Photoshop: Montáž kresba-foto - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Bazar  » Pracovní příležitosti – nabízíme práci  » fotograf  

20. března 2003, 00.00 | Fotomontáž ve Photoshopu je poměrně široký pojem - postupů a možností, které lze montáží nazvat, není málo ... můžeme smontovat kdeco - lze spojit jednu fotku s jinou - a nebo hned několik fotografií najednou - ty pak různě retušujeme, vylepšujeme, kombinujeme a doplňujeme (a nebo také odstraňujeme - to podle situace) ... a nebo můžeme chtít smontovat například kresbu s reálnými předměty ...

{Začátek fotomontáže}

Montáž - nebo fotomontáž - ve Photoshopu je poměrně široký pojem ... Postupů a možností, které lze fotomontáží nazvat, není málo ... můžeme smontovat kdeco - lze spojit jednu fotku s jinou - a nebo hned několik fotografií najednou, ty pak můžeme různě doplňovat, vylepšovat, retušovat a nebo můžeme třeba jen odstranit nežádoucí pozadí - nebo ho naopak nahradit jiným ... a nebo také můžeme smontovat kresbu s reálnými předměty. To bude případ dnešní ukázky. 

Je-li řeč o fotomontáži ve Photoshopu, dnešní ukázka patří mezi jednodušší postupy. Z mnoha důvodů. Složitost i výsledná "zdařilost" montáže závisí na mnoha okolnostech, které navíc někdy ani nelze příliš ovlivnit. Obecně lze říci, že digitální montáž je spojení dvou (či více) samostatných motivů v jeden přirozený celek. Smontovat nebo domontovat lze kdeco, ale fotomontáží lze rozumět například také jen docela prozaické odstranění nežádoucího pozadí z fotografie ... Okolnosti, na kterých záleží, se navíc individuálně mění podle konkrétní situace a charakteru plánovaného výsledku a "materiálu", který máme k dispozici - záleží na tom, jak kvalitní je výchozí montovaný materiál, jaké je osvětlení jednotlivých fotografií (shodné nebo u každé fotky jiné), je-li shodný úhel pohledu montovaných částí, jaká je perspektiva, jaká je členitost pozadí, jak ostré jsou okraje montovaných předmětů, jak moc/málo ostrý je přechod okraje do pozadí, jaký prostor je k dispozici, o jak jednotný či rozbitý motiv se jedná aj. ... Jeden z důvodů, proč tedy montáž typu kresba-foto je z těch jednodušších - vrátím-li se zpět ke své ukázce - je ten, že minimálně jednu složku montovaného obrazu, tedy konkrétně kresbu, si lze "přizpůsobit" k obrazu svému - resp. k obrazu "potřebnému" vzhledem k ostatním částem - obrázek lze prostě nakreslit tak, aby "pasoval". Druhým důvodem jsou relativně jednoduché prostředky, se kterými v montážích tohoto typu často vystačíme - není zapotřebí nijak zvlášť složitého maskování, alfa-kanálů apod. - v zásadě je celý postup omezen na pár cest a selekcí a místy nástroj Airbrush ...

Začínáme vždy u základních částí, které jsme se rozhodli smontovat. Je dobré (alespoň mě se tento postup osvědčil) připravit si všechny základní části tak, abychom je měli od počátku k dispozici a nemuseli se jejich úpravou později už zdržovat. Každý předmět jsem tedy nejprve pomocí cesty ořízla (Path) a pak jsem postupně u všech smazala pozadí, takže výsledkem bylo několik průhledných vrstev s jednotlivými předměty, každý ve své samostatné vrstvě. Kdykoli jsem později nějakou z věcí potřebovala, mohla jsem ji už přímo použít.

A teď  kresba. Na počátku je vždy nějaká představa, v mém případě: "kreslená postava ponese reálné předměty". Jak přesně ale ve skutečnosti taková montáž bude vypadat, má-li být věrohodná, to je potřeba trochu "naplánovat". Pomůže první skica, ve které jde o počáteční podobu a rozvržení celého budoucího obrazu ...

