Encyklopedie publikačních formátů: SVG - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

formaty

formaty

27. září 2004, 00.00 | Formát SVG je prostředkem, který nabízí zcela nové cesty využití vektorové grafiky. Jak
vypadá publikační platforma, pokrývající nejširší spektrum výstupních kanálů? A co lze
od ní v nejbližší době očekávat?

Formát Scalable Vector Graphics čili SVG má za sebou zatím poměrně krátkou historii. Není tudíž divu, že se s jeho reálnými aplikacemi setkáváme spíš jen zřídka. Přesto lze bez přehánění říct, že se jedná o publikační prostředek, který již dnes nabízí vysoce zajímavé a inovativní způsoby využití grafické informace napříč nejrůznějšími publikačními kanály. Na jakých principech SVG funguje? A jakými směry se ubírá jeho vývoj? Na tyto otázky odpovíme v této části naši encyklopedie.

K dosavadnímu vývoji

SVG začal vznikat v roce 1998 pod záštitou konsorcia W3C. Cílem bylo vytvořit otevřený standard pro vektorovou grafiku, založený na jazyce XML, určený pro výměnu grafické informace na Internetu. SVG byl přitom jednou ze dvou větví vývoje v rámci naznačeného projektu. Výsledkem té druhé je formát WebCGM, jež směřuje do oblasti technické grafiky. SVG má oproti tomu vyhovět především nárokům na "obecnou" obrazovou informaci, určenou stejně dobře pro publikování, výuku, reklamu, kartografii či zábavu.

První verze SVG, která je v současnosti nejvíce podporována výrobci, byla oficiálně schválena (v podobě tzv. doporučení - recomendation) v roce 2001. Uvedená specifikace definuje všechny zásadní základní vlastnosti SVG pro práci s grafickou i textovou informací, interaktivitou a animacemi. Na začátku roku 2003 zveřejněná verze 1.1 přinesla především úpravy, které významně rozšířily možnosti nasazení SVG grafiky mimo Internet. Rozložení specifikace SVG do modulů zde umožnilo provázání s řadou jiných na XML založených standardech. Konkrétně se to týká spojení SVG a XForms pro tvorbu graficky atraktivních formulářů, SVG a SMIL Basic pro streamované audio a video či SVG, XHTML a MathML pro účely vědecké a technické komunikace. Dále vznikla podoba SVG, určená pro mobilní zařízení, označená jako SVG Mobile. Mimo toho se začalo pracovat i na té části specifikace, která rozšiřuje možnosti nasazení SVG v oblasti tištěné produkce, tzv. SVG Print. Zatím poslední, dosud jen rozpracovaná specifikace SVG 1.2, přichází s dalšími atraktivními vylepšeními a rozšířeními, a to zejména co se týče typografických schopností, možnosti práce s multimediálním obsahem či interaktivity.

Plně interaktivní plán budovy, vytvořený v SVG. (Ukázka ze serveru Adobe)

K vlastnostem formátu

To, co je u SVG zapotřebí ocenit na prvním místě, je vyjadřovací schopnost uvedeného formátu. V jeho rámci lze využívat text, vektorovou i rastrovanou grafiku a dále interaktivitu či animace. Provázání uvedených vlastností je přitom výrazně užší než u jiných formátů a tak lze tvrdit, že zde máme koncepčně co do činění s formátem zcela nového typu.

U vektorových objektů jsou k dispozici mnohé prvky, známé z jiných vektorových formátů, tedy prostředky pro tvorbu a použití čar, křivek, průhlednosti, výplní, masek, ořezových cest apod. Objekty v SVG obrázku lze všemožně seskupovat a transformovat prostřednictvím odpovídajících instrukcí. Specifické možnosti dynamických úprav nabízí tzv. filtry. Ty se aplikují na přiřazený objekt až ve chvíli jeho vykreslení v prohlížeči a nemění tudíž původní data objektu. Filtry uvedeného typu lze vkládat přímo do SVG obrázku, a tímto způsobem tedy poskytnout příjemci obrázku k dalšímu použití či úpravám. SVG obrázek může dále nést nejrůznější metainformace.

Pozornost zaslouží u SVG rovněž práce s textem. Textová informace je v SVG obrázcích plně prohledávatelná i editovatelná, díky využití kódování Unicode jsou přitom podporovány znaky prakticky všech národních abeced. Do obrázku lze buď přímo vložit použitá písma anebo odpovídající odkaz na písmovou sadu, využitou při zobrazení obrázku na cílovém zařízení. K dynamickému formátování textu i jiných objektů lze aplikovat tzv. kaskádové styly (CSS), což nabízí využití téhož obrázku velmi různorodým způsobem. Připravovaná specifikace SVG 1.2 pak posouvá na kvalitativně výrazně vyšší úroveň především schopnost zalamování textu.

Ukázka možností práce s textem v SVG 1.2

Propracovaná je správa barev. Základním barevným prostorem pro SVG je sRGB, umožňující využívat barvy ve velmi širokém spektru zobrazovacích i výstupních zařízení. Pomocí jazyka kaskádových stylů lze dále nadefinovat a využívat i barvy mimo gamut tohoto prostoru, do SVG obrázku mohou být rovněž vloženy ICC profily pro nejrůznější typy zařízení, včetně těch, která pracují s modely jako je CMYK či hexachrome.

