resortu čili popis, charakteristika je právě tím, čemu se návrh loga musí vyhnout.

Kdybych jako designér dostal zadání na značku od klienta, který podniká v oboru služeb dle mezinárodního třídění v třídě 35, 41 a 42 (kancelářské práce, školení a jiné), tak hledáme, jak se odlišit od dalších subjektů a ne v čem jsme stejní.

Chápal bych, kdyby soutěž zněla na vizuálně komunikační systém ministerstva, piktogramy apod. Ale logo jen pro ministerstvo, tak že převedu do obrázku už tak dlouhý název této instituce?!?

Jistě se piktogramy sejdou vkusné, mnohé i originální, ale piktogram není logo!!!

Podívejme se ještě, která další ministerstva ČR cítila potřebu ozdobit se značkou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má něco, co vydává za logo, ale zkratky v nejjednodušších geometrických obrazcích jsou přesně to, co je uváděno ÚPV mezi příklady neregistrovatelných návrhů ochranných známek.

Za korektní logo lze jistě považovat značku používanou Ministerstvem životního prostředí.

Ostatní ministerstva – a že jich je – nepovažovala za nutné svoji výjimečnost vylepšovat emblémem, který při dodržení zásad funkčnosti loga by spíše znejasňoval ministerskou fasádu.

V blízkém a vzdáleném zahraničí je také jen několik resortních kolegů pana ministra Palase, kteří mají na hlavičkovém papíře něco jiného než státní znak či jeho ekvivalent a zřetelně napsaný název ministerstva

Následují emblémy ministerstev evropských zemí, která nějaký symbol svého resortu používají. Popořadě Estonsko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko. Na mapě Evropy kupodivu pěkně pohromadě, do budoucna tedy i Česko…Snad to s ničím nesouvisí…

Zadání tamních soutěží byla pravděpodobně stejná jako v českém případě, soudě podle výsledků.

Ministerské zadání vyžaduje, aby logo mělo minimálně čtyři prvky – charakteristiky administrovaných odvětví. Návrhy tuto podmínky nesplňující by měly být ze soutěže vyřazeny. Práci výběrové komisi věru nezávidím.

Mezi návrhy budou převažovat variace na snopy, klasy a jednotlivá zrna, koláče, rohlíky, chleby a krajíce, traktory s pluhy i bez, pytle s moukou, stromy především jehličnaté, a vesměs modré vlnovky. Čest výjimkám!

Nedávno ve FONTu probíraný srp také spadá do očekávané ikonografie. A Neurathův ISO systém nabízí komplexní řešení pro všechna odvětví Mze.

Z barev budou dominovat sytě žlutá až okrová-zlatá a zelená a modrá v různých odstínech. Výjimkou budou návrhy akcentující (nevyžadovanou a mimomísní) českost aktivit ministerstva – buď jen historickou červenou nebo státně trikolórní.

Surfování po ministerských webech dokládá, že většina těchto institucí pro svou identifikaci používá jen státní emblém a název úřadu, většinou v úředním jazyce své země jako dostatečně distinktivní pro určení resortu. Další obrazový materiál – ať kreslený, či spíše fotografický slouží pak k ilustraci stránek. Fotografie se na jedné stránce někdy i průběžně střídají, takže taková homepage je jak řeka, do niž dvakrát nelze vstoupit. V tomto ohledu je ukázková stránka francouzského ministerstva (www.agriculture.fr). Při první návštěvě této stránky mne překvapila z patinované sádry realisticky vyvedená kompletní kozí rodinka, patrně záběr z kabinetu názorných pomůcek na VŠ „hnojárna“. Při dalším návratu na tuto stránku jsem byl přivítán detailním záběrem neodolatelně chutně vyhlížejících bobulovin a peckovin, ňam. Vždy však vlevo nahoře sídlila trikolóra se siluetou Marianne a pod tím název ministerstva, ve francouzštině, samozřejmě. Prostě jasná vizuální kultura včetně espritu a na ministerské úrovni, co víc si přát…

Homepage českého MZPLVH www.mze.cz nabízí zrakové senzace v barvě, které si kdysi říkalo kafebraundozelena. Čtyři ilustrační medailonky s drobnými motivy jsou čitelné (a hodně podobné rakouské kresebné verzi www.lebensministerium.at), ale zlato polí, lesk srsti zvířat, pestrost potravin nebo aspoň šťavnatost knedlozelovepřa, šumění lesů a hukot vod (ta hymna je ale vymakaná!) při nejlepší vůli jaksi nenacházím.

Je-li vylepšení image MZPLVH cílem vyhlášené soutěže, tak je to jistě chvályhodné. Ale zrovna v tomto případě vymýšlení značky není to pravé ořechové. Jako grafik účastnící se této soutěže mám velmi smíšené pocity. A jako občan-zemědělec spíš sahám po vidlích.