Pracujeme s LyXem (2): Instalace a konfigurace - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

LYX Sazba

LYX Sazba

5. ledna 2004, 00.00 | V tomto díle našeho seriálu o bezplatném řešení pro kvalitní sazbu LyX se podíváme na
instalaci a konfiguraci zmíněného systému. Jak zprovoznit LyX v Linuxu, Mac OS X a
Windows tak, aby fungoval česky?

V předchozím díle tohoto seriálu jsme naše čtenáře seznámili se základními principy, na kterých pracuje multiplatformní front-end TeXu LyX a zamysleli se nad výhodami i problémy, jež přináší provoz tohoto řešení. Tento díl bychom rádi věnovali instalaci zmíněného produktu, a to prakticky na všech jeho platformách - tedy v Linuxu, Mac OS X a Windows. (Vypouštíme minoritní OS2, zvídavý čtenář si nicméně základní informace k této instalaci může dohledat na konci této stránky.) V závěru našeho výkladu bychom se pak rádi věnovali prvním krokům v LyXu a to především zprovoznění podpory češtiny.

O instalaci obecně

Jak jsme řekli v minulém díle, LyX je úzce provázán s TeXem a také dalšími utilitami, což se zohledňuje i v procesu jeho instalace. Mimo samotného LyXu je tedy zapotřebí zprovoznit (nekomerční) implementaci TeXu a případné další aplikace. Zprovoznění by přitom mělo probíhat tím způsobem, že uživatel nejprve nainstaluje a zprovozní pro danou verzi LyXu doporučenou instalaci TeXu a teprve pak instaluje LyX: opačný postup je sice také možný, ale může se pak stát, že LyX nebude schopen dohledat potřebné soubory, dodatečné manuální zásahy do konfigurace mohou být zbytečně náročné a nemusí garantovat zcela dobré výsledky.

Implementace TeXu zabírá (na rozdíl od samotného LyXu) mnoho diskového prostoru (řádově desítky až stovky megabajtů). Mnohé z jejich souborů přitom mohou být instalovány zbytečně (jsou vhodné pouze pro určité specializované úkony), přesto doporučujeme provést vždy kompletní instalaci, neboť ne vždy je jasné co bude TeX či samotný LyX vyžadovat pro svůj úspěšný chod. Nejsnáze dostupné jsou instalace TeXu prostřednictvím Internetu, vzhledem k výše naznačenému objemu je pro stahování vhodná zejména pevná linka. Ti, kdo takovýmto rychlým připojením nedisponují, mohou stáhnout implementaci kompletně jinde a například na CD přenést do svého počítače. Případné updaty pak obvykle nebývají tolik objemné a lze je řešit třeba i přes telefonní připojení.

Implementace TeXu jako je MiKTeX jsou skutečně velmi komplexní.

Po instalaci je vhodné chod TeXu otestovat: u každé implementace bývají obvykle přiloženy ukázkové soubory. Pro test je přitom dobré zvolit dokument LaTeXu, neboť na této makro nástavbě TeXu je založena práce LyXu. Následně se instalují doplňkové utility, kterými je především prohlížeč postscriptových a PDF dokumentů: doporučovány zde bývají front-endy Ghostscriptu. Dále to jsou prostředky například pro práci s grafikou, kontrolu pravopisu či konverze, na které je odkaz uveden buďto přímo v rámci instalačních instrukcí dané verze LyXu nebo zejména této a této stránky.

Konečně se instaluje LyX. Při instalaci je rozhodně vhodné dodržet přesně přiložené instrukce (HTML stránka instalace, soubor typu readme apod.), neboť LyX musí, jak jsme již řekli výše, najít implementaci TeXu a podle ni se nakonfigurovat. Po instalaci se ještě obvykle musí manuálně nakonfigurovat některé externí utility. Dále jsou zapotřebí nastavení pro národní prostředí - v závěru si takto přiblížíme konfiguraci pro češtinu. Nejprve se ale podívejme, jak vypadají konkrétní instalace pro Linux, Mac OS a Windows.

Linux (a Unix)

Odkaz na zdrojové i kompilované soubory LyXu pro Linux lze pro všechny dosavadní verze tohoto produktu nalézt zde. (Zde je uveden popis jednotlivých verzí.) Doporučenou instalací TeXu je teTeX, jehož soubory si lze stáhnout zde. Z doplňkových utilit je zásadní Ghostview nebo gv pro prohlížení PostScriptu a PDF, pro práci s grafikou je doporučeno instalovat ImageMagick. Všechny zmíněné produkty lze kompilovat i v jiných unixových systémech (Solaris, HP-UX aj.).

Nepředpokládáme, že by Linux byl primárním operačním systémem našich čtenářů, pohybujících se v oblasti publikování, a proto se nebudeme v našem dalším výkladu specifiky zmíněné instalace ani jejím užíváním dále podrobněji zabývat. (Chování LyXu je každopádně na všech podporovaných platformách značně obdobné.)

Macintosh

Mac OS X je postaven na Unixu, a tudíž v něm lze LyX zprovoznit v prostředí X Window Systemu X11. Takováto implementace bude ale asi vzdálená většině normálních uživatelů Macintoshe, nehledě na její určitou pracnost. Podstatně výhodnější je tedy nasazení LyXu kompilovaného přímo pro Aqua rozhraní - podrobné informace k instalaci s odkazem na download potřebných souborů lze nalézt zde. Obě verze pracují nad odpovídající implementaci teTeXu, ke které doporučujeme nainstalovat skvělý front-end iTeXMac nebo obdobný produkt TeXShop.

LyX v prostředí Mac OS X.

