Inkscape zblízka: První kroky - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

29. prosince 2004, 00.00 | V dnešní části našeho seriálu o open source vektorovém editoru Inkscape se podíváme na
základní možnosti práce v uvedeném produktu. Naše pozornost bude takto věnována
instalaci na jednotlivých platformách, uživatelskému rozhraní a práci s dokumenty.

Po obecném přiblížení současných schopností a perspektiv open source vektorového editoru Inkscape bychom se v dalších dílech našeho seriálu rádi věnovali popisu konkrétních funkcí uvedeného produktu. Náš výklad zde přitom bude vycházet z aktuální oficiální stabilní verze pro Windows (pozdější developerské nám vykazovaly zásadní chyby a jejich instalaci tudíž nedoporučujeme), která sice podle našich zkušeností trpí určitými nešvary (občasné zhroucení při práci s textem, nemírné nároky na operační paměť, pomalé překreslování aj.), přesto je ale dobře použitelná k výkladu i seriózní práci (už podle čísla verze má ovšem Inkscape daleko k dokonalé stabilitě, a tak doporučujeme rozpracované dokumenty průběžně ukládat). Kompilovanou verzi si mohou stáhnout i uživatelé Linuxu, možná je pak kompilace pro další podoby Unixu, trošku komplikovanější, nicméně možné, je i zprovoznění podoby pro Mac OS X.

V tomto článku se zaměříme na základy práce v Inkscape. Výklad tohoto typu bylo samozřejmě možno pojmout různě. My jsme se takto nejprve zaměřili na popis rozhraní produktu a způsobu jeho ovládání, abychom pak přiblížili možnosti práce s dokumenty.

Rozhraní

Inkscape se vyznačuje přehledným a logicky organizovaným rozhraním. K volbě jednotlivých nástrojů je určen odpovídající nástrojový panel, umístěný výchozím způsobem vertikálně nalevo v okně Inkscape. Pod řádkem nabídek jsou pak v horní části okna umístěny panely Commands Bar, poskytující přístup k vybraným (nejčastěji užívaným) příkazům, a Tool Controls Bar, jež umožňuje měnit nastavení, spojená s právě zvoleným nástrojem. V dolní části okna je pak umístěn stavový řádek, který poskytuje (zvláště začátečníkům) velmi užitečnou kontextovou nápovědu pro aktuálně zvolený příkaz, nástroj, objekt atp., mimo to je použitelný pro nastavení pohledu na dokument, zjištění pozice na stránce a práci s vrstvami. Panely i stavový řádek je možno podle potřeby skrýt (View-Show/Hide), panely lze také tažením umístit na libovolnou pozici v okně Inkscape. Chování prostředí (například způsob rolování pomocí myši či klávesnice, chování oken v prostředí systému, výchozí nastavení nástrojů atp.) lze poměrně dobře vyladit v preferencích programu (File-Inkscape Preferences).

Základní rozhraní Inkscape

Za zdůraznění stojí skutečnost, že Inkscape velmi důsledně nabízí pro přístup k většině funkcí klávesové zkratky. Dobře je řešena i podpora kolečka myši, s jehož pomocí se lze nejen posouvat v dokumentu v horizontálním i vertikálním (s klávesou Shift) směru, ale také zvětšovat/zmenšovat pohled na dokument (s klávesou Ctrl). V mnoha situacích je pak možno spolehnout na kontextovou nabídku, vyvolanou nad daným objektem s pomocí pravého tlačítka myši, neboť uvedeným způsobem se obvykle nabízí právě ty příkazy, které uživatel zrovna potřebuje.

Při současné absenci dokumentace je studium odpovídajícího přehledu klávesových zkratek dobrým východiskem k porozumění možnostem produktu. Jiným zdrojem informací pak jsou tutorialové dokumenty (jejichž počet se verzi od verze rozrůstá), skrývající se v nápovědě Inkscape (Help-Tutorials).

Bez zajímavosti není jazyk rozhraní Inkscape. Díky úsilí dobrovolníků vznikají různé verze prostředí, dodávané s produktem. Česká verze je ovšem zatím značně nehotová, což znamená, že se ve většině nabídek a dialogů spolu míchají české a původní anglické výrazy. V českých Windows se přitom bohužel toto "počeštění" zapíná automaticky a v Inkscape není přímá volba, umožňující takovéto nepříjemné nastavení odstranit. Uživatelé mají každopádně dvě možnosti, jak uvedený stav změnit: prvním je dokončit počeštění na základě odpovídajících instrukcí ze serveru Inkscape, tím druhým, který asi bude volen spíše, je libovolné přejmenování adresářů cs (například na cs-rem) umístěných v podadresářích instalace Inkscape (výchozí umístění Inkscape je C:\Program Files\Inkscape) \lib\locale a \locale. Inkscape bude po aplikaci tohoto "špinavého triku" komunikovat americkou angličtinou.

