Paint on Surface 1.6, jednoduše a efektivně, druhý díl - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

9. července 2009, 00.00 | V úvodním díle jsme si popsali základní použití pluginu Paint on Surface pro CINEMU 4D a velmi podrobně jsme se věnovali základnímu nastavení stejnojmenného objektu v hlavním režimu Paint. Zbývají nám ale i další režimy práce, další záložky a popravdě, i další nástroj.

Režim: řada

Minule jsme se stále jen probírali hlavní záložkou nastavení nástroje Paint on Surface 1.16 za využití hlavního režimu nanášení Paint. Zmínili jsme se také o dalších režimech Row (řada) a Splines (křivky). Režimem Row dnes začneme.

Režim Row nám velmi jednoduše řečeno umožňuje na povrchu objektu umístit úsečku, jejíž první a druhý bod leží na povrchu. V délce této úsečky jsou poté rozmístěny instance.

Režim to je velmi efektní v případě interaktivní editace v planární ploše, ale musíme stále uvažovat nad tím, jak pracuje. Vskutku se totiž jedná o úsečku a ta je tvořena jen dvěma body. Tato úsečka je sice interně rozdělena na tolik bodů, kolik instancí chceme vyrobit (parametr Clone – count), ale to na principu věci nic nemění, protože toto dělení se vytvoří, například pokud úsečku vytvoříme na kouli uvnitř této kulové plochy a pak také uvnitř této plochy vzniknou vnitřní instance.

Na první pohled se uvedená skutečnost může zdát jako limitující a to také jednoznačně je. Jedno bychom ale neměli opomenout. Měli bychom si uvědomit, že pro umístění instancí po křivce jsou v CINEMĚ 4D již funkce připravené a to jak v jádru, tak v různých pluginech (stará Jenna), modulech (MoGraph, Thinking Particles) a také případně naprogramovaných chováních (MoXPig). Paint on Surface tedy řeší režimem Row zcela specifickou situaci a tak kritika není na místě, ostatně, i tu primární křivku (i křivku pro zarovnání) můžeme hravě vytvořit tímto nástrojem.

Co jsme nezmínili je interaktivita režimu editace. Kliknutím je generován první bod (modrý) a tažením se vytváří zmíněná úsečka. Konec této úsečky je indikován zelenou barvou a spojnice žlutě, stejně tak jako polohy generovaných instancí. Jakmile pustíme tlačítko myši, vytvoří se jednotlivé instance, ale naznačená úsečka zůstane aktivní, jen změní barvu ze žluté na červenou a nadále můžeme upravovat jak první, tak druhý bod křivky.

Režim: křivka

Druhým speciálním režimem je režim křivky, který se dotýká právě popsaného problému. Pomocí tohoto režimu totiž na povrchu objektu nenanášíme instance, nanášíme tvar křivky. Hustota bodů křivky je ovlivňována opět zadáním parametru Clone – count a tento parametr je vlastně jediným, který je relevantní. Typ vzniknuvší křivky je samozřejmě zadán na B-Spline, ale to není dogma a můžeme si jej podle libosti změnit.

Upřímně, tento režim se mi velmi líbí, protože nalezne své uplatnění v mnoha oblastech modelování, kdy potřebujeme na objektu vytvořit nějaký protažený tvar, například řetízek a podobně.

Další nastavení nástroje

Tímto máme probrané jednotlivé režimy, ale u nástroje Paint on Surface nás čekají ještě dvě záložky, na které bychom neměli zapomenout. První z těchto záložek je Child Distribution a druhou záložkou je Tablet.

Child distribution

Záložka Child distribution má jedno jediné nastavení a to nastavení průběhu křivky. Otázkou je, čeho se tato křivka týká. Tato křivka ovlivňuje počet vytvořených instancí, respektive pravděpodobnost, že se vytvoří ta která instance nanášené skupiny.

Možná, že je vysvětlení poněkud chaotické, asi bude lepší popsat příklad. Předpokládejme, že máme skupinu obsahující 4 objekty, které jsou v pořadí 1, 2, 3, 4. Tuto skupinu použijeme jako zdroj pro umisťování instancí na povrchu nějakého objektu. Musíme si tedy aktivovat volbu Paint random child a do pole Paint object načíst skupinu objektů, které chceme nanášet. A nyní přišla ta správná chvíle na nastavení křivky Child distribution.

Tato křivka řídí hustotu, či jinak řečeno pravděpodobnost vytvoření jednotlivých objektů, přičemž pořadí (odshora dolů) objektů pod objektem Osy načteným do nástroje Paint on Surface má svou odezvu v profilu křivky ve směru osy X zleva doprava. Tedy výška křivky, hodnota Y v poloze X=0 definuje množství generovaného prvního objektu, X=1 objektu posledního.

Tablet

Poslední nastavení se týká tabletu a vlivu práce s tabletem na vzhled instancí. Na této záložce najdeme hned tři parametry Pen pressure controls size, Pen tilt controls cps a konečně Pen rotation controls rotation. První parametr ovlivňuje samozřejmě velikost generovaných instancí a to přítlakem, druhý definuje množství generovaných instancí náklonem a poslední parametr ovlivňuje rotaci natočením pera.

PolyPaint 1.22

Druhou podstatnou akvizicí pluginu je nástroj PolyPaint 1.22, který je určen interaktivní retopologizaci povrchu polygonového objektu. Jedná se do značné míry o příjemný nástroj, který ale nedosahuje takové flexibility, a ani rychlosti, jako specializovaná řešení jiných systémů (například 3D-Coat). Přesto, jeho výhodou je těsná integrace do CINEMY 4D a poměrně příjemné (i když na C4D poněkud netradiční) ovládání.

