Výkonnostní testy nového čtyřjádrového iMacu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

6. srpna 2010, 00.00 | Macworld otestoval také nový 27palcový iMac s 2,8GHz procesorem Core i5, proti loňskému čtyřjádrovému modelu je nárůst výkonů jen mírný, nová grafická karta však lépe zvládá vysoké zátěže.

Kompaktní fotoaparát Pentax Optio I10 nás zaujal na první pohled svým vzhledem, který asociuje vzezření filmové zrcadlovky Pentax Auto 110. Proto jsme si usmysleli, že daný kompakt otestujeme v praxi. Pojďme si ale nejdříve tento fotoaparát stručně představit.

Co fotoaparát nabízí a komu je určen
Kompaktní fotoaparát Optio I10 sice připomíná vzhledem miniaturní verzi některých Pentax zrcadlovek, ale jinak se jedná o standardní kompakt, jenž je určen spíše pro méně náročné fotografy (absence manuálního režimu).

Testovaný fotoaparát Pentax Optio I10

Aparát je vybaven 1/ 2,33palcovým CCD snímačem s rozlišením 12,1 Mpix. Jedná se tedy o malý senzor, a tak při rozlišení 12Mpix bude mít tento snímač sklon produkovat větší výskyt šumu v obraze. Citlivost ISO lze ve fotoaparátu nastavovat v rozmezí hodnot ISO 80 – 6 400, přičemž je nutné dodat, že poslední dvě hodnoty ISO 3 200 a 6 400 jsou dostupné pouze při sníženém rozlišení 5 Mpix.

Přístroj je dále vybaven objektivem s univerzálním rozsahem ohnisek 28 – 140 mm (ekv. 35 mm; 5x zoom), jenž nabízí ucházející parametry světelnosti f3,5 – f5,9. Atraktivitu kompaktu posiluje rovněž existence mechanické stabilizace obrazu, která je realizována na snímači. Přístroj jde s dobou i v oblasti nahrávání videa, které je možné zaznamenávat v HD rozlišení 1 280 x 720 pixelů při rychlosti 30 sn./s. Zobrazovací jednotkou fotoaparátu je 2,7palcový LCD displej s poměrně malým (na dnešní dobu) rozlišením 230 000 pixelů.

Kromě režimu plné automatiky a Programového módu, nabízí testovaný kompakt početnou nabídku scénických presetů, které jsou určené pro různé fotografické situace (nechybějí například režimy na skládání Panoramatických fotografií, Režimy pro fotografování v noci či mód využívající technologii AF-trackingu pro snímání rychle se pohybujících objektů). Samozřejmostí přístroje jsou rovněž technologie detekce tváře, úsměvu a mrknutí oka. Fotoaparát disponuje, na kompakt neobvykle početnou, nabídkou různých režimů ostření (vedle standardního AF ostření zde také nalezneme možnost manuálního ostření či nastavení ostření na „nekonečno“ či hyperfokální vzdálenost). Další informace o uvedeném fotoaparátu můžete naleznout na stránkách výrobce. Dodejme, že aktuální cena kompaktního fotoaparátu Pentax Optio I10 se pohybuje okolo částky cca 4 100 Kč. Kromě černé verze se uvedený fotoaparát distribuuje také v bílém zbarvení.

Kompaktní fotoaparát Pentax Optio I10 – hlavní charakteristika:

• Přístroj je určen pro spíše méně náročné uživatele (bohatá nabídka scénických režimů se snaží kompenzovat absenci A/S/M expozičních režimů); Atraktivní design připomínající zrcadlovku Pentax Auto 110; Funkce rozpoznání obličejů, zachycení úsměvu a detekce mrknutí
• Rozlišení: 12,1 Mpix (efektivně)
• Typ snímače: CCD (velikost 1/ 2,33 palce)
• Objektiv: 28 - 140 mm (ekv. 35 mm; 5x zoom); světelnost f3,5 – f5,9
• Mechanická stabilizace: Ano (na snímači)
• Citlivost ISO: 80 – 6 400 (hodnoty 3 200 a 6 400 jsou dostupné pouze při sníženém rozlišení 5 Mpix)
• Typ ostření: AF/MF/ Makro/SuperMakro; Režim zaostření na nekonečno; Režim zaostření na hyperfokální vzdálenost
• Rozsah časů závěrky: 4 – 1/ 2 000 s
• LCD displej: 2,7palcový s rozlišením 230 000 obrazových bodů
• Video: 1280 x 720 pixelů při rychlosti záznamu 30 sn./s
• Typ podporovaných paměťových karet: SD/SDHC
• Rozměry: 100,5 x 65 x 28 mm
• Váha: 153 g
• Napájení: LI-ION akumulátor (výdrž na cca 250 snímků)

