MicroIMP: revoluční front-end TeXu na obzoru? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

tex TeX

tex TeX

8. července 2005, 00.00 | Pokusů využít schopnosti sázecího systému TeX v grafickém hávu již byla celá řada. Žádný
se ale nevyrovná řešení, které v současnosti vyvíjí společnost MicroPress. Nevěříte? Tak
se přesvědčete sami v našem článku.

Ani po čtvrtstoletí od svého vzniku nepatří sázecí systém TeX do starého železa. Nepřekonatelné možnosti sazby matematiky, vysoká typografická preciznost a možnost generovat z téhož zdroje dokumenty v nejrůznějších formátech: to je jen několik ze schopností tohoto řešení, jež opravňují k uvedenému tvrzení (méně znalému čtenáři doporučujeme studium našeho staršího článku na dané téma). Je ovšem také pravdou, že za celou dobu existence TeXu se nepodařilo překonat jednu ze zásadních nevýhod (pro některé výhod) tohoto řešení, kterou je založení na dávkovém zpracování, jinak řečeno nutnosti zvládnout a používat příslušný programovací jazyk (tzv. maker neboli řídících sekvencí).

Snah, jak uvedený handicap odstranit, se přitom za ta léta, a zejména v poslední době, objevila celá řada. Na jedné straně spektra zde stojí textové editory, které ulehčují sestavení TeXovského dokumentu a jeho kompilování obdobným způsobem, jako je tomu při ladění programů (například WinEdt, WinTex či TexShop). Na straně druhé jsou zde vizuální front-endy, jež se snaží nabídnout tvorbu podobně jako v textových procesorech. Všechny tyto produkty (jako je komerční Scientific Word či SciWriter či nekomerční LyX) ovšem zatím fungovaly v pseudo-WYSIWYG módu, tj. podoba dokumentu se jen přibližně podobá výsledku po sazbě TeXem, pro přesný výsledek je zapotřebí následné přesázení dokumentem pomocí interpretu TeXu. Důvodů, pro který je nabízeno jen přibližné zpracování, je celá řada, k hlavním po léta patřil především nedostačující výpočetní výkon, přičemž ovšem uvedený argument přestává v případě soudobé výpočetní techniky platit. Potvrzením tohoto našeho závěru je existence projektu, který usiluje o skutečně WYSIWYG editor TeXových dokumentů. Hovoříme zde o produktu MicroIMP společnosti MicroPress, o jehož přiblížení bychom se rádi pokusili v tomto našem článku.

Základní přiblížení

MicroIMP čili MicroPress' Interactive Markup Processor je řešením, s jehož vývojem se začalo v minulém roce. V současnosti se jedná o produkt v beta stádiu, který si lze k experimentování stáhnout po odpovídající registraci z diskuzního fóra věnovaného produktu. Primární platformou MicroIMP jsou Windows XP, podle sdělení výrobce lze nicméně řešení provozovat i ve Windows 2000 a linuxovém VMWare či Wine.

Prostředí MicroIMP

Posláním MicroIMP je nabídnout skutečný WYSIWYG procesor TeXových dokumentů: uživatel by měl být tedy opravdu schopen sestavit dokument TeXu bez jakékoli znalosti syntaxe tohoto systému, pro pokročilé uživatele je zde nicméně možnost vkládat do dokumentů libovolný kód TeXu. Základem MicroIMP je interpret TeXu, který v reálném čase zajišťuje sazbu vkládaných prvků, obdobně jako u jiných front-endů TeXu vychází práce s dokumentem z koncepce makro nástavby LaTeX. Interním formátem dokumentů MicroIMP je ovšem XML, přičemž použitý dialekt (tml.dtd) se v lecčems podobá HTML - založení na XML znamená především dobrou kontrolu generovaného kódu a také možnost zpracování dokumentů daného typu v nejrůznějších dalších aplikacích a systémech, což se výhledově jeví jako hodně zajímavá vlastnost. O tom, že "TeXový backgroud" produktu je vypilován do poslední podrobnosti nepochybujeme, protože MicroPress po léta vyvíjí jednu z nejdokonalejších komerčních implementací TeXu VTeX.

