Postavit dům…(2) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

26. června 2008, 00.00 | V minulého dílu jsme si připravili základní rozvržení půdorysu patra domu, dnes tedy vytvoříme všechny vertikální struktury patra a dostaneme se také ke konstrukci patra druhého, které má částečně odlišné vnitřní uspořádání. Stále ale budeme pracovat s jedním spojitým objektem.

Výšková definice

Při výškovém vytažení můžeme definovat i podstavu domu, tedy základy a vytažené ztracené bednění, kdy plocha samotného domu jakoby „předskakuje“ před tento obrys. To ale až z chvíli. Nejdříve vrátíme osy do souřadnic 0, 0 ,0.

Nejdříve si uzavřeme pomocí příkazu „Uzavřít otvor“ všechny roviny podlahy v tomto patře.

Poté si vybereme všechny polygony, které nejsou přímo v rovině podlahy a vytvoříme malé vytažení, řekněme 12 jednotek (výška podlahy nad základovou deskou, kolega říkal, že to je málo, no tedy v reálu udělám více, ale z pohledu  3D to není nyní podstatné). Víc zatím není potřeba, protože je tu jeden problém. Podlahy a také parapetní roviny mám okótované od podlahy a podlaha samozřejmě není ve stejné rovině, ve které se začali skládat tvárnice. Výška konstrukce patra vychází na 11 řad tvárnic, to je 275 jednotek, jenže vnitřní světlost je nižší (díky podlaze) a všechny otvory a podobně sice odpovídají většinou liniím tvárnic, ale zároveň jsou odměřované od úrovně podlahy.

Abychom měli vhodně nastavené osy, upravíme jejich polohu (režim os) na Y=12. Od tohoto místa nyní budeme odečítat umístění vertikálních linií. První vytažení nastavíme na hodnotu Y=88 (výška parapetu tří oken). Provedeme další vytažení, s výškou Y=88+150, opět tuto hodnotu zadáme ve Správci souřadnic. Poté provedeme třetí vytažení, u této roviny zadáme hodnotu Y=275, ale Y globální! Lokální hodnota Y by byla 275-12.

Pomocí přemostění vytvoříme okenní a dveřní (a další) otvory a upravíme ty, které mají jiné souřadnice. Tedy fr. okno bude mít parapet ve výšce 13 (lokální, globální 25), nadpraží vyjde ve výšce 238 (to je však beze změny).

Okna v kuchyni a také na WC a komoře mají parapet ve výšce 138 (lokální hodnota), nadpraží 138+50.

Přemostíme také prostory dveřních otvorů a také u překladů. Poté si vybereme jen polygony nadpraží a nastavíme jejich polohu na Y=197 (výška dveří) + 3 (platí to samé co u šířky, otvory se doladí samotnými zárubněmi).

A to je vlastně vše, co je v tomto kroku potřeba. Máme v rámci základního modelu hotové celé patro. Na řadu přijdou stropy a také založení patra následujícího. Mimo to musíme také vytvořit stropy místností.

Jediné snad, ale to není nutné, že můžeme zarovnat body co jsou u dveřních nadpraží, aby se tam nevytvářely tak „špičaté“ čtyřúhelníky. Na výsledku se to ale nijak neprojeví a tak je to vskutku otázka jen pro skutečně zaujaté.

Strop a další parto - založení

Možná se to zdá poněkud podivné, ale další parto založíme vlastně úplně stejně, jako jsme založili patro první s tím, že vše si podle potřeby upravíme a následně základ parta propojíme s přízemím. Že to není možné, protože parto a přízemí nejsou totožné? Ale to přeci vůbec nevadí! Ostatně stejně ještě musíme dokončit stropy přízemí…

Tedy, vybereme si všechny polygony vrchního záklopu všech zdí (polygony, Výběr > výběr vyjmutých hran) a provedeme příkaz Funkce > Rozpojit (zachovat skupiny necháme zatržené). Tím odpojíme tento záklop a můžeme s ním volně manipulovat. Posuneme jej ve vertikálním směru o výšku stropu/podlahy parta, tedy 32 jednotek (tedy aktuální výška + 32). Mezi původní linií konce přízemí a linií základu parta vznikne mezera, tu následně přemostíme, tedy nemusíte mít obavy…

Polygony základu patra si můžeme prozatím skrýt (Výběr > Skrýt výběr) a poté si aktivujeme v rámci editace polygonů příkaz Uzavřít otvor a tímto příkazem vytvoříme všechny stropy přízemí. Strop se nám vytvoří i v místě schodiště, ale nevadí.

Vybereme si body mezi kterými probíhá linie otvoru schodišťové šachty a zadáme příkaz Spojit. Tím se mezi těmito body vytvoří spojnice a my s klidným svědomím můžeme smazat polygon v místě, ve kterém bude umístěné schodiště.

