CINEMA 4D R16, modeling (03) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

9. září 2014, 11.13 | Přibyvších objektů není v CINEMĚ 4D R16 až tak mnoho, často jsou ale zajímavé. A občas mám i pocit, že jsou až příliš dokonalé. Zní to zvláštně? Možná, ale přeci jen není polygonový modeler nástrojem pro stopocentně věrnou konstrukci. Pokud se tedy v programu objeví nástroj který má všechny atributy strojařské přesnosti, je to velmi zajímavé. Hovoříme o ozubeném kole. Ale nejenom o něm je dnešní seminář.

Ozubené kolo. Ale to jsme měli, nebo ne? Jistěže ano. Měli, a a máme také pořád, to staré původní. Ale tento objekt byl všechno jenom ne komplexním objektem. Z mého pohledu zcela stačil, ostatně 3D grafika, řekněme ta klasická, polygonová, není o totální konstukční přesnosti, ale o vizuální věrohodnosti. To nemusí nutně být to samé.

Nový objekt tohle určitě nesplňuje. Kupte si nějaká strojírenská skripta a pak se podívejte na objekt ozubeného kola CINEMY 4D. Mnoho rozdílů nenajdete. Vím to z překladu...

Jaké jsou tedy možnosti editace? Než začneme, podstaný je „zpětně kompatibilní režim“, najdeme jej na stránce Objekt.

Samotné nastavení je v případě nového režimuvelmi komplexní a rozmístěné do tří záložek. Jsou to záložky Objekt, Zuby a Střed. A řeší to, co můžeme predikovat z jejich názvů.

Záložka Objekt

V záložce Objekt je první volbou nastavení původního a nového režimu. Následuje volba pro zobrazení vodítek, tedy vizuálních kontolerů všech parametrů (a že jich je) ozubeného kola.

Následuje možnost nastavení bavy vodítka, rovina objektu, přepínač opačného pořadí bodů a nakonec nastavení mezilehlých bodů. V tomto místě mne mrzí jedna věc. Ono to není v CINEMĚ 4D zvykem, žádný jiný objekt takové nastavení nenabízí, ale moc by se mi líbiloo, pokud by bylo možné nastavit odlišnou segmentaci mezilehlých bodů na jednotlivé součásti křivky. Bylo by to velmi praktické, zejména při využití zaoblení....

Ale zpátky k objektu. Další záložkou jsou Zuby. Prvním parametrem je nastavení typu zubu. Vybrat si můžeme z voleb: žádný, involuta, pilový zub a plochý. Počet zubů, další to parametr, je logicky aktivní jen v případě voleb involuta a pilový zub.

Hodnota Zubů se přitom na první pohled chová poměrně zvláštně. Ale jen na první pohled. Proč? Jednoduše proto, že změnou této hodnoty se nemění tva a velikost zubu, ale velikost celého kola, kdy zub jako takový je konstantní. Je to logické! Protože, pokud máme soukolí, pak na jeden typ zubu, na jeden rozměr logicky musí navazovat na zuby stejného rozměru! Jistě, na stejné ose pak může navazovat jiné ozubené kolo, s jinými parametry, ale na to zase navazuje další shodný rozměr...

Tedy to je první režim, kdy počet zubů je určujícím faktorem pro velikost kola. Máme ale také možnost tuto vazbu vypnout. Jakmile aktivujmeme volbu Uzamknout poloměr, je základní hodnota velikosti kola fixní a zvyšujeme hustotu zubů.

Pojďme dále, parametr Orientace definuje natočení rigu, Podsknutí vytváří dodatečný prosto v patě zubu pro výběh zubu protějšího.

Patní kružnice definuje základní kružnici ze které vyrůstají zuby, Hlavová je vnějším poloměrem, Poloměr rozteče je kružnice ve které je definována rozteč mezi zuby. Modul pak je multiplikátore výšky zubu. Báječné i matoucí je, jak se všechny parametry prolínají a jsou provázané. Jeden většinou ovlivní všechny ostatní a naopak. Je to prostě systém, který je založen nějakým výpočtem, ne jen tak od oka a tak musí splňovat jistá kritéria.

Základní poloměry se dají řídit i jinak. A to hodnotami vycházejími od ozměu jednotlivého zubu. Výše uvedené tak nahrazují parametry Roztečné kružnice, Výšky paty a Úhlu záběru.

Všechno jsme řekli platí v tom případě, že použijeme Involutu. V případě pilového zubu je to samozřejmě maličko jinak. V tomto případě jsou relevantní jen některé popsané paramety (Zubů, orientace, patní a hlavová kružnice). Mimo to ale máme k dispozici i parametry pilového kotouče. Tedy poměry zakřivení, zesílení a podseknutí.

Další dva typy jsou poměrně snadné. Žádný generuje pouze vnitřní elementy, nikoliv samotné zuby kola a plochý pouze obvodovou kružnici.

Střed je záložkou poslední. Můžeme v ní definovat typ vnitřního odlehčení ozubeného kola, k dispozici jsou paprsky, kruhové otvory, oblouky a „vlny“. Můžeme samozřejmě opět definovat natočení vzorku a všechny jeho parametry. Tím je míněno poloměry, poloměry a tak dále.

Nastavení je doplněné osovým otvorem a také také prostorem pro čep, kterým se kolo na ose zajistí. Drobnost dokazující jak komplexní celý rig je.

vimeo.com/105385318