We are the Simbionts, mohly by si zpívat skvělé shadery na Cinemu, Maxe, Ligtwave.. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » 3D grafika  

15. července 2003, 00.00 | Aneb i to co je zadarmo, může být vážně dobré. Procedurální shadery Simbiont by toho mohly být jasným důkazem.

{Základní představení}

We are the Simbionts, We are the Simbionts!!

Tak to by mohly říci shadery Simbionts, které jsou, a to je velmi zajímavá informace, kvalitní a hlavně levné. Lépe řečeno jsou zadarmo. A to je cena, která se v naší české kotlině setkává s velkým pochopením. Často myslím máme pocit, že to co je zadarmo, nemůže být zákonitě kvalitní. V případě shaderů Symbiont to rozhodně neplatí. Jedná se o opravdu výborné volumetrické i kanálové shadery, které nabízejí často skvělé materiály.

Nabízí se otázka, pro koho vlastně píši tento článek. Pozorný čtenář jistě ví, že jsem cinemista, a tak je možná již teď otrávený, že jsem se stále nezmínil o programové platformě těchto shaderů. Již se k tomu blížím. Co je skvělé je to, že tyto shadery jsou vlastně na všechny obecně používané programy. Tedy na programy CINEMA 4D, 3D Studio Max, Ligtwave, trueSpace atd. Popisovat tedy budu práci těchto shaderů v programu CINEMA 4D, ale jak jsem psal, rozhodně si tyto shadery stáhněte i když pracujete v jiném programu (adresa je uvedená na konci článku). Pokud mohu říci, tak zatím jsem se nesetkal u těchto shaderů v Cinemě s nějakými problémy a tak předpokládám, že i v ostatních programech se budou shadery chovat korektně.

Instalace. Již jsem měl nějakou zkušenost se starší verzí těchto shaderů a tak mě poněkud překvapil systém instalace. Oproti předchozím verzím se tato poslední verze (2.5) instaluje jen do Program Files a nikoliv přímo pod Cinemu. Během instalace jsem byl jen dotázán, ve které lokaci se Cinema nachází. Jinak proběhlo vše korektně a naprosto bez problémů. Je zřejmě načase upozornit čtenáře, že tyto shadery jsou sice takříkajíc free, ale jsou bohužel pouze výtahem z programu Dark Tree (verze 2), ve které se tyto shadery tvoří. A tak si každý musí stáhnout i banku shaderů. Ta je poměrně obsáhlá a navíc, není "uzamčená". Díky tomu se dají načtené shadery upravovat a tak není ani tak moc tragické, že se nedají vytvářet "ze zelené louky". Zpět ale k instalaci. To je vzhledem k předchozím "pracovním" verzím těchto shaderů také novinka, v programové nabídce se totiž objevila položka DarkSim s velmi, ale opravdu velmi úsporným manuálem. Ten je úsporný na můj vkus až příliš. Co se týče výše zmíněných materiálů, které jsou také k dispozici ke stažení, ty se musí nainstalovat do adresáře Plugins, který je pod Cinemou.

A konečně k záležitostem, které jsou zajímavé. Jak jsem se zmínil v úvodu, jsou tyto shadery kanálové i volumetrické. Co to znamená? No je to stejné jako u shaderu SLA, tedy jedna "skupina" těchto shaderů je skutečně prostorová, volumetrická. To znamená, že tyto shadery mapují materiál i uvnitř tělesa (to by se projevilo při vhodně odečtené části objektu). U volumetrických shaderů navíc nedochází ke "stahování" textur v pólech objektů. Jsou to skutečné 3D povrchy, u kterých si nemusíme dělat starosti s mapováním.

Kanálové shadery pracují jinak. Jak již název vypovídá, načítají se do jednotlivých kanálu materiálů a tak vlastně pracují jako normální obrázky.

Práce s volumetrickými shadery. Je to prosté a velmi podobné se shadery SLA. Ve Správci materiálů vybereme v menu Soubor > Simbiont Volume Shader.

Po této volbě se ve Správci materiálů objeví nový materiál, který má výchozí modrou barvu. Když na tento materiál dvojitě poklepeme myší, otevře dialogové okno nastavení tohoto materiálu. Jak vidno, zatím v něm nic není.


K dispozici máme kromě spodních tlačítek OK a Cancel jen dvě možnosti. Dark Tree a Edit. Klikneme-li na položku Edit budeme upozorněni, že nemáme nainstalovaný Dark Tree 2 :-( (jako kdybychom to nevěděli, že). A tak nám zbývá jen tlačítko Dark Tree. Po kliknutí na toto tlačítko se otevře standardní dialogové okno sloužící pro nahrání souboru. Soubor, který můžeme načíst, má koncovku *.dsts. V mém případě jsou všechny shadery pod adresářem Plugins programu CINEMA 4D. A tak jsem si něco nahrál. V tomto případě to je materiál korozí napadené poškrábané oceli.


Jak vidno voleb, které vstupují do nastavení materiálu, je poměrně mnoho. Jenže teď nastává kámen úrazu. Když si načtu jiný materiál, například nějaké dřevo, tak jsou si tyto dva materiály společné jen v některých základních parametrech (náhodnost, vzdálenost kamery, hrbolatost etc.). Tyto obecné parametry jsou díky svým jménům poměrně čitelné a tak je jejich pochopení poměrně nasnadě. Horší to je se specifickými kanály materiálu, kde nám nezbývá nic jiného, než experimentovat.


Na počátku článku jsem zmínil, že jsou také k dispozici tzv. kanálové shadery. Tyto kanálové shadery se "honosí" koncovkou *.dstc. A jak se s nimi pracuje? Zcela standardně. V kanálu materiálu, a to například i ve volumetrickém shaderu se klikne na tlačítko pro načtení materiálu a zvolí se položka Simbiont Channel Shader.


Pro editaci se musí stisknout tlačítko Edit (a nebo Upravit), načež se otevře nám již známé okno, ve kterém nahrajeme soubor typu "dstc". Toť vlastně vše. Shader se opět upravuje pomocí tohoto editačního okna.

[-more-]{Ukázky}

Vím tento článek byl možná trochu suchý, ale možná vás přesvědčí a "zlomí" několik ukázek, které jsem vytvořil čistě náhodným výběrem materiálů.

Zřejmě bych měl práci s těmito shadery alespoň trochu zhodnotit. Jsou výborné, to je sice snad nevhodné superlativum, ale je to pravda. Jejich výpočet je podstatně rychlejší než výpočet obdobného shaderu SLA (i když je pravda, že na mě osobně shadery SLA působí přirozeněji). Mají však i jednu zásadní nevýhodu, která může, ale také nemusí, případně zchladit naše nadšení. Tím problémem je, že tyto shadery nepodporují radiositu. A to je opravdu škoda.

To nejdůležitější na závěr. Adresa, na které jsou tyto shadery ke stažení je www.darksim.com.