Lepší než suché popisy bude asi demonstrativní příklad. Předpokládejme, že bychom chtěli na jakémkoliv objektu vytvořit novou polygonovou strukturu. A jako vzor můžeme vzít třeba i polygonovou kouli, je to vskutku jedno.

Máme tedy vybraný polygonový objekt a následně si zvolíme příkaz pro PolyPaint 1.22 z menu pluginu Paint on Surface. Tímto příkazem se stane několik skutečností. Prvně se aktivuje na aktivním objektu funkce Rentgen, je tak poloprůhledný, a jednak samozřejmě můžeme začít editovat nové polygony.

Pro vytvoření nových polygonů je vhodné ihned na počátku stisknout klávesu Ctrl. Ano lze to i bez ní, ale pak je nutné začít trojúhelníkem, protože čtverec nelze vytáhnout, s Ctrl to není problém. Tedy nezapomínat. Stiskneme tedy Ctrl a stiskneme tlačítko myši v místě, ve kterém má být první bod prvního polygonu. Za stále stisknutého tlačítka myši vytvoříme první spojnici dvou bodů prvního polygonu, tedy první hranu. Ta je označena červenou barvou.

Aniž pustíme klávesu Ctrl, uvolníme stisk tlačítka myši (normálně levého). Přejdeme kurzorem do míst počátku druhé protilehlé hrany a opět stiskneme myš, vykreslíme protilehlou hranu (opět červená) a pustíme. Vytvoříme tím čtyřúhelník. A můžeme pokračovat, každým dalším tahem ve stejném směru vytvoříme další a další polygony. Docela rychlé a efektní.

Otázka zní, jak na trojúhelník? Jednoduše, místo tažení druhé hrany jen klikneme. Mimo to existují i další pravidla a nastavení. V první řadě není retypologizace tímto nástrojem úplný amatér. Body se k povrchu přimykají interaktivně, a tak můžeme nástrojem PolyPaint také jednotlivými body pohybovat.

V případě pohybu tedy stačí nad bod najet kurzorem myši, bod se stane žlutým, a v ten okamžik je aktivní. Následně jím můžeme posouvat po povrchu podle libosti.

V případě, že chceme bod svařit do bodu jiného, je editace opět poměrně snadná. Jen stačí aktivní bod (žlutý) přetáhnout do polohy bodu jiného a ejhle, on se svaří s jiným bodem.

Otázka zní, jak ještě nastavit jinou hranu jako hranu výchozí nové editace. Stačí jen za stisknutí klávesy Ctrl nastavit pokliknutím dva body, novou hranu, a pokračovat v práci podle zažité praxe.

Nastavení nástroje

Volby nástroje nejsou nikterak složité ani zákeřné a odehrávají se vlastně jen na úrovni několika zatrhávacích polí a tří tlačítek. Zatrhávající pole jsou přepínače Paint on selection only, Zig-Zag Mode, Auto-merge close points, Move and merge only visible points a nakonec Snap tp PolyPaint Polys also.

První volba aktivuje práci v rámci aktivního výběru, druhá umožňuje nanášení zig-zag, tedy normálně je nová hrana definována vždy ve stejném směru jako hrana předchozí (levá-pravá, levá-pravá), v případě zig-zag režimu to ale tak není a hrana je definována levá-pravá, pravá-levá, levá-pravá, pravá-levá a tak dále.

Třetí volba umožňuje napojení jednoho bodu do dalšího v případě, že je blízko a čtvrtá volba vymezuje použití a vliv nástroje jen na body, které jsou viditelné. Tato volba je docela užitečná v případě editace povrchu na uzavřeném objektu, který chcete zcela „obkreslit“.

Tlačítka obsahují funkce Reverse normals (otočit normály, standardní funkce CINEMY 4D), Optimize (optimalizovat, platí to samé jako u předešlého) a Toggle hide unselected poly. V tomto případě se tedy jedná o přepínač, který skrývá příkaz pro skrytí, respektive zobrazení nevybraných polygonů.

Závěrem

Paint on Surface patří bezesporu k tomu lepšímu, co se v oblasti pluginu CINEMY 4D vyskytuje, a tak jsem velmi rád, že jsem Vás s tímto nástrojem mohl seznámit. Je to opravdu šikovný pluginek mající své velmi silné stránky. Generování instancí je vskutku velmi efektivní a práce s pluginem je rychlá a bezproblémová. V případě retopologizace lze také mluvit o povedeném nástroji, i když jeho síla je přeci jen omezená. Přesto, některé věci se mi na pluginu vskutku nelíbí. Je to zejména neexistence smysluplného dema. Tedy skutečnost, že je demo verze vlastně vázaná na demo samotné CINEMY 4D. Jiné drobné výtky by se mohly týkat zejména retopo nástroje, ale v tomto případě se asi jedná o mou zmlsanost vzniknuvší používám nástrojů 3D-Coatu.

Nechci končit negativně. Paint on Surface si to totiž nezaslouží. Umisťování instancí je vynikající a dokáži si jej představit v případě mnoha scén, ve kterých je zapotřebí kamení, rostlin, prachu a tak dále. Možnost „lidského“ kontaktu s povrchem je vynikající a výborně se tak doplňuje moduly MoGraph či Hair, jejichž možnosti jsou více „hromadné“ s menší přesností danou právě oním mírně hromadným přístupem. Nástroj je přitom o to zajímavější, že umí, i když v omezeném rozsahu, zamezit vzájemnému pronikání tvořených instancí.