Adobe Illustrator CS4: Tahy a stopy (2. díl) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

27. dubna 2009, 00.00 | V předchozím díle jsme si ukázali úplné základy, jak ovlivňovat vzhled křivky a trošku jsme nastínili možnost upravovat vzhled i pomocí takzvaných stop štetce. Tyto stopy budou hlavním tématem dnešního povídaní.

Připomeňme si, že existují čtyři druhy stop:

1. kaligrafické
2. rozsévací
3. objektové
4. se vzorkem

Každá z nich má svá specifika a tedy i vlastnosti, které můžeme ovlivňovat. Pro další výklad využijeme možnosti vytváření vlastních stop, na kterých si odlišnosti a vlastnosti popíšeme.

Kaligrafická stopa

Jako jedinou musíme tuto stopu vytvořit z menu palety Stopy.

Založení nové stopy…

…a vybrání jejího typu.

Kaligrafická stopa je plně parametrizovaná, takže nás nepřekvapí následující dialog, který popisuje všechny její vlastnosti.

Dialogové okno voleb kaligrafické stopy

Po té co pojmenujete svoji stopu, zadáte všechny parametry, uznáte za vhodné. Úhel určuje základní orientaci stopy, zaoblení pak zploštění (100 % = kruh) a průměr (velikost). Tyto základní parametry lze zadat i tažením myší v interaktivním bílém poli. Další variace pro jednotlivé parametry určují, jakým způsobem se budou aplikovat (náhodně, přítlakem pera apod.) a jaké jsou jejich limitní stavy. Vše ukáže náhled, kde uprostřed je základní stav stopy a po stranách extrémy, kterých může stopa dosáhnout. Po stisknutí tlačítka OK se stopa přidá do seznamu v paletě Stopy a lze jí využít. Ostatně podívejme se, co jsme vlastně vytvořili:

Kresba pomocí tabletu se zvoleným nástrojem Štětec

Kresba byla provedena nástrojem Štětec. Zvolili jsme v parametrech stopy kolísání velikosti na základě přítlaku pera. Pokud by tato stopa byla aplikována na již hotovou křivku, ke kolísání velikosti by nedošlo. V případě, že nyní upravíme parametry stopy (poklepání na stopu v paletě Stopy nebo v menu palety volba „Volby stopy…“), máme možnost změny promítnout do stávajících čar s aplikovanou stopou nebo změny nepromítat a upravit jen stopu. V rozhodování nám pomáhá volba Náhled, kdy změny vidíme dříve, než je potvrdíme.

Změnu stopy je možné promítnout do již hotové kresby (Aplikovat na tahy) nebo upravit pouze stopu (Ponechat tahy)

Při odstraňování stopy, pokud je někde stopa aplikována, uvidíme obdobný dialog, jen místo první volby „Aplikovat“ je volba „Rozdělit“. Pokud ji zvolíme, stopa se převede na klasický vektorový objekt (objekty), který můžeme dále zpracovávat. Díky stopě (což uvidíme hlavně dále) tak můžeme rychle vytvořit poměrně komplexní objekty.

Rozsévací stopa

Je stopa vytvořená opakováním určitého vzorku. Ten je tvořen objektem či více objekty současně. Tyto objekty nesmí být vyplněny přechodovou výplní, nemohou to být symboly (resp. mohou, ale vazba se neudrží) atp. Vhodnými kandidáty jsou tedy buď čáry nebo objekty vyplněné jednou barvou. V našem případě jsme se rozhodli pro motiv tří různě barevných hvězdiček.

Naše budoucí stopa je tvořena ze tří samostatných objektů

Abychom stopu vytvořili, objekty si označíme a přetáhneme na paletu Stopy. Objeví se známý dialog o výběru stopy, kterou chceme vytvářet. Zvolíme tedy stopu rozsévací. Tato stopa aplikuje vzorek stopy (tedy ony přetažené objekty) tolikrát za sebou ve směru křivky, dokud křivku nezaplní.