V režimu polygonů použijeme příkaz Inverze viditelnosti a tím si zobrazíme do této chvíle skryté polygony a polygony zobrazené skryjeme. Pak v základu patra smažeme ty příčky, které nebudeme potřebovat ani v rámci případných úprav. Pokud je potřeba, model zoptimalizujeme.

Zobrazíme si zpětně celý model a vybereme si pomocí výběru hran smyčky konce prvního patra a patra druhého. Následně provedeme příkaz Struktura > Sešít za stisknuté klávesy Shift. Tím se vytvoří přemostění obou částí.

Než začneme s další editací, měli bychom si připravit segmentaci obvodu patra tak, aby odpovídala segmentaci na dokumentaci. A je zde změna, nejen příčky, ale také okna jsou jinak. Než však začneme, je vhodné si opět upravit polohu os objektu tak, aby odečítané hodnoty z výkresu byly snadno aplikované také v našem modelu. Opět je zadáme do vnitřního nároží (tedy X=45, Z=45) a výšku Y zadáme podle výšky naší podlahy, to je Y=307.

Začneme tím, že si uděláme přípravu na okna (a také příčku), která nekorespondují s okny v přízemí a využijeme při tom opět N-úhelníkové polygony.

Vybereme si dvě hrany (okno koupelny) a pomocí nástroje Nůž (Rovina YZ) provedeme dva řezy. Volbu Vytvořit N-úhelníky necháme aktivní.  

To samé učiníme na druhé straně, zde totiž bude okno schodiště.

Vybereme si svislé hrany vnější zdi u ložnice (na výkresu vpravo) a provedeme jak nahoře, tak dole dva řezy – základy na další okna (Nůž > Rovina XY). V této části případně můžeme svařit nadbytečné body (viz další obrázek).

Poslední úprava kterou takto připravíme se odehraje ve velkém volném prostoru (kde je z pohledu stavebního jen jedna velká místnost rozdělená lehkou příčkou samostatné konstrukce), ve kterém musíme připravit napojení příčky. Vybereme si tedy jak hrany obvodové zdi, tak hrany nosné příčky rovnoběžné s touto zdí a opět je pomocí nástroje Nůž (Rovina XY) rozdělíme na dva řezy.

Nově vzniklé hrany (právě ty poslední) ihned přemostíme.

Můžeme tedy pokračovat tím, co již známe. Aktivujeme nástroj „Uzavřít otvor“ a vytvoříme podlahy v ložnici a obou protilehlých místnostech a také v centrální části.

Vybereme opět dva body, které leží na hranici schodišťové šachty (skutečně je tato část shodná s minulou, že) a ty pomocí příkazu Spojit spojíme. Polygon nad šachtou smažeme.

Pomocí příkazu Přemostit (v režimu hran) přemostíme hrany u přechodu stropu/podlahy u schodišťové šachty a to ve všech rovinách, mimo rovinu u nosné zdi. Tu zaklopíme pomocí příkazu „Uzavřít otvor“.

Vybereme si vždy dva body proti sobě, které spojíme hranou (u příčky koupelny). V tento okamžik máme skutečně vše, co potřebujeme pro rozmístění jednotlivých prvků. Všechny elementy jsou připravené.

Vybereme si první vnitřní příčku koupelny (opět počítáno od polohy os objektu) a upravíme její polohu. Příčka v tomto místě je 175  mm (nosná, pozor, na výkresu je 150 mm), ale v modelu je 250. Zadáme tedy do pole pozice stávající hodnotu 480-25+17,5. Stejně tak protější příčka, ta bude mít hodnotu 680 (stávající) +25-17,5.

Nyní je na řadě velikost koupelny směrem k chodbičce, tedy vybereme body/hrany vnějšího okraje a zadáme jejich polohu na Z=250 (na výkresu jsou opět příčky 150mm, ale zde pracuji s příčkami 175).

Vybereme si body vnitřní linie příčky ukončující koupelnu směrem do předsíně (chodbičky) patra a zadáme velikost Z=0 a polohu Z=250-17,5.  

Upravíme polohu lehké příčky mezi většími pokoji. Vybereme si tedy příslušné hrany a zadáme jim polohu Z=340. Poté vybereme hrany souběžné a zadáme polohu Z=340+10.

Co nám ještě chybí jsou základy dveřních otvorů, no opět využijeme Nůž > Rovina poté, co si vybereme příslušné hrany. Pro tyto otvory platí to co minule, jejich poloha je jen orientační a stavební otvory jsem udělal vždy větší o 10 jednotek.

