Adobe InDesign: Čáry nejsou žádné čáry (2. díl) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

29. srpna 2008, 00.00 | V druhém díle našeho přiblížení práce s čarami v InDesignu se přesuneme od teorie k praxi. To jest ukážeme si jak vytvářet efektně (či alespoň dobře) vyhlížející motivy postavené jen a jen na čarách.

Proč byl minulý díl tak složitý?

Když se zamyslíte nad předchozím dílem a v něm popsaným chováním stylů čar, jde odvodit, že díky délky vzorku a možnosti nechávat přizpůsobit mezery nebo čáry lze dosáhnout zajímavého chování. Ale abychom jej mohli odhalit, bylo nutné podrobně pochopit způsob takového chování. A to je vlastně první krok k vytvoření našeho textového rámečku zmíněného v úvodu předchozího dílu. Pro osvěžení si jej připomeňme:

Konečně – jak na to?

Založíme si tedy nový styl tahu. Z obrázku je zřejmé, že jsme užili proužkovaný typ. Délku vzorku je vhodné si určit delší. V našem případě jsem zvolil 250 mm a délku čáry relativně malou, například 15 mm. Volbu rohů zvolíme na „Přizpůsobit mezery“. Tím docílíme, že opakující se segment je hodně dlouhý a nebude se nám (pokud nezaložíme opravdu-ale-opravdu-hodně-veliký textový rámeček) opakovat jinde, než právě v uzlových bodech. Aplikujte tedy tento styl tahu na textový rámeček.

Sílu tahu jsem v našem případě zvolil netradičně v milimetrech (do pole síly tahu napište 0,5 mm, což se převede na nastavené jednotky). V mém případě na sílu cca 1,4 b. Barvu čáry zvolte červenou, barvu mezer pak šedou. Abyste mohli užít stín jako já, vyplňte ještě rámeček bílou barvou a aplikujte stín. Hurá! Máme rámeček s růžky. Napište do něj text a dle vlastní libovůle jej zformátujte.

Zajímavou variantou, kde tohoto chování stylu tahu využít, jsou samozřejmě tabulky, neboť na buňkách se efekt růžků může příjemně násobit. Nyní již záleží na vaší kreativitě.

Orámování textu

Zpět ale k našemu textovému rámečku. Okolo samotného textu chceme udělat další rámeček a to dokonce tak, že neužijeme žádného dalšího objektu. Bonusem bude, že se rámeček bude přizpůsobovat délce textu. Tady ale rovnou už zabrzdím a podotknu, že pouze v rámci jednoho řádku.

Než si ale ukážeme nastavení několika hodnot, podíváme se na celý „zázrak“ zase podrobněji. Tentokrát se budeme věnovat formátování odstavce, konkrétně nástroji Linky odstavce. Inu, nabruste textový nástroj, jdeme na to.

Pro základní vyzkoušení práce s linkami odstavce jsem si připravil textový rámeček a vyplnil jej zástupným textem. Text jsem pro názornost rozdělil na několik odstavců včetně „prázdného odstavce“.

Dialogové okno Linky odstavce lze vyvolat pomocí klávesové zkratky CTRL+ALT+J , pro úplnost pak uvádím, že příslušnou volbu lze nalézt také v menu palety Odstavec /Linky odstavce. Co nám bude trochu znepříjemňovat práci je to, že musíme zvolit, kterou linku (nad nebo pod) vlastně chceme upravovat. Lepší by bylo mít vše zobrazené najednou. Nicméně pro další práci pozor na to, kterou linku vlastně editujete.

Co je nad a co je pod

„Linka nad“ se umisťuje svojí „spodní hranou“ na základní účaří textu prvního řádku odstavce a její šíře se nabývá šíře směrem nahoru. „Linka pod“ je na tom opačně – taktéž se umisťuje na základní účaří textu, ovšem posledního řádku odstavce a to svojí „horní hranou“, nabývá šíře směrem dolů od účaří.