Windows

Pro většinu našich čtenářů bude ale určitě nejzajímavější provoz LyXu v Microsoft Windows. Obdobně jako v případě Macintoshe je možno využít buďto implementaci, vycházející z X Window systému C. Hentschela nebo nativní port R. Reitsmy. Jednoznačně doporučujeme druhou možnost, neboť zprovoznění X Window instalace je podle našich osobních zkušeností velmi pracné, negarantuje příliš dobré výsledky a hlavně se zdá, že autor již nehodlá pokračovat v jejím updatování.

Nativní port se skládá ze tří pakovaných souborů (lyx-1.3.3-win32.ex, lyx-1.3.3-win32.r00, lyx-1.3.3-win32.r01), přičemž prvnímu souboru je po stažení zapotřebí změnit příponu na exe a pak jej spustit. Instalace se provede do uživatelem zadaného adresáře. Doporučenou implementací TeXu je MikTeX, vskutku objemný balík, obsahující prakticky vše, co je dnes pro TeX v podobě základních prostředků (překládače TeXu, pdfTeXu, e-TeXu, prohlížeč DVI YAP aj.), makro nástaveb (Plain TeX, LaTeX, Ams(La)TeX, ConText aj.) i utilit k dispozici. Jeho instalace je podrobně popsána zde.

MiKTeX lze průběžně updatovat prostřednictvím Internetu.

K prohlížení postscriptových a PDF souborů je vhodné instalovat Ghostscript, doplněný o front-end GSview. Dále lze nainstalovat ImageMagick pro práci s grafikou a slovníky korektoru pravopisu aspell.

U námi instalovaného portu se mimochodem vyskytl jeden zjevný, byť ne zcela zásadní problém. V dokumentových oknech se nezobrazují příslušné ovládací prvky a tudíž je dané okno zapotřebí zavírat klávesovou kombinací Ctrl-w.

První kroky

Po instalaci je LyX konečně možno odzkoušet. Nejjednodušší test korektního propojení s TeXem lze provést tak, že se otevře některý ze souborů dokumentace (z nabídky Help) a ten se pak nechá přeložit do DVI souboru (příkaz View-DVI nebo klávesová kombinace Ctrl-d). Funguje-li vše jak má, zobrazí se po nějaké chvíli v okně DVI prohlížeče (v MikTeXu je to Yap) vysázená podoba dokumentu. (Průběh zpracování je možno sledovat na stavovém řádku LyXu, který je umístěn ve spodní části obrazovky.) Vzniknou-li problémy, je vhodné využít informačních zdrojů odkazovaných na WikiWikiWebu LyXové komunity.

Dokumentace LyXu zobrazená v Yapu.

Pro prohlížení PDF dokumentů (vytváří se příkazy View-PDF (dvipfm) nebo View-PDF (pdflatex)) je třeba nastavit odpovídající prohlížeč. Je-li instalována kombinace Ghostscript-GSview, stačí ve Windows verzi v okně preferencí (Edit-Preferences) nastavit pro typ souboru PDF, PDF (pdflatex) a PDF (dvipdfm) shodně Viewer jako gsview32. Pak lze opět provést test obdobný tomu, který jsme popsali pro DVI.

Čeština

LyX dokáže poměrně všestranně pracovat s češtinou. Zásadní je zde, aby se daly vkládat znaky české abecedy, a ty se korektně zobrazovaly a sázely TeXem. Ve Windows funguje pro vkládání normálně standardní klávesový ovladač, pro specifické účely pak lze aktivovat ovladače klávesnice (příkazem Preferences-Look and feel-Keyboard), jejichž chování je plně konfigurovatelné pomocí odpovídajících souborů (tzv. keyboard map, nachází se v adresáři instalace LyXu /lyx/share/lyx/kbd/).

Důležité ovšem je, aby se znaky české abecedy korektně zobrazovaly. Vizuální nastavení prostřednictvím preferencí není kupodivu v daném portu k dispozici, stačí ovšem do základního konfiguračního soboru LyXu (/lyx/bin/.lyx/preferences) do sekce SCREEN & FONTS SECTION vložit řádek
\screen_font_encoding "iso8859-2".

Konfigurační soubor LyXu.

Pro korektní překlad českých textů LaTeXem je především vhodné nastavit češtinu v preferencích LyXu (Edit-Preferences-Language settings-Language-Default language-Czech). Odpovídající volbu je pak třeba zadat i v nastaveních dokumentů (Layout-Document), kde se v okně Language nastaví jazyk, kódování a typ uvozovek, tlačítkem Save as Document Defaults se pak toto nastavení určí jako výchozí pro nové dokumenty. Pokud chce uživatel měnit stávající dokumenty a čeština mu v nich nefunguje, bude opět potřeba změnit jejich nastavení výše zmíněným způsobem.

Nastavení češtiny v dokumentech.

Někdo by se mohl dožadovat v případě LyXu plně počeštěného rozhraní. K dnešnímu dni se nám nepodařilo odpovídající konfigurační soubor vypátrat, uživatel si každopádně může vzhled rozhraní změnit k obrazu svému tím, že vytvoří kopii souboru default.ui, tu pak příslušným způsobem upraví a odkáže na ni v preferencích (Edit-Preferences-Look and feel-User interface-User interface file).

Závěrem

Jak jsme výše ukázali, instalace a konfigurace LyXu není právě nejjednodušší. Přivítáme proto, pokud se čtenáři v diskusním fóru tohoto článku podělí o své konkrétní zkušenosti, které se zprovozněním LyXu na jednotlivých platformách získali. Příště se pak podíváme podrobněji na možnosti, které LyX nabízí při vytváření dokumentů.