EIZO CG241W: recenze - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

21. prosince 2007, 00.00 | Na novinku firmy EIZO – CG241W netrpělivě čekalo nemálo z nás. Parametry slibované v technických specifikacích dávaly tušit, že monitor nebude nějaké to „ořezávátko“ a že své uplatnění najde především na profesionálních pracovištích. Buď jako levnější varianta místo CG220/221, případně jako referenční monitor špičkového DTP pracoviště. Podrobili jsme monitor CG241W hloubkovému (měsíčnímu) testu a výsledky? Zcela naplnily veškerá očekávání! V pozitivním slova smyslu, samozřejmě …

Na novinku firmy EIZO – CG241W – netrpělivě čekalo nemálo z nás. Parametry slibované v technických specifikacích dávaly tušit, že monitor nebude nějaké to „ořezávátko“ a že své uplatnění najde především na profesionálních pracovištích. Buď jako levnější varianta místo CG220/221, případně jako referenční monitor špičkového DTP (viz foto níže) pracoviště. Podrobili jsme monitor CG241W hloubkovému (měsíčnímu) testu a výsledky? Zcela naplnily veškerá očekávání! V pozitivním slova smyslu, samozřejmě …

Ze všeho nejdříve se ale podívejme ve stručnosti na technické parametry, tak jak je deklaruje výrobce – japonská společnost Eizo Nanao Corporation.

Technologie panelu: S-PVA
Rozlišení panelu: 1 920 × 1 200 (16:10)
Úhlopříčka panelu: 61 cm (24"), viditelná plocha 518 × 324 mm
Interní gamma korekce: 12bit LUT tabulka, 16bit zpracování
Rozsah jasu: 50-300 Cd/m², automatická stabilita jasu, korekce uniformity DUE
Kontrast: 300:1 typ., max. 850:1

Odezva: 6 ms (G2G, funkce Overdrive)
HW kalibrace, 4 předvolby nastavení (kalibrace, uživatelský režim, sRGB a simulace)
Vstup: digitální/analogový (2× DVI s dekodérem DHCP)

Rozsah barev je velmi důležitý

Pokud pracujete s fotografiemi či v DTP (pre-pressu), provádíte kontrolní náhled (tzv. softproofing), je rozsah barev monitoru velmi důležitý a doslova každý sebemenší odstín (respektive stupeň saturace) navíc je velmi podstatný. Pokud si vzpomenete na náš dřívější hloubkový test širokogamutového monitoru CG220, tehdy jsme se soustředili na porovnání s deklarovaným rozsahem AdobeRGB. CG220 dopadl velice dobře a v některých částech dokonce AdobeRGB překonal. Eizo u monitoru CG241W deklaruje rozsah až 96 % rozsahu AdobeRGB.

Jaký je rozsah barev CG241W ve skutečnosti? Pokud bychom měli vzít surová data, která vznikla čistě jen změřením panelu bez jakékoliv kalibrace a při jasu displeje 220 Cd, pak ano, CG241W pokrývá 96 % AdobeRGB. Pokud ale vezmeme data vzniklá po kalibraci monitoru na D50/g2.2 při jasu okolo 110 Cd, pak se dostaneme na 94 % rozsahu AdobeRGB. (Jen malá poznámka – barvový rozsah pracovního prostoru sRGB vyplní jen 75 % rozsahu CG241W! Používat tedy tento monitor v emulaci sRGB je evidentně plýtváním jeho možnostmi…)

