Poprvé i naposledy, závěrečky z druhé strany a krátký film Kateřiny Tribulové - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. června 2009, 00.00 | Měl jsem tu příležitost, že jsem se jako oponent zprostředkovaně zúčastnil závěrečných zkoušek na vyšší odborné škole Václava Hollara, která je tématicky navazující institucí střední umělecké školy Václava Hollara. Hodnotit jsem měl dvě práce a nutno říci, že obě byly zajímavé. A minimálně první z nich bychom neměli minout.

Na počátku bylo slovo,

respektive otázka. S Honzou Bruknerem, poměrně to známou osobou na české scéně, již několikátý rok učíme 3D grafiku, respektive CINEMU 4D, ve druhém ročníku této „vošky“. Pravdou je, že se postupně zvyšuje kvalita studentů, jejich zapálení pro věc, a tak se také našli tři stateční (ve dvou pracích), kteří se odhodlali své závěrečné práce vytvořit ve 3D.

Vzhledem k mému akademickému vzdělání jsem byl těmito statečnými osloven (pro formu je vhodné mít nějaký ten titul či dva, ale nikdo se neptá z čeho, zda bych jim nevyhotovil jako oponent posudek jejich prací a také, teď už to mohu přiznat, je několikrát nekorigoval. Ono těch korekcí z mnoha stran bylo více a v tomto smyslu patří dík zejména Janu Bruknerovi, který odfiltroval velké množství potenciálních problémů a potíží.

Snad bych ještě měl v úvodu specifikovat náš statut, tedy statut můj i Honzy Bruknera. Na škole se máme svou výukou doplňovat, a to ve výuce druhého ročníku, avšak nějakým nedopatřením došlo k tomu, že minulý rok jsem sanoval absenci řádné výuky předešlého ročníku v ročníku třetím, a tak Honza měl celý rok ročník druhý. Jakkoliv je Jan vynikajícím odborníkem, nebo právě proto, je specialistou a tak tito jeho studenti nebyli dotčeni některými aspekty znalostí CINEMY 4D, které „JB“ sám nevyužívá. Míním tím například technologii Xpresso, některé moduly a tak dále. Bohužel se ale nakonec jednalo o technologie, které naši absolventi také museli použít, a proto jsem musel v několika případech překročit hranici mezi konzultantem a oponentem.

Díky tomu, že jsem se se svými oběťmi potkával vlastně celý rok (při zmíněných konzultacích), měl jsem i docela dobrou představu o tom, co vlastně všechno zamýšlí a také kontrolu nad stavem práce. Musím od počátku přiznat, že jsem jak paní Tribulovou, tak pány Artamonova a Sirotku stále nabádal k tomu, aby klidnili své představy a předsevzali si realizovatelné plány. To se nakonec povedlo, a i když se samozřejmě nedostatky našly, obě práce jsou zajímavé a zaslouží si pozornost. Příště bychom se mohli věnovat pánům, pokud bude zájem, ale dnes, dnes má dáma přednost.

Kateřina Tribulová

Drobná milá paní, nenechte se mýlit, a v dobrém smyslu slova neuvěřitelný tvrdohlavec. Koncept jejího krátkého filmu jsme s Honzou několikrát mírnili. Představa plných CA animací byla v počátečním scénáři natolik rozsáhlá, že by ji nebylo (a nutno zmínit, že 3D není jediným předmětem, tedy je jasné, že se studenti do mnoha problémů mohou jen nakouknout bez hlubší analýzy, ostatně jako u všech oborů) možno zvládnout bez předešlé praxe a hlubších znalostí. Postupně jsme tedy redukovali a navrhli jiné řešení – riggovanou postavu navázanou na programované chování XPresso, které vše zařídí (MoXPig). Tedy veškerý komplexní pohyb postavy. Pak již jen „stačilo“ pomocí morfu obstarat mimiku a bylo vyhráno. Podle mého názoru vznikl velmi podařený kompromis...

A jak tedy zněla má oponentura? Uznávám, se všemi znalostmi v pozadí, které by pravděpodobně nezávislý oponent neměl? Domnívám se, že věrohodně a kladně. Ostatně, posuďte sami.

Neoficiální stránky autorky o filmu v „beta fázi“ (pravděpodobně před jazykovou korekcí), ale s filmem najdete na

http://www.tribulovi.cz/alencinonamesti/

A klikněte na "f"

Animovaný film, hlavní dílo - Alenčino náměstí

Posluchačka vypracovala ve své práci krátký animovaný film o celkové délce 00:01:47, slovy jedna minuta čtyřicet sedm vteřin, z toho samotný dějový materiál zabírá 00:01:12, slovy jedna minuta a dvanáct vteřin.

Animovaný film byl plně vytvořen ve 3D aplikaci a za využití profesionálních nástrojů, od pokročilého riggování (nastavení postav) až po vizuální programování generující automatické vazby mezi animovanými předměty a postavou. Celkově lze dílo z technické i vizuální stránky rozdělit na několik částí, které je vhodné posuzovat samostatně.

1) Technické zpracování: technické zpracování celé práce hodnotím velmi vysoko. Posluchačka dbala všech zásadních pravidel a mimo dílčí nedokonalosti připravila velmi kompaktní dílo, které nemá zásadní nedostatky. Vysoce hodnotím vhodnou formu objektů scény (domů, stromů a podobně), která plně odpovídá navržené atmosféře celého filmu. Velmi dobře působí také animace tříkolky děvčátka a animace jí samotné. Mírně nereálné se mi jeví mimické chování při detailu na obličej a dynamika pohybu při přejezdu lávky, ale to může být záměr autorky, aby nerušila snový vzhled díla.