Podrobnější technickou specifikaci naleznete ZDE

Ovládání a praktické zkušenosti
Když jsme si testovaný kompakt poprvé vzali do ruky, taky jsme byli velmi překvapení, jak maličký tento přístroj je. Jedná se skutečně o kapesní kompakt. Design kompaktu Optio I10 je vskutku vytříbená záležitost a považujeme jej za jednu z jeho hlavních předností. Přístroj skutečně evokuje svoji podobnost s klasickou Pentax zrcadlovkou typu Auto 110 (nechybí zde ani napodobenina Infraportu). Ačkoliv v konstrukci aparátu jednoznačně převládají plastové komponenty, tak povrchová úprava pláště fotoaparátu zdařile simuluje texturu kovu. Výklenek kompaktu, který navozuje přítomnost optického hledáčku, ve skutečnosti obsahuje interní blesk a vyústění reproduktoru pro přehrávání pořízených videonahrávek (pohled ze zadní strany fotoaparátu).

Aparát se v ruce příjemně drží, čemuž napomáhá existence malého gripu na přední straně přístroje a malého šikovného výklenku s protiskluzovou úpravou pro položení ukazováčku, jenž se nalézá na horní straně kompaktu.

Přístroj se zapíná malým tlačítkem na horní straně, které se nalézá vedle spouště. Ta je lemována zoomovacím ovladačem objektivu. Chod spouště hodnotíme jako přiměřený a bezproblémový, stejně jako plynulé ovládání přiblížení objektivu. Po zapnutí kompakt naběhne velmi rychle (zpoždění pouze cca 1,2s). Dobrý dojem z testovaného přístroje v daném směru nekazí ani vcelku kvapný autofokus (zpoždění cca 0,6 s).

Ovládání kompaktu hodnotíme jako přiměřeně zdařilé a jednoduché. Hlavní ovládací prvky se nalézají na zadní straně kompaktu (nalevo od LCD displeje). Pomocí křížového ovladače volíme například režim ostření (mimo již jmenovaných módů zaostření zde nalezneme rovněž režim Makro a SuperMakro), zpoždění samospouště (je možno zde volit také režim sekvenčního snímání rychlostí) či navolit příslušný scénický režim. Prostřední tlačítko má vedle své potvrzovací funkce, rovněž roli přepínače zobrazení informací na LCD displeji (například aktivaci živého histogramu). Z dalších ovládacích prvků je třeba vyzdvihnout tzv.“zelené“ tlačítko (funguje též jako Koš), kterému lze z hlavního menu přiřadit různé funkce (my jsme v praxi tento ovladač nejčastěji používali buď pro přímé nastavení citlivosti ISO či kompenzace expozice). Na zadní straně aparátu nalezneme také tlačítko pro spuštění funkce detekce obličeje a úsměvu a rovněž se zde vyskytují ovladače s výmluvným názvem „Play“ a „Menu“.

Hlavní menu fotoaparátu je k dispozici v českém jazyce a má formu jedné dlouhé záložky. Obsah menu je proměnlivý v závislosti na tom, zda se nalézáme v režimu fotografování (např. nastavení rozlišení, WB, režim AF ostření, měření expozice, deaktivace stabilizace, aktivace D-Range funkce pro digitální korekci přepalů a podpalů atd.) či v módu přehrávání pořízených snímků (např. volba formátování karty, správa energie, nastavení jasu LCD, EYE-Fi podpora, nastavení data a času atd.). Styl menu zkoušeného fotoaparátu hodnotíme jako jednoduchý a přehledný. Jediné, co nás trochu „pobouřilo“, bylo grafické zobrazení odpočtu samospouště, které nám přišlo jako vizuálně odpudivé (zobrazení velkých, jakoby „digitálních“ číslic přes celou plochu LCD, které jsou jedovatě zbarveny do žluta).

 

 

 

 

 

 

 

 

V praxi se nám s testovaným kompaktem fotografovalo bez problémů (nejčastěji jsme snímali v režimu „Program“). Přístroj věrohodně měří expozici a rozumně reprodukuje barvy. Jako opravdu užitečnou hodnotíme funkci D-Range, která skutečně napomáhá k optimalizaci histogramu (tzn. menší výskyt podpalů a přepalů). Při snímání v noci doporučujeme využívat příslušný režim v nabídce scénických presetů, neboť je možné využít až 4s (do nabídky scénických presetů musíme zaplout i v případě, kdy chceme pořídit videozáznam) expozičního času (režimu Program takto „dlouhý“ čas není k dispozici). Všimli jsme si, že režimy na tvorbu panoramat nejsou příliš použitelné při fotografování z ruky (značně nepřesné spojování dílčích snímků), a proto důrazně doporučujeme použití stativu. Na jedno nabití Li-Ion akumulátoru se nám podařilo zhotovit cca 210 snímků. Nahrávání videa považujeme u zkoušeného kompaktu jako bezproblémové. Jedinou výtku si dovolíme směrovat k nemožnosti zoomovat objektivem při procesu nahrávání videa (k dispozici je pouze digitální zoom degradující kvalitu videozáznamu).