Je tedy reálných 94 % AdobeRGB moc a nebo málo? Podívejme se na to rozumně. Jaká data budeme na monitoru vlastně prohlížet? Budou-li to data určená pro kvalitní ofsetový tisk, pak gamut CG241W jej plně (a s více než dostatečnou rezervou) pokryje. Na následujícím grafu jsou vyznačeny barvové rozsahy ofsetu standardu IsoCoated a rovněž konkrétního tiskového procesu na lesklou křídu. Zde je patrné, jak u žlutého pigmentu AdobeRGB již nestíhá, zatímco CG241W stále plně pokrývá, přestože zde tento konkrétní tiskový proces má širší gamut než „sterilní“ IsoCoated! V případě digitálního tisku (orientačně porovnány jen ty nejkvalitnější pigmenty s širokým gamutem pro velkoformátový tisk (Epson, Mimaki, DGI a Electron) opět gamut monitoru plně obstojí. Prohlédnete-li si důkladně graf, kde je zobrazen pro srovnání i AdobeRGB, zjistíte, že skutečně gamut monitoru je optimalizován velice dobře – zejména vezmu-li v úvahu ten fakt, že některé okrajové části AdobeRGB (typicky modrý a zelený kanál) jsou stejně mimo jakékoliv možnosti současných zobrazovacích technologií a navíc – modrá je na samé hranici možností lidského oka …

Budeme-li mít požadavek zobrazit na monitoru fotografie? Bylo vybráno namátkou 20 fotografií, které byly k dispozici od nejrůznějších profesionálních fotografů, a z nich byl zhotoven „datový průměr“ pro otestování a opět – CG241W s rezervou bohatě vystačí, nenarazil na žádný limit.

16bitové zpracování 12bitové LUT tabulky

Výstup z videokarty počítače je realizován stále jen a pouze přes 8 bitů. To znamená, že máte asi 250–256 odstínů pro každý kanál RGB. Přesto, že by se dala očekávat nulová odchylka u širokogamutového monitoru, kvůli 8bitovému výstupu z videokarty stále může docházet (a také dochází) k menšímu zaokrouhlování. Nicméně 16bitové zpracování 12bitové LUT tabulky CG241W znamená to, že korekce gamma křivky je na základě měření v průběhu kalibrace zpracována a aplikována v úrovni 16 bitů a poté je přepočítána a s optimalizací pak uložena do interní 12bitové LUT tabulky elektroniky monitoru. Ddata z videokarty počítače (které jsou v hloubce 8 bitů na kanál R, G a B) jsou přes tuto LUT tabulku přepočítány a následně na monitoru zobrazeny. Díky tomu je HW kalibrace monitoru prakticky bezztrátová a poskytuje vynikající výsledky v jemnosti přechodů, které jsou jen a pouze limitovány stále 8bitovým výstupem videokarty počítače. Přece jen – specifikace rozhraní DisplayPort-1.1 teprve úspěšně prošla schvalovacím procesem a nejspíš si ještě rok počkáme na plnou implementaci, takže zatím se na 16bitový výstup z videokarty můžeme jen tiše těšit… Nicméně 16/12bitové zpracování obrazu elektronikou monitoru je kvalitativně znatelné již na první pohled a věřte – je to moc příjemný poznatek, na který si uživatel velice rychle a rád zvykne, stejně jako si velice rychle zvykne na první pohled velký rozsah zobrazitelných barev!