Za velmi dobré považuji časování animací (vyjma zmíněného), celkový spád příběhu a i střih a animaci kamery. Mimo jednoho jediného okamžiku není kamerou divák vůbec rušen (42. vteřina).

Správná se jeví také typologie a navržená míra detailů modelů, avšak s výjimkou korouhvičky kohouta, který mírně trpí nedostatkem polygonů a také úvodní pasáže vody a můstku. V tomto případě by bylo zřejmě vhodné připravit tuto část samostatně a s vyšší úrovní detailů. Model a celá scéna je zde příliš schematická a fádní, což může diváka rušit.

Nedílnou součástí každé 3D scény je osvětlení. I to je zvoleno velmi příjemně a odpovídá celé atmosféře filmu, jakkoliv bylo jednoduché a využito bylo také fyzikální oblohy modulu Advanced Render (CINEMA 4D).

Pochvalu zaslouží i další aspekt 3D tvorby, texturování. Obhajující šla plně autorskou cestou a veškeré povrchy připravila sama, jedná se tedy o plně originální dílo. Jakkoliv se jedná o povrchy velmi jednoduché, je evidentní (a autorka to zmiňuje i v doprovodných materiálech), že jich byl značný počet a tudíž byla jejich příprava nutně relativně náročná.

2) Koncept, příběh: zvolený příběh má minimalistickou formu, což je vhodné, protože se velmi hodí celkové stopáži filmu. Ta je, i přes délku více než jedné minuty, značná (je nutné mít stále na zřeteli náročnost výpočtů 3D animovaných filmů bez profesionálního vybavení). Za poněkud rušící v celkovém projevu hodnotím několik prvků. Autorka se evidentně více soustředila na technické aspekty tvorby a samotný příběh měl sice hrubý rámec, ale nebyl plně propracován a tak je, alespoň v současné podobě, příliš fragmentární, aby si divák spojil jednotlivé události do poselství, které má film sdělit. Události evokující dětské snění, které dokáže pohnout světem a vytvořit svět zcela nový, jsou jen tři a nejsou v jednom případě zcela zřetelné vzhledem k délce filmu (kohout). Nadsázka z uplynulého času je poté možná až příliš násilná (třetí kontra sedmá hodina). Domnívám se, že příběhu chybí komplexnější rozvaha a pevněji stanovený scénář. Přesto je film kompaktním dílem a to je nejdůležitějším tvrzením tohoto bodu oponentury.

3) Umělecká forma, vizuální dojem: jak bylo uvedeno výše, celkový dojem z práce je vynikající, ale jako nestranný pozorovatel musím zmínit reminiscence, které mi film vyvolává ve starší české tvorbě pro děti i dospělé (Fimfárum). V tomto ohledu mi osobně přijdou některé aspekty jako neoriginální.

Vysoce hodnotím, mimo všech zmíněných kladů, výborně zvolený hudební doprovod, který se vskutku hodí k celé náladě příběhu.

Doprovodné internetové stránky

Internetové doprovodné stránky poměrně vhodně doplňují hlavní film a dostatečně dokumentují tvorbu celého díla i autorku samotnou. Vhodně je zvolen formát, barevnost a snad jedinou výtku mohu směřovat k tomu, že není více pozornosti věnováno ploše, ve které je prezentace umístěna. Tedy nastavení stylu barvy stránky pozadí, automatickému vystředění a podobně. Autorka by si také měla nadále dát pozornost na případné překlepy v textu.

Celkově kladně hodnotím barvu pozadí, barvu textu, zvolený font a i další vlastnosti textu, jen uživatelsky nejasné se jeví ovládání jednotlivých záložek, které nemusí být pro uživatele při první návštěvě stránek jasné. Doporučuji posluchačce, aby napříště k prezentacím které bude tvořit přistupovala jako uživatel, nikoliv jako autor, který zná všechny aspekty užívaného rozhraní. Rozhraní je tvořeno pro uživatele, nikoliv autora, proto musí být plně pochopitelné a to ihned po načtení stránek.

Tištěný materiál

Tištěný doprovodný materiál je svou koncepcí plně analogický s doprovodnými internetovými stránkami a v tomto směru se jedná jen o jiné médium podávající tytéž informace. Na rozdíl od internetových stránek, ale netrpí tištěný materiál jistou nejasnou koncepcí ovládání, a tak je plně čitelný a přehledný. Materiál hodnotím velmi kladně.

Zhodnocení práce

Celkové zhodnocení práce je veskrze kladné. Autorka projevila obrovskou míru pracovitosti, nadání, trpělivosti, studia, ale i citu, a připravila opravdu kvalitní dílo, které zaslouží, i přes drobné výtky, širší pozornost. Doporučuji, aby autorka prospěla a práce byla ohodnocena jako výborná. Autorce doporučuji, aby se nadála věnovala dané problematice, neboť její talent by neměl být přehlédnut.

Pod čarou

Nejsem si zcela jist, zda měla Kateřina na internetu úplně finální verzi, protože prezentace probíhá „off-line“. To nemohu posoudit, protože jsem se nemohl samotné obhajoby zúčastnit. Proto jsou možná některé mé poznámky irelevantní (překlepy v textu apod., které jsou uvedeny v neoficiálním webu a podobně).

A co divák na to?

Domnívám se, skutečně upřímně, že Kateřina udělala kus práce. A věřím, že nejsem sám.