Komplexně jsou v SVG podporovány animace, založené na standardu SMIL. Obrázek v SVG dokáže být dále plně interaktivní: každému objektu lze totiž přiřadit odpovídající zpracovávající skript (rozhraní DOM). V praxi to tedy znamená, že SVG grafika dokáže fungovat coby rozhraní, které mění svou podobu na základě interakce s uživatelem.

I přes uvedené bohaté vyjadřovací vlastnosti nejsou SVG obrázky nijak přehnaně veliké. Je to dáno jak vektorovým zápisem, tak různými optimalizacemi (například využití tzv. symbolů, což jsou vlastně odkazy na tentýž objekt, které se pak mohou opakovaně použít v rámci obrázku). Výraznou redukci objemu zajišťuje dále komprese pomocí algoritmu GZIP, takto zkomprimované soubory jsou označovány jako SVGZ.

Tvorba grafů pomocí SVG. (Ukázka ze serveru Adobe)

Aplikace

Díky svým vlastnostem má SVG šanci najít uplatnění v mnoha oblastech. Primární je samozřejmě nasazení na Internetu, kde i ve statické formě mohou SVG obrázky, díky svému vektorovému založení, silně konkurovat bitmapové grafice vysokou kvalitou zobrazení (možnost zvětšení na libovolnou velikost) při velmi nízkém objemu souborů, totéž platí i o animacích. V interaktivní podobě pak může SVG představovat v podstatě zcela nový typ webovské grafiky, sloužící coby jakési aplikační rozhraní, zajišťující interakci mezi uživatelem a určitou serverovou aplikací (typicky například databázové systémy). Vysoce zajímavé je SVG pro mobilní zařízení a to opět především pro výše naznačený výhodný poměr mezi vyjadřovací silou a objemem souborů. Své pozoruhodné uplatnění nachází také v kartografii, při navigaci apod. Po dotažení podpory tiskového výstupu má SVG šanci stát se zásadním formátem pro cross-media publishing (tentýž obrázek pro tisk, Web, PDA, mobil atp.).

Nástroje

Pro reálné využití naznačených možností jsou samozřejmě zapotřebí odpovídající nástroje. V případě SVG dnes existuje poměrně dlouhá řada prostředků, my se na tomto místě podíváme jen na některé z těch nejzajímavějších. (Podrobný přehled vede na svých stránkách W3C.) Na prvním místě chceme takto zmínit podporu, kterou SVG věnuje společnost Adobe. Ta nabízí jednak možnost vytvářet SVG pomocí Illustratoru a GoLive či serverového řešení Graphics Server, a, co je ještě důležitější, dále SVG Viewer, umožňující SVG grafiku zobrazovat v internetových prohlížečích. Spolu s uvedenými prostředky nabízí Adobe i odpovídající produkční scénáře pro daty řízenou, interaktivní a personalizovanou webovskou grafiku.

Ukládání dokumentu Illustratoru do SVG formátu

Do podnikové sféry směřuje systém společnosti Corel Smart Graphics Studio, umožňující využít SVG grafiku coby rozhraní různých interaktivních aplikací. SVG grafiku lze přitom vytvářet s pomocí exportního filtru CorelDraw. Obdobně jako Adobe pak Corel poskytuje i odpovídající prohlížeč.

Z jiných komerčních prostředků pro tvorbu a editaci SVG zaslouží ještě zmínit Jasc WebDraw či Evolgrafix XStudio. Přibývá také nástrojů pro využití SVG na mobilních platformách (výrobci jako Bitflash, Zoomon či Intensis) či různých konvertorů (SVGMaker, Texterity TextCafe aj.).

Silně je podpora SVG akcentována mezi vývojáři open-source software. Hodně se zde odvíjí od projektu Apache Batik, jehož posláním je implementovat podporu SVG v jazyce Java. Pracuje se rovněž na nativní podpoře SVG v prohlížeči Mozilla. S SVG jako svým nativním formátem pracuje ilustrační program pro platformu Linux Sodipodi.

Široké spektrum aplikací by mohlo vyvolat dojem, že již nic nebrání tomu, aby se SVG stalo skutečně běžně používanou platformou pro grafické informace. Opak je ale bohužel pravdou. Obdobně jako každá jiná novinka je SVG přijímáno jen velmi zdrženlivě. Prakticky všichni oceňují vlastnosti tohoto formátu, ale zároveň zůstávají u formátů zavedenějších (SWF, PDF apod.), protože odpovídající přebudování publikačního workflow by bylo náročné a nepřineslo by výraznější zisk (v tom smyslu, že prakticky vše, co nabízí SVG lze, byť třeba méně elegantně, řešit jinými, zavedenými prostředky). Nejvíce šancí k rychlému prosazení má takto podle všeho SVG především v oblasti mobilních zařízení, která si své aplikace a formáty teprve hledají.

Závěrem

I přes vysoce atraktivní možnosti zůstává SVG zatím v ústraní a dá se jen těžko odhadnout, kdy se tato situace změní. Každopádně bychom ještě jednou rádi zdůraznili skutečnost, že se jedná o publikační formát, kterému lze prorokovat velmi slibnou budoucnost.