Modelovací nástroj SURFACE v 3DS Max - 2. díl - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » 3dscena  

3. ledna 2003, 00.00 | Jak si určitě všichni dobře vzpomínáte, v minulém díle jsme si vytvořili model hlemýždě a stanovili si cíl, že jej umístíme na kapotu historického automobilu jako symbol jakési imaginární automobilky.Takže nyní nastal čas pustit se do výroby automobilu. V dnešním díle se budeme věnovat výhradně modelování a opět se pokusíme v maximální míře použít modeler SURFACE.

{Úvod}

Vzpomínáte si ještě na model hlemýždě, který jsme si spolu v minulém díle vyrobili?

Pokud ano, tak si jistě také vzpomenete na cíl, který jsme si stanovili. A sice použít našeho plže na kapotu historického automobilu jako symbol jakési imaginární automobilky. Takže nyní nastal čas pustit se do výroby automobilu. V dnešním díle se budeme věnovat výhradně modelování a opět se pokusíme v maximální míře použít modeler SURFACE. Samozřejmě se nevyhneme ani dalším modelovacím postupům, protože například vyrábět pneumatiku čímkoliv jiným, než nástrojem LATHE, by bylo asi jako drbat se pravačkou na levém uchu.

Nuže, pojďme si stanovit základní pravidla jak postupovat:

Začnu trochu zeširoka, ale myslím, že to nebude na škodu. Naopak, na některá z mých pravidel doporučuji myslet co nejčastěji. Výsledný obrázek by měl být co možná nejvěrohodnější. V praxi to znamená, použití realistických světel a stínů, DOF (hloubky ostrosti) a co možná nejvěrnějších textur a materiálů. Z tohoto výčtu je jasné, že výpočet finálního renderu (a určitě i dílčích testovacích), bude zdlouhavá záležitost.

Z toho tedy vyplývá pravidlo č.1:
Vytvořte co nejmenší počet polygonů při co největší výsledné kvalitě. Nevyrábíme scénu pro pohyblivou kameru, proto nás netrápí, co bude mimo záběr. Takže, nás nezajímá interiér vozu, okolí vozu mimo záběr, ba co víc, nezajímá nás ani ta část auta, která nebude v obraze. Jednoduše ji nevyrobíme. Musím ale připustit výjimku. Okolí a ostatní díly auta nás zajímají, pokud se budou odrážet v chromových či lakovaných částech vozu. Svým způsobem tvoříme kulisy jako filmaři. Ti sice nejsou tlačeni výkony svých počítačů jako my, ale zase mívají našponovaný rozpočet. Jinými slovy - pokud neudržíte své vášně na uzdě a přepísknete to s množstvím polygonů ve Vaší scéně, lehce se Vám přihodí, že se na svůj výtvor budete až do smrti koukat pouze v drátěném módu.

Pravidlo č. 2:
Použijte co nejméně světel. Předpokládám, že k výpočtu použijeme default renderer 3DS Maxe, který nezná (pokud nemáte Maxe 5) takové libůstky, jako kaustické osvětlení, radiozitu, area shadows, atd. Z toho vyplývá, že nám nebude stačit posadit na oblohu sluníčko a zbytek se nám vypočítá sám, ale pro výše zmíněné fyzikální efekty si budeme muset najít nějaké náhražky. K tomu nám pomůže právě použití dalších světel. Tohle fyzikální bláznění je v přírodě samosebou, ale v 3D grafice to donedávna zvládalo pár špičkových a krutě drahých modulů. Dnes jsou často v základních verzích 3D programů, ale např. pro Maxe 4 byly dostupné pouze jako pluginy. Jistě znáte Final Render, Brazil nebo třeba Mental Ray.

Snažte se použít co nejúspornější materiály a textury. Nemám teď zrovna na mysli neúměrně veliké bitmapy, ale spíš použití odrazivých materiálů a raytrace materiály vůbec. Těm se samozřejmě nevyhneme pokud chceme, aby byl náš chrom nebo lak věrohodný, ale občas nastane situace, kdy z obrázku nebude patrné jestli je obraz skutečný, nebo jste pouze namapovali bitmapu na váš model. Druhá metoda je samozřejmě pro výpočet rychlejší a navíc neklade nároky na okolí scény, které je například za kamerou, ale ve Vašem předmětu by se mělo odrážet. Nemusíte tedy za každou cenu vyrábět kulisy i za Vaší kamerou.

Pokud shrnu tato tři pravidla použitá při optimalizaci scény, tak bych to popsal asi takto: šidit, šidit a zase šidit - samozřejmě pouze lidské smysly.

No, to by snad z teorie stačilo a pusťme se do modelování automobilu.
Opět jsem si připravil dva nákresy - jeden boční a druhý čelní. Ty jsem namapoval na příslušně velké a hodně ploché boxy. Na konkrétních rozměrech příliš nezáleží, pouze dbejte, abyste nemodelovali na základě zdeformované textury. Oba obrázky přikládám zde. Pro automobilové fandy podotýkám, že jsem sice vycházel z fotografií Jaguaru 30, ale upravil jsem si ho pro svoji potřebu. Více nám prozradí obrázek.