S Inkscape jsou dodávány různé tutorialy

Práce s dokumenty

Logicky prvním krokem v prostředí Inkscape je vytvoření nového dokumentu. Ten je automaticky založen již při spuštění aplikace, přičemž je použito nastavení podle výchozí šablony Default. Jinak je součástí dodávky produktu řada dalších šablon, které lze využít k tvorbě nového dokumentu příkazem File-New. Tvorba nové šablony je snadná: stačí požadovaný dokument uložit do podadresáře Inkscape \share\templates. Se šablonou se takto uloží nejrůznější parametry dokumentu, jako jsou například nastavení papíru, počáteční velikost zobrazení, metadata, volby vodítek či mřížky aj. Uvedené parametry lze přitom pro jednotlivé dokumenty kontrolovat/nastavovat s pomocí dialogu, vyvolaného příkazem File-Document Preferences.

K tvorbě dokumentů je použito šablon

Vytvoření nového dokumentu znamená v Inkscape spuštění nové instance aplikace, nikoli pouze nového okna. Pro přechod mezi okny pak lze použít odpovídajících nástrojů systému nebo příkazů v nabídce View (Previous Window/Next Window). Obsah dokumentu je možno zobrazit rozmanitými způsoby, přičemž ke kontrole poslouží odpovídající příkazy (nabídka View), nástroje (v nástrojovém i Commands panelu či na stavovém řádku), klávesy (zejména 1-6 na numerické klávesnici) či kolečko myši (se stisknutou klávesou Ctrl). Mimo triviálních možností (zmenšení/zvětšení na určité procento velikosti) se takto nabízí například možnost změny velikosti zobrazení na daný výběr, celou kresbu a velikost či šířku stránky. Inkscape si přitom pamatuje předchozí způsoby zobrazení dokumentu a dovoluje jimi procházet způsobem, obdobným práci ve webovém prohlížeči.

Do dokumentu lze importovat obsah jiných SVG dokumentů (vytvořených v Inkscape nebo mimo něj) a dále souborů v nejrůznějších dalších formátech (JPEG, GIF, TIFF, EPS, AI, PNG, TXT aj.). Pěkné na uvedené funkci je to, že její dialogové okno umožňuje vložit postupně více souborů bez ukončení dialogu: uživatel zvolí soubor podle jeho náhledu a pak jej přetáhne do dokumentu Inkscape. V importním dialogu a rovněž dialogu pro otevírání či ukládání souborů lze použít záložky na zvolené složky - drobnost, která bude velmi užitečná zřejmě pro každého uživatele.

Dialog pro import souborů

Na rozdíl od importu jsou možnosti ukládání resp. exportu poměrně chudé: mimo různých podob SVG (speciální pro Inkscape, základní, komprimovaný - SVGZ) se v dialogu Save As nabízí pouze AI, PostScript, EPS a EPSI či PovRay (zásadní PDF tedy chybí, uvedený nedostatek lze nicméně řešit distillací PostScriptu nebo EPS pomocí Ghostscriptu, Acrobat Distilleru, PStillu či jiných obdobných prostředků). Nejzajímavější exportní volba, zejména v případě publikování na Webu, se pak skrývá pod příkazem File-Export Bitmap. S její pomocí lze totiž provést uložení zvoleného obsahu do formátu PNG. Uvedeným způsobem je možno exportovat všechen vytvořený obsah, pouze tu část ilustrace, která je umístěna na stránce, výběr nebo uživatelem zvolenou oblast. Pod kontrolou je přitom rozlišení takto vytvořeného výstupu.

Inkscape samozřejmě umí obsah svých dokumentů i vytisknout. V uvedeném ohledu je ovšem zatím nabídka poněkud chudší: k dispozici je buďto tisk s pomocí zvoleného systémového driveru (File-Print) nebo tzv. tisk přímý (File-Print Direct), jež je směřován do souboru (PostScript nebo bitmapa) či tiskové fronty. Zcela tedy chybí například možnost náhledu, dlaždicového tisku nebo kontroly separací.

Dialog pro tisk do souboru či tiskové fronty

Závěrem

Tolik k úplným základům práce v Inkscape. Další díl našeho seriálu bude patřit objektům, použitelným v rámci daného produktu, jejich tvorbě, nastavením, úpravám a montáži.