Polygrafické provozy nemají zájem o počítačem řízenou výrobu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

jdf

jdf

21. července 2004, 00.00 | I přes veškerou osvětu, spojenou s nástupem standardu JDF se zdá, že zájem o
automatizované zpracování je v polygrafii minimální. Takto nějak lze interpretovat
nedávno zveřejněné výsledky výzkumu společnosti TrendWatch Graphic Arts, které
prezentujeme a rozebíráme v tomto článku.

S postupnou digitalizací všech fází polygrafické výroby se objevují stále výraznější tendence, směřující v uvedené oblasti k počítačové automatizací. Polygrafická podoba computerem řízené výroby - Computer Integrated Manufacturing čili CIM - se přitom v poslední době významně zvýrazňuje díky standardu pro job tikety JDF. Tomu byla do značné míry zasvěcena letošní Drupa a tak by se mohlo zdát, že už dnes chybí jen krůček k tomu, aby CIM naplno vtrhla do polygrafických provozů.

Výhody a možnosti proklamované tvůrci JDF a příslušných řešení jsou ovšem pouze jednou stránkou věci. Tou druhou je reálný zájem polygrafických subjektů implementovat uvedený typ výroby. Nedávno zveřejněná zjištění analytické společnosti TrendWatch Graphic Arts, pocházející ze studie "Computer Integrated Manufacturing: Hot Stuff? Or Much Ado About Nothing?" (komerční materiál v ceně 1295 USD) působí v daném kontextu trochu jako studená sprcha pro všechny propagátory CIM (potažmo JDF). Podle těchto zjištění je totiž uvedený typ výroby mimo oblast zájmu valné většiny těch, kdo se dnes v polygrafii pohybují. O čem ale vlastně takovéto informace doopravdy vypovídají? A hlavně, jak to tedy s automatizací v polygrafii v blízké či vzdálenější budoucnosti vypadá? O odpověď na uvedené i další otázky bychom se rádi pokusili v tomto našem článku.

Jedno ze schémat, naznačující výhodnost nasazení JDF v polygrafii (Převzato z prezentace J. Mertense ze společnosti Agfa na Seybold Seminars Amsterdam 2004.)

Jak je CIM vnímán polygrafickými subjekty?

Základní zjištění studie TrendWatch vypovídají o tom, jak důležitá či spíše nedůležitá je myšlenka na využití CIM pro polygrafické provozy. Celkem 58 % respondentů zde prohlásilo, že CIM je buďto irelevantní pro jejich činnost nebo jim není jasné, jak se uvedený typ výroby vztahuje k jejich činnosti. Překvapivě nejvíc (77 %) převládal uvedený typ odpovědi u respondentů, provozujících pre-press shopy. Uvedený typ subjektů je dnes přitom v polygrafii jednoznačně nejvíce závislý na digitálních technologiích. Je tedy otázkou, nakolik naznačený nezájem nehovoří spíše o tom, že uvedený typ provozů již v rámci svých možností automatizaci (ve formě různých pluginů, skriptování, workflow systémů atp.) určitým dostačujícím způsobem zavedl. Jiným tématem do diskuse je na druhou stranu zatímní absence skutečně zajímavějšího JDF řešení pro uvedenou oblast (viz dále).

Nejvíce za své berou dnes CIM tiskárny peridik: 23 % z nich již CIM začlenilo do svých produkčních workflow (celkově takto začlenilo CIM do svých workflow pouhých 5 % respondentů), 20 % hodlá do CIM workflow v následujících 12. měsících investovat. Zvýšený zájem u uvedeného typu subjektů je poměrně pochopitelný, neboť opakovaná výroba téhož typu tiskoviny s vysokými nároky na rychlost zpracování automatizaci opravdu naplno zúročí.

I další zveřejněná čísla hovoří o značném nezájmu o CIM v polygrafii. Konkrétně pouze pro 2 % respondentů znamená implementace uvedeného typu výroby výzvu (business challenge) v rámci jejich podnikání. Stejné procento pak vidí obchodní příležitost v pomoci zákazníkům s porozuměním konceptu CIM. Investovat do uvedeného typu výroby pak hodlají jen 4 % respondentů, což je každopádně dvojnásobek stavu před šesti měsíci.

Ještě jiné údaje pak hovoří o celkovém povědomí respondentů o uvedeném typu výroby. Znalost CIM vyjádřenou sloganem "četli jsme o tom/studovali jsme to" deklarovaly jednotlivé skupiny respondentů následovně:

Jak je vidět, tak pre-press opět výrazně zaostává. Nejvíce zájmu naopak jeví komerční a periodické tiskárny: Takový zájem poměrně přesně odpovídá současnému stavu implementací JDF nástrojů na trhu, který podrobně ukázala letošní Drupa. Pro pre-press zde byly prezentovány pouze první nesmělé pokusy ve fázi prototypů: konkrétně zde hovoříme o řešení pro JDF tikety, použitelné v rámci Creative Suite, představené společností Adobe, nebo podpoře JDF v rámci Certified PDF workflow společnosti Enfocus Software. Naopak pro oblast komerčního a periodického tisku již existují konkrétní, a tudíž patřičně propagovaná řešení od velkých hráčů jako jsou Heidelberg, MAN Roland či Creo. Ta jsou ovšem cenou i dalšími nároky poměrně nezajímavá zejména pro ty tiskárny, které dosud nezúročily své nemalé investice do stávajícího výrobního parku.

Závěrem aneb pokus o malou prognózu

Ve světle výše nastíněných zjištění se jako zásadní jeví odpověď na otázku, zda má vůbec automatizované resp. počítačem řízené zpracování v blízké budoucnosti polygrafie nějaké místo. Na první pohled by se mohlo zdát, že nikoli. Podle našeho názoru lze ale spíše opravdu v poměrně blízké budoucnosti čekat výrazný nástup JDF řešení, i když tomu současný stav zdánlivě neodpovídá. V případě pre-pressu bude totiž adaptace rychlá a prakticky okamžitá ve chvíli, kdy se v rámci široce používaných řešení, jako je například zmíněná Creative Suite, objeví odpovídající nástavba (nástroje a workflow scénáře), do které nebude třeba dodatečně investovat. V případě tiskáren je situace poněkud komplikovanější: Pořizovací ceny polygrafických zařízení jsou natolik vysoké, že jen málokdo bude obměňovat svůj stávající park jen kvůli vizi automatizovanějšího workflow. Většina polygrafických provozů je dnes ovšem i tak ve fázi přeměny, vynucené celkovou stagnací ofsetového tisku na úkor tisku digitálního a elektronického publikování. Obměny vybavení a celkového přístupu budu přitom určitě výrazně spojeny s adaptací digitálních technologií, u kterých je automatizace nejvíc nasnadě. Takováto adaptace bude ovšem zřejmě zdlouhavá.