Je to ten notoricky známý způsob modelování podle náčrtků a myslím, že k tomu není co dodat. Snad jen dvě drobnosti:
1) aby se Vám zobrazovaly použité bitmapy ve viewportech, je potřeba pro příslušný materiál zatrhnout v Material Editoru tlačítko " Show in viewport".

2) Začněte modelovat od masky chladiče, přes víčko nádrže dozadu. Tam bude později zaostřeno na hlemýždě. Čím dříve si totiž umístíte do scény kameru, tím přesněji budete vědět, co bude v záběru a co mimo, jinými slovy - co budete modelovat a co ne.

Masku chladiče jsem modeloval pomocí SURFACE a naleznete ji v přiloženém souboru na konci článku.

Přidal jsem mřížku a chladič, obojí bez velkých složitostí pouze za pomoci základních primitiv. Dál jsem vyrobil nádrž.

U té se trochu zastavíme. Zde jsem si vymodeloval zvlášť tělo (opět SURFACE) a zvlášť hrdlo (obyčejný válec). Potom jsem v těle nádrže vyřízl otvor přímo pod hrdlem a z hrdla jsem naopak zrušil dno.

Pak jsem se přesunul vpravo do záložky CREATE a zvolil CONNECT v podsekci COMPOUND OBJECTS.

Jediné na co musíte dát pozor je, aby oba otvory, které se chystáte zacelit, měly po obvodu stejný počet kotevních bodů. Takže v praxi si nejdříve vyřízněte díru do těla, spočítejte si vertexy a při výrobě válce použijte stejný počet obvodových segmentů. Docela sranda, ne? A jak vyrobíte otvor dovnitř?

Máte více možností. Já jsem si výsledek operace CONNECT převedl na mesh a chvilku jsem si hrál s funkcemi BOOLEAN a BEVEL při zatržené volbě polygon.

No a takhle nějak to dopadlo...

Nemyslím, že by mělo cenu podrobně popisovat výrobu každého dílu, když jsem celý model přiložil k prostudování. Kde to jen šlo, tak jsem zachoval konstrukční historii, ze které vyčtete vznik jednotlivých částí vozu.

[-more-]{Umístění kamery}

Pojďme se raději věnovat umístění kamery. Na to jsem se vrhl v okamžiku, kdy jsem měl hotový chladič, nádrž, víčko nádrže a haupnu. K vložení hlemýždě do scény jsem využil funkci MERGE v rolovacím menu FILE. Volně jsem ho položil na chladič, upravil velikost a nechal ho tak trochu viset ve vzduchu.

To proto, že se pod ním chystám vymodelovat takový malý podstavec (též v chromu), který bude na chladič přišroubován společně se šnekem. V každé lepší automobilce by to nejspíš vyřešili tak, že by způsob připevnění celého kompletu nebyl vidět, ale mě přišlo zábavnější, znázornit otvory pro šrouby a jejich hlavičky. Mezera vzniklá mezi "podvozkem" plže a ubíhající horní hranou chladiče nám určí budoucí tvar podstavce. Na dalším obrázku mám "přimodelované" další díly, které mi přišly důležité pro doladění pozice kamery. A taky že jsem s ní kapku pohnul...

Ovšem netvrdím, že takhle už to zůstane. V dalších dílech začneme nanášet textury a můžeme přijít na to, že se nám to takhle nelíbí, nebo je to nečitelné, nebo co já vím. Teď se na chvilku vrátím k začátku, kde jsem se zmínil, že v našem obrázku použijeme hloubku ostrosti (DOF). Ta je na výpočet samozřejmě výrazně zdlouhavější, ale paradoxně ji můžeme využít při optimalizaci množství polygonů u dílů, které budou již mimo hloubku ostrosti. Tam to můžeme ošidit, což nám naopak výpočet trochu zrychlí. Nejspíš se Vám to stejně jako mě nepovede napoprvé, ale konec konců v této fázi můžeme ladit do alelůja. Já musel vyrenderovat 7 obrázků, než jsem se dobral k tomuto výsledku.

Možná je to zbytečná poznámka, ale předpokládám, že jste použili TARGET kameru a cíl umístili do místa, kde chcete mít obrázek nejostřejší. Já jsem zvolil hranu ulity v místě, kde se dotýká hlemýždě. Pokud použijete FREE kameru, nic se samozřejmě neděje, ale budete mít trochu těžší situaci jak při manipulaci s kamerou, tak při zadávání hranice DOF. No a nakonec doděláme různé drobnůstky, které náš automobil dopilují. Mřížku na kapotě, blinkry, pant kapoty, kožené řemeny atd.

Otřeme orosené čelo, trochu se protáhneme a brzy se vrhneme na to nejtěžší - výrobu textur, materiálů, světelných efektů a okolí naší scény. Teď ještě slíbený automobil ke stažení.