Ještě než si popíšeme parametry, je dobré zmínit, že rozhodneme-li se později změnit vzorek stopy, vytáhneme z palety Stopy (či knihovny) příslušnou stopu na plátno. Upravíme ji a přetáhneme zpět do palety Stopy (pozor, už ne knihovny), ovšem se stisknutou klávesou ALT, kurzorem musíme najet nad měněnou stopu. Tím docílíme změnu vybrané stopy.

Volby rozsévací stopy

Jednotlivé parametry, které můžeme ovlivňovat, jsou velikost, mezery, rozptyl a otočení. Opět můžeme ovlivňovat jejich variace, čím tyto variace budou tvořeny (náhodně, přítlakem pera apod.) a limitní stavy variací. V případě, že budeme užívat náhodu pro variace a s výsledkem nebudeme spokojeni, můžeme aplikovat stopu znova a znova, než nám bude výsledný stav vyhovovat.

Ukázka různých nastavení

Různé nastavení dosahuje různých výsledků. Na uvedeném obrázku jsou ukázány tyto možnosti:

1. vše na 100 % a žádné varianty
2. změna velikosti vzorku v rozmezí od 10 do 200 %
3. Změna mezery mezi jednotlivými vzorky od 10 do 200 %
4. změna rozptylu jednotlivých vzorků od -50% do + 50%. Záporná hodnota je směrem dolů. Tedy dolů, o 90° po směru hodinových ručiček od směru čáry.
5. otočení vzorku stopy o -90° až + 90°
6. všechny variace dohromady

V případě, že změníme vlastnosti stopy, opět se setkáte s dialogem na rozhodnutí, zda stopu změníme na všech již hotových tazích nebo na současných tazích ji ponecháme. Jestliže se rozhodneme pro ponechání, pak i nadále máme možnost toto nastavení editovat. V paletě Stopy ovšem musíme editovat volby vybraného objektu, nikoliv Volby stopy (ta edituje současné nastavení stopy).

Volby stopy pro konkrétní objekt

Poprvé se také při zakládání a úpravách stopy setkáváme s metodou vybarvování. Tvůrci v Adobe dobře tušili, že uživatelé budou potřebovat radu a umístili malou nápovědu pod tlačítko Tipy (u jiných stop se v dialogových oknech se setkáte s tlačítkem v podobě žárovičky).

O co se vlastně jedná? Barva stopy se mění podle toho, jaký způsob vybarvování v závislosti na barvě tahu zvolíme. Ukažme si to na našich hvězdičkách. Pro názornější výklad je vzorek jsem přidal dvě hvězdičky – černou a šedou.

Názorná tabulka, jež ukazuje, jak se mění vzhled aplikované stopy na barvě tahu (klikni pro zvětšení)

Na výše uvedeném obrázku jsou znázorněny dvě tabulky. V horní jsou na modrém tahu ukázány všechny metody vybarvování.

• Metoda Žádná – není asi co vysvětlovat, neboť nedochází k žádným úpravám
• Metoda Odstíny – nebere ohled na klíčovou barvu a všechny barvy převádí dle jejich jasu na odstín barvy tahu
• Metoda Odstíny a šedi – chová se identicky jako metoda Odstíny, jen zachovává černou barvu
• Metoda Posun Odstínu – jako jediná metoda potřebuje znát klíčovou barvu. Tato barva je převedena ve stopě převedena na barvu tahu a ostatní barvy se příslušně ve spektru posunou. Bohužel to platí jen pro RGB dokumenty. V režimu CMYK to tak úplně neplatí. Jakým způsobem se pak posouvají barvy při výběru černé (resp. šedé) se mi nepovedlo odvodit.

Na spodní tabulce jsou ukázány varianty pro metody „Odstíny“ a „Odstíny a šedi“ v případě různých barev tahů. I z ní je patrné, že na klíčovou barvu se těchto metodách nebere zřetel.

Pro úplnost ještě dodejme, že klíčová barva se nabírá kapátkem z náhledu vzorku v dialogovém okně Volby štětce.