Pokud chceme ovlivnit pozici (tedy posunout linku výš nebo níž), použijeme volbu Odsazení. Pokud budete zvětšovat hodnotu Odsazení, pak „Linka nad“ se bude odsouvat směrem nahoru a „Linka pod“ směrem dolů“.

Samozřejmě lze zadat i záporné hodnoty a směr posunu obrátit. V určitých případech se pak mohou linky překrývat. Tady je důležité si uvědomit, že „Linka pod“ je nad linkou „Linka nad“. Je to logické, neboť „Linka pod“ je v podstatě „v textu napsána později“ a tedy jako taková se umisťuje výš. Více viz obrázek.

Další volby

Vůči čemu se budou linky vykreslovat, respektive jak budou široké, určuje „Šířka“. Pokud zvolíte Sloupec, tak linka bude přes celou šíři sloupce (v případě jednosloupcového rámečku přes celou šíři rámečku). Pokud zvolíte Text, pak jen v šířce napsaného textu.

Levé a pravé odsazení má za následek posun levého či pravého okraje linek. Pokud budeme hodnotu zvyšovat, bude se levý či pravý okraj měnit směrem dovnitř. Naopak záporné hodnoty zajistí změnu směrem ven.

Typ linky, který lze dále volit, není nic jiného než styl tahu. O tom, jak se chovají jednotlivé styly, jsme si říkali v minulém díle. Volbu barev asi není nutné nijak vysvětlovat, zase jen upozorním na možnost vybarvovat mezery v případě „děravých“ typů tahu. Možná je také vhodné připomenout, že jako barvu lze zvolit i gradientní přechod, pokud jej máte založen ve vzorníku barev.

A kde je ten rámeček okolo textu?

Jak bych to jen šetrně řekl – no, prostě žádný rámeček není. Nekamenovat, prosím… Důležitým momentem ve vysvětlování bylo ujasnit si, co je nahoře a dole a jaké pletky to „dole“ a „nahoře“ mezi sebou má. Když se tedy nad danou problematikou zamyslíme, vyjde nám z toho, že když „Linku nad“ vytvoříme dostatečně širokou a silnou a „Linku pod“ o krapet užší a slabší v barvě podkladu, pak máme simulaci rámečku na světě. Konkrétně tedy pro náš rámeček jsou nastaveny hodnoty takto: Text v odstavci je Myriad Pro, řez Bold, velikost 18 b. Odstavec je zarovnán na střed. Ostatní parametry lze vyčíst z následujících obrázků:

Nastavení a vyladění příslušných atributů linek je poněkud zdlouhavější, nicméně pomyslete na to, že lze toto nastavení udržovat v rámci odstavcových stylů. A aby to bylo zábavnější, tak přikládám nějaké další ukázky, kterými se můžete inspirovat.

Podtržení a přeškrtnutí

Aby téma bylo úplné, musíme se zmínit ještě o dalším typu linek, který máme k dispozici, a to je podtržení a přeškrtnutí textu. Před použitím je nutné si uvědomit zásadní vlastnost – podtržení i přeškrtnutí lze aplikovat pouze na vybraný text. Není-li textu, není těchto linek. Protože podtržení i přeškrtnutí jsou atributy textu, lze je uchovávat buďto společně s odstavcovým stylem, nebo „odděleně“, jako znakový styl.

Podtržení i přeškrtnutí se umisťuje nad linky odstavce „Linka nad“ a „Linka pod“. Linka přeškrtnutí stojí díky svému principu ještě výš než samotný text. Oběma linkám (podtržení i přeškrtnutí) lze přiřadit styl a sílu tahu, barvu (resp. barvu mezery) a odsazení. V případě odsazení se nenechte zmást listovacím výběrem, i zde lze zadat zápornou hodnotu.

Co závěrem?

Ukázky užití jsou přehnané, nicméně věřím, že nastíněné možnosti naleznou svoje uplatnění. Vřele doporučuji si držet pořádek ve stylech, neboť snadno se můžete do různých linek zamotat a potom čáry rozplést může být někdy nadlidský úkon.