Hodnocení obrazové kvality
Malé rozměry senzoru a jeho poměrně vysoké rozlišení 12 Mpix se, jak jsme koneckonců očekávali, podepsaly na větším výskytu šumu na pořízených fotografiích. Šum můžeme spatřit při detailním prohlížení snímků v poměru 1:1 již při minimální hodnotě citlivosti ISO 80. Nicméně díky efektivní redukci začíná šum představovat viditelný problém až při hodnotě citlivosti ISO 400 (narůst obrazových artefaktů, ztráta detailů). Pozitivně ale hodnotíme fakt, že na snímcích převažuje monochromatický typ šumu, takže ani na vyšších citlivostech ISO (1 600) se nesetkáváme s nepěknými shluky barevného šumu. V praxi za jako obtížně použitelné považujeme snímky pořízené při citlivosti ISO 3 200 a 6 400 (při zmenšeném rozlišení 5 Mpix).

 

 

 

 

Výkon testovaného přístroje v oblasti vyvážení bílé kopíruje převládající trend v oblasti digitálních aparátů určených pro amatérské uživatele. Tedy, že v podmínkách přirozeného osvětlení zvládá aparát WB kalibraci precizně zvládnout sám, zatímco při snímání za podmínek umělého osvětlení již dochází k selhávání automatiky (výskyt teplejších tónů barev). Naštěstí uvedený aparát dovoluje manuální nastavení vyvážení bílé, takže uživatel může zmiňovaný problém snadno odstranit.

 

Je nutno si přiznat, že objektiv přístroje příliš neexceluje. Ostrost detailů se tak fotoaparát snaží zajistit viditelným doostřováním. Na testovacích snímcích si můžeme také všimnout chromatické aberace. Na koncovém ohnisku 140 mm je patrný enormní pokles kresby. Jediné, co je třeba u daného objektivu vyzdvihnout, je relativně malé soudkovité zkreslení při snímání skrze počáteční ohnisko 28 mm (ekv. 35 mm). Nicméně není třeba se nad těmito neduhy příliš rozčilovat, pokud vezmeme v potaz cílovou skupinu uživatelů a výši ceny samotného fotoaparátu.

 

 

Závěr:
Kompaktní fotoaparát Pentax Optio I10 považujeme za plně dostačující přístroj pro skupinu méně náročných uživatelů. Fotoaparát sice postrádá A/S/M expoziční režimy určené pro pokročilejší fotografy, na druhou stranu přístroj nabízí poměrně košatou nabídku funkcí a scénických režimů, která uvedený nedostatek víceméně vyrovnává. Přičteme-li k tomu ještě atraktivní a originální design kompaktu a jeho pohodlné ovládání, tak se do rukou nenáročného fotografa dostává přístroj s velmi rozumným poměrem výkon / cena.

Výhody:

• Originální a atraktivní design (vizuální odkaz na SLR Pentax Auto 110
• Pohodlné ovládání a držení fotoaparátu
• Univerzální rozsah ohnisek objektivu 28 – 140 mm
• Mechanická stabilizace senzoru
• Rychlý náběh přístroje po zapnutí
• Autofokus kompaktu ostří rychle (včetně efektivně fungujícího AF- Trackingu)
• Široká nabídka ostřicích režimů
• Funkce D-Range v praxi skutečně do jisté míry dokáže omezit výskyt přepalů a podpalů
• Poměrně nízký výskyt barevného šumu
• Soudkovité zkreslení objektivu na počátečním ohnisku není příliš velké
• Akceptovatelná výše ceny

Nevýhody:

• Horší kresba objektivu, která graduje na koncovém ohnisku, je spojená s větším výskytem chromatické vady
• Šum se na snímcích vyskytuje již u nižších citlivostí ISO – nutnost zapojení redukce šumu, která se podepisuje na horší reprodukci detailů
• Grafické rozhraní menu fotoaparátu místy překvapí svým nevkusem (například vzhled časomíry samospouště)
• Absence videospouště pro přímé spuštění nahrávání videozáznamu
• Při nahrávání videa nelze zoomovat objektivem
• Uvítali bychom dispozici závěrky přístroje pracovat s delšími expozičními časy (4s je málo)

Ukázky fotografií pořízených kompaktním fotoaparátem Pentax Optio I10:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Snímky pořízené v noci

 

 

 

 

Poznámka:
Série snímků se stejným motivem zachycuje scénu snímanou při rozdílném nastavení citlivosti ISO. Parametry expozice lze vyčíst z EXIF informací přiložených k jednotlivým snímkům.