Celková přesnost monitoru a stabilita

Pro skutečně profesionální využití monitoru je velice důležitá přesnost jeho zobrazení. Pro důkladný test byla sestavena testovací tabulka (viz níže) s celkem 32 „problematickými“ (v praxi těžce prověřenými) barvami, na kterých tragicky ztroskotá jakýkoliv běžný monitor. Jen pro ilustraci – kvalitní CRT monitor Sony F520, který byl velice pečlivě „okometricky“ nastaven a „zkalibrován“ jistým profesionálním skeneristou a který byl prohlášen za etalon jistého grafického studia, vykázal v tomto testu průměrnou odchylku dE 7 a maximální odchylku dE 23, přičemž minimální měl zcela ojediněle a dílem obrovského štěstí dE 1,5. Podívejme se tedy, jak obstál CG241W v porovnání s CG220/221 a také jak obstál s porovnáním s dnes již nestorem DTP – BarcoPersonalCalibratorem. V tabulce máte 4 oddíly. První oddíl jsou hodnoty Lab, které má monitor zobrazit za pomoci kalibrace a vygenerovaného profilu. Ve druhém oddílu jsou naměřené hodnoty testovaného monitoru CG241W, ve třetím oddílu jsou výsledky CG220/221 a nakonec Barco. Vzhledem k tomu, že málokdo bude mít náladu a čas zdlouhavě pročítat tabulku řádek po řádku, provedeme si malé porovnání toho nejpodstatnějšího. Průměrná odchylka zobrazení se u monitoru CG241W pohybovala na 1,1 dE. To je skutečně velice pěkný výsledek. Možná nějaký hnidopich namítne, že podstatně dražší monitor CG220/221 má průměrnou odchylku o 0,5 dE vyšší! To je v pořádku. Jak jsme se zmínili – výstup z počítače je stále přes 8 bitů a teprve v monitoru je zpracován v 16/12bitové přesnosti. U širokogamutového displeje je za těchto okolností určitá odchylka nejen zcela v pořádku, ale je přímo očekávána. Podotýkám, že u běžného LCD monitoru (rozhodně té vyšší cenové kategorie) se průměrná barvová odchylka pohybuje okolo 2–3 dE. Barco sice obstálo ve srovnání se svou průměrnou odchylkou 2,5, zato maximální odchylka už byla tristní – 18, 14 a 11 dE! Naopak u monitoru CG241W byla maximální odchylka 5,4 dE (zcela ojedinělá), u monitoru CG220/221 byla maximální odchylka 2,8 dE (CIE).

Velice důležitým parametrem každého špičkového monitoru je bezesporu i jeho stabilita v čase. Jako test stability posloužila opět zkouška spočívající v postupném měření přesnosti monitoru v čase od jeho zapnutí. O výsledku vypovídá další graf. Je evidentní, že automatická stabilizace jasu udělala své a že interní senzory regulace elektroniky podsvětlení skutečně odvádějí dobrou práci. Dá se říci, že hned po zapnutí se již dá s monitorem pracovat, protože počáteční odchylka necelých 2,7 dE je sama o sobě malá a navíc – při zapnutí počítače, než naběhne OS, programy apod. – klesne na 1,7 dE. Než uživatel načte potřebné dokumenty a započne skutečně pracovat, průměrná barvová odchylka se již začíná stabilizovat a po nějakých 6–7 minutách se ustálí na svých 1,1 dE. Můžeme komentovat jediným slovem: „excelentní!“. Postupem času barevná chyba monitoru oscilovala ± (spíše tedy +) 0–0,5 dE od kalibračních hodnot, což se dá s přehledem považovat za více než dostačující, přičemž tato drobná oscilace rozhodně není důvodem k rekalibraci monitoru sondou. Ovšem opět CMS gurmáni si mohou přijít na své a užívat si procesu kalibrace každý měsíc… (pomocí dodávaného SW Eizo ColorNavigator se skutečně jedná o otázku pauzy na malinké kafe, protože celý proces kalibrace delší čas nezabere).

Závěr

Závěr bude stručný. Pokud někdo váhá s pořízením profesionálního monitoru, doporučujeme déle neváhat. Dá se očekávat, že dříve či později si někdo v EIZO uvědomí, že prodávat tak lacino produkt, který přímo útočí na pozice vlastní vlajkové lodi, může být obchodně poněkud neuvážené a cenu CG241W zvednou. Pokud bychom měli porovnat vzájemně nejvyšší produkty EIZO pro profesionální grafiku, pak na prvním místě stále vévodí CG220/221. Na jeho paty velice těsně šlape CG241W. Pak je dlouho nic a teprve poté nastupují ostatní CG monitory. V dáli kdesi na obzoru je pak houf monitorů ostatních výrobců. Je to smutný fakt, ale Eizo stále nemá důstojného soupeře…

Tento dlouhodobý test připravil exkluzivně pro server Grafika.cz přední specialista na správu barev – pan Viktor Navrátil. Autorský honorář byl po dohodě s autorem převeden redakcí na dobročinné účely.