Konkrétní zkušenosti

Výše popsanou betaverzi jsme si stáhli k otestování. Vzhledem k tomu, že se jedná o produkt, který je ještě stále vyvíjen, jsme se pak snažili při našem zkoumání zaměřit především na koncepci, nikoli technické detaily, a nepokoušeli se hledat chyby a nedostatky - dlužno ovšem říci, že s nějakými většími atypičnostmi či nestabilitami jsme se nesetkali a obvykle jsme se dočkali překvapení pouze příjemných.

Prostředí MicroIMP vychází důsledně z toho, co známe z textových procesorů: příkazy, klávesové zkratky a nástrojové panely (vše je překvapivě dobře konfigurovatelné podle potřeb uživatele) slouží k formátování dokumentu ve WYSIWYG módu. Toto formátování nicméně vychází z koncepce LaTeXu, která nabízí zvláštní směsici logického a fyzického formátování (o objasnění tohoto přístupu jsme se pokoušeli v našem seriálu o systému LyX). Dokument lze tedy členit do sekcí různé úrovně, k dispozici jsou výčty různých typů, nastavení těchto prvků a rovněž třeba velikosti, typu a řezu písma se řídí konvencemi odpovídajícími zvolenému typu (stylu) dokumentu v LaTexu. Tato poměrně nezvyklá vlastnost mimochodem dovoluje prakticky jediným příkazem změnit k nepoznání layout dokumentu, použitou písmovou sadu aj., což se nám jeví velmi užitečné.

Rozhraní produktu lze plně upravit

I v raném stádiu zvládá MicroIMP typografické finesy TeXu (kvalitní zlomový algoritmus podporující prakticky libovolný jazyk, kerningy a ligatury, neomezená přesnost umístění prvku na stránce, rotace boxů aj.), patní i okrajové poznámky, hypertextové odkazy, vícesloupcovou sazbu, obsahy, rejstříky, tabulky, reference, matematické výrazy či obrázky. Podporovány jsou rovněž speciální efekty založené na použití postscriptového kódu v dokumentu (například tvorba uzlových grafů, písmo na křivku aj.) a jak jsme již naznačili výše, do textu lze vkládat i libovolný uživatelský TeXový kód. Na základní úrovni jsou spell-checker a vyhledávací funkce, zajímavá a netradiční je oproti tomu možnost opatřit stránky vodoznakem.

Vstupní možnosti se zatím omezují na schránku, text a RTF, vše nicméně fungovalo i s češtinou bez problémů. Pěkně funguje výstup: mimo exportu do LaTeXu je dokument možno rovnou uložit do PDF či PostScriptu, což pro většinu publikačních úloh dokonale dostačuje.

Podporovány jsou postscriptové efekty i matematika

Ale abychom jenom nechválili: Leccos ještě zdaleka nefunguje tak, jak je uživatel zvyklý z textového procesoru, nejvíce nám takto chyběla možnost jednoduše označit požadovaný blok textu či prvek a následně aplikovat požadovanou úpravu přes kontextovou nabídku či jiným způsobem. Toto plně funguje pouze s funkcí kopírování a vkládání, jinak je třeba si vypomáhat různými triky. Program nám také přece jen občas spadl a někdy se nechoval jak měl, u tak rané betaverze je to ovšem omluvitelné. Otázkou pak zůstává, zda bude možno vytvořit převodník, který by dokázal do prostředí MicroIMP načíst stávající LaTeXové dokumenty vytvořené mimo produkt.

Závěrem

Ti, kdo dosud pracují jen s textovými procesory či výlučně s TeXem, asi příliš revolučnost MicroIMP neocení. Ovšem ti, kdo znají dobře výhody i slabiny obou typů řešení, budou podle našeho názoru tak jako my nadšeni jak koncepcí, tak technickou realizací daného produktu. I když má TeX v samém svém základu určitá omezení (například chabé možnosti rámečkové sazby či práce s barvou), je to pořád produkt, který lze úspěšně použít tisíci různými způsoby na akademické půdě, v kancelářích či domácnostech, vydavatelstvích nebo i při hodně specializovaných publikačních projektech. Pokud pak tvůrci MicroIMP udrží nastoupenou linii a především zvolí pro ostrou verzi svého produktu přijatelnou cenu, mohlo by jít o řešení, které může přinést malou revoluci v oblasti počítačové sazby. Každému, koho takováto možnost oslovuje, doporučujeme navštívit odpovídající stránky výrobce, na kterých je možno nejen stáhnout průběžně obměňovanou betaverzi, ale také vyslovit vlastní požadavky a podněty, týkající se budoucích schopností MicroIMP.