Upravíme polohu hran prvního okna. Jeho levá hrana zůstane (jedná se o globální souřadnice!) kde je (170) pravá ale bude v poloze 170+150. Další okno (koupelna bude mít první hranu 170+150+262,5 a druhou 170+150+262,5+75. Okno v ložnici na jižní straně zůstává jak je.

V ložnici jsou ale také okna vysoká a ta začínají (od jižního rohu) na souřadnici Z=120, pak 120+75, 120+75+410 a nakonec 120+75+410+75. Tato okna jsou symetricky (narozdíl od výkresu:-().

Poslední úprava polohy hran se odehraje u okna na schodišti. První hrana (stále globálně) bude z levé strany 600, druhá 650. A to je skutečně vše.

Zdi patra

Vybereme si všechny polygony, které budeme potřebovat vytáhnout a provedeme vytažení ve výšce 91 (parapety hlavních oken, jedná se o relativní hodnotu výšky nad podlahou místnosti).

Následně provedeme další vytažení s výškou 150 (nadpraží hlavních oken).

A nakonec poslední vytažení o „nějaké“ volné hodnotě, kdy následně umístíme polohu těchto polygonů ve směru Y (jedná se o relativní hodnotu vzhledem k osám, které jsou v úrovni podlahy) na 264.

Následná tvorba otvorů jak oken tak dveří je s jednou výjimkou (jedná se o detail u vstupu do obou pokojů) shodná s přízemím. Vybereme tedy příslušné polygony a ty přemostíme.

O trochu složitější je otázka vstupu do obou pokojů. Příčka mezi nimi je vskutku jen lehká a tak je vlastně jen připevněná k dřevěnému rámu zárubní dveří, který je pro oboje dveře společný. Tedy, provedeme nejdříve přemostění stejně jako v případě předchozím, poté smažeme polygony mezi oběmi otvory a vzniklé mezery přemostíme v režimu hran.

Stejně jako v případě přízemí upravíme polohu parapetních polygonů a nadpraží. Okno v koupelně má výšku parapetního polygonu 191 (od os, které jsou ve výšce podlahy patra), vysoká okna v ložnici 26, nadpraží nad dveřmi bude opět 200 a nakonec ještě okno ve schodišťové šachtě, to má spodní polygon ve výšce 18 a vrchní 18+125.

Poznámka: u tohoto okna je opět další chyba ve výkresu, na zpracovatele výkresu jsem měl dva obecné požadavky. 1) aby byly otvory pokud možno „na vazbu“ zdícího systému 2) a také, aby byla okna, u kterých se to očekává, symetricky (ložnice). U některých detailů to však můj zpracovatel nějak opomněl, tedy nesouhlasí detaily umístění vysokého okna v ložnici a také poloha (výšková) okna na schodišti.

Stropy patra

Nejsem příznivcem obytného podkroví, dům má tedy podkroví pouze technické a tudíž se s pohledu vizualizace nikterak neprojeví. Není tedy potřeba jej modelovat nějak složitě.

Začneme ale stropy. Vybereme si všechny polygony zdí a provedeme opět zcela to samé, co jsme udělali v případě přechodu mezi prvním a druhým patrem. Pro výběr použijeme příkaz Výběr vyjmutých hran (podle Phong stínování), poté výběr oddělíme (Struktura > Rozpojit) a posuneme o 32+20 jednotek ve směru Y (výška stropu a výška zadního bet. věnce, přišlo mi opět proti výkresu nevhodné mít pozednici na úrovni podlahy podkroví).

Smažeme všechny příčky (i nosné, asi nejsnazší bude odečíst z výběru obvodovou smyčku polygonů a smazat) a poté model zoptimalizujeme. Zbývající smyčku můžeme následně skrýt (Výběr > Skrýt výběr), čeká nás poslední krok patra – stropy.

Stropy vytvoříme již známou cestou, využijeme příkaz Uzavřít otvor.

Zobrazíme si vše skryté a provedeme přemostění hraničních smyček „věnce“ podkroví a okraje patra. Samozřejmě použijeme příkaz Sešít za stisknutí klávesy Shift.

Pomocí příkazu „Uzavřít otvor“ vytvoříme podlahu podkroví a následně pomocí příkazu Vytažení ji vytáhneme dolů v hodnotě -20 jednotek (viz výše). Jsme připraveni na dokončení oblasti podkroví.

Závěr dílu

Dokončení podkroví nebude vůbec složité (nebudeme konstruovat detaily krovu – přetažené nosné příčky na kterých je osedlána středová vaznice), přesto si jej necháme až na příště. Mimo to se ale také podíváme na to, jak bychom mohli celou konstrukci založit pomocí křivek a v čem je náš spojitý objekt výhodný, zejména při konstrukci arch. detailů…