Objektová stopa

Další z nabídky typů stop je tzv. objektová stopa. Vzorek stopy se na rozdíl od objektové neopakuje. Je aplikován na celou délku stopy právě jeden vzorek, ale ten je deformován a ohýbán tak, aby kopíroval křivku. Založme tedy novou objektovou stopu. Abychom pochopili, jakže se nám to vlastně nová stopa chová, tak za vzorek použijeme již známé hvězdičky:

Vzorek vyplní celou délku křivky

Podívejme se podrobněji na vlastnosti této stopy

Volby objektového štětce

• Šířka – změna šířky oproti skutečné velikosti vzorku
• Proporcionálně – Zachová proporce, tedy pokud aplikujeme vzorek hvězdiček na delší čáru, pak při zapnuté volbě se i její výška bude snažit přizpůsobit.
• Směr a převrácení – určují směr a orientaci vzorku vůči křivce a jejímu směru. Bohužel zde je drobná chybka náhledu – změna směru se neukazuje.
• Vybarvování – pracuje naprosto stejně, jako jsme si již ukázali v předchozím typu stopy.

Díky svým vlastnostem se tento typ stopy hodí i k „ohýbání“ jednodušších kreseb. Stačí si tuto kresbu převést na stopu a tu následně podle křivky „zohýbat“.

Deformace jednoduchých skic pomocí stopy štětce a křivky

Skicu autíčka převedeme na stopu, kterou následně aplikujeme na nakreslený oblouk. Ve chvíli kdy jsme spokojeni stopu smažeme a necháme rozdělit tahy. Vnikne nám zpět naše autíčko, jen ohnuté.

Stopy se vzorkem

Rozvádějí myšlenku objektových štětců. Můžete použít více vzorků pro konkrétní stavy křivky. Tedy jaký vzorek bude mít počátek, jaký konec, jak bude vypadat vzorek na vnějším či vnitřním rohu atp. Více je jasné z dialogového okna voleb stopy se vzorkem.

Připravit objektovou stopu už je celkem pracné.

Po předchozím výkladu o stopách se není zaměřme už jen na dvě věci – na Vzorky a na volby přizpůsobení. Přidání vzorků se totiž neděje přetažením vícero objektů na paletu Stopy, ale založením vzorků v paletě Vzorníku. Je nutné tedy připravit příslušné vzorky, ta přetáhnout do palety Vzorník a pak teprve zakládat stopu. V seznamu se pak objeví všechny vzorky z palety Vzorník. O Vzorkách a jak je připravovat si možná povíme někdy v samostatném článku.

Volby přizpůsobení pak pracují následovně:

• Natáhnout – prodlužuje (krátí) jednotlivé vzorky
• Přidat mezery – k deformacím nedochází ale vzorky na sebe nemusí doléhat
• Aproximovat cestu – není zcela přesně dodržena výchozí cesta, ale díky tomu se vzorek nedeformuje

Šířka tahu

Jestliže aplikujeme jakoukoliv stopu, šíře tahu se automaticky převádí na 1 bod. Následnou úpravou tloušťky pak měníme i velikost aplikované stopy.

Vícenásobné tahy

Pro vytvoření vícenásobného tahu musíme využít paletu Vzhled. V té lze totiž nad sebe vrstvit různý počet výplní a tahů, kterým navíc můžete přidělit naprosto rozdílné vlastnosti. Tyto „vzhledové vrstvy“ se pak mezi sebou podle zvolených pravidel ovlivňují a lze tak vytvořit velmi komplexní definici vzhledu objektu. O možnostech palety Vzhled si budeme povídat zase někdy jindy. Nicméně pojďme si ukázat alespoň dvě ukázky:

Ukázka vícenásobného tahu

A ano, toto je vždy jeden objekt s vícenásobným tahem v kombinaci se stopami. Lapidárně řečeno – objekt jen s obrysem.

Závěr

Ovládat tahy a znát jejich možnosti je v programu Adobe Illustrator nezbytností, asi stejně jako v každém editoru vektorové grafiky. Nicméně v kombinaci se stopami získávají křivky úplně nový rozměr. A další naznačené možnosti (skripty, vzorky, vícenásobné tahy) umožňují ve vzájemné kombinaci nacházet překvapivá řešení a výsledky.