Nabízí se možná otázka, proč si práci "komplikovat" a nenakreslit "nějaký obrázek" prostě přímo - bez předchozího naskicování ... A nabízí se také odpověď: takový "blind" obrázek by mi v tomto případě nebyl k ničemu - velmi pravděpodobně by totiž prostě "neseděl" - charakter/vzhled a postoj nakreslené postavy by bez předběžného naskicování stěží přesně odpovídal umístění a tvaru ostatních plánovaných předmětů, které budou později ke kresbě přidány. Konkrétně - bez první hrubé kresby bych velmi pravděpodobně "netrefila" místo, kde budou později ruce přidržovat pravítko - a ani naklonění těla, na kterém musí být patrná tíha nesených předmětů (vezmu-li v úvahu velikost věcí, se kterými se postavička za chvíli "bude tahat"), by budoucímu "nákladu" velmi pravděpodobně neodpovídalo ...  Takže právě proto jsem si nejprve rozvrhla předběžné umístění kresby, tužek i pravítka (u kterého jsem dodržela úhel jeho stran) a s tím související polohu rukou a základní postoj celé postavy ...

... a v takto připravené (a naskenované) počáteční skice jsem - už ve Photoshopu - jako první z montovaných věcí definovala umístění pravítka. Konečná zvolená pozice je v obrázku orámovaná slabým červeným okrajem. Kroužky označují klíčová místa, ve kterých musí fotka přesně "sedět" s kresbou. Poté, co jsem našla ideální vzájemnou polohou budoucí kresby a pravítka, obrázek (lépe řečeno chaos, který jsem si právě vyrobila) jsem vytiskla a přes prosvětlovací stůl jsem postavu překreslila do čisté podoby. 

Takže mám kresbu - a mám už (od začátku práce) připraveno i vše ostatní, co za chvíli budu potřebovat. Všechno jsem to, včetně skici, které se zpočátku budu ještě držet, "nahrnula" do jednoho společného souboru. Soubor má tolik vrstev, kolik věcí jsem do něj umístila.

Ještě malé odbočení - vzhledem k tomu, že jsem nenašla žádné jiné příhodné pravítko, které bych mohla použít, než právě toto žluté (1. na násl. obr), ještě jsem ho - zvyk je železná košile - přebarvila (přesněji řečeno "kolorovala" pomocí volby "Colorize") do standardní zelené (2.) ...
(Menu: Image/Adjust/Hue-Saturation ... nebo Ctrl+U)

[-more-]{Montování} Tak - už je vše jak má být. Mohla jsem se tedy pustit do "montování". Začala jsem pravítkem - umístila jsem ho (po chvíli zmenšování a natáčení) na místo, kde jsem ho nakonec chtěla mít ...

a aby pravítko v této pozici už zůstalo (a ani později, třeba omylem, se neposunulo), zamkla jsem pozici vrstvy. Výsledek: s vrstvou mohu dál pracovat, je teď  jen chráněna proti posunutí - viz násl. obr.

Na řadu přichází postup, který hned ještě několikrát zopakuji: nejprve vytvořím cestu (1), abych z ní mohla udělat selekci (2), díky které můžu odstranit/smazat část předmětu, která nemá být vidět - jde o části, které v obrázku budou "schovány" pod jiným předmětem - např. pravítko pod rukou (3) ...

Takže - to byla jedna ruka - a totéž znovu, tentokrát s prsty druhé ruky:

Na řadu přichází umístění ostatních věcí - tužek a štětce, které jsem se rozhodla své postavě svěřit. Nejprve hrubé umístění (natáčení, zmenšování aj.) jednotlivých předmětů tak, aby výsledek odpovídal naplánované představě. Je důležité nespouštět ze zřetele, že při umístění musíme - v našem případě - vycházet z tvaru těla postavy - tzn. tužka, která má být v podpaží, skutečně musí být v podpaží, ne výš, ani níž .. apod.

Takže před chvílí popsaný postup s pravítkem nyní znovu ještě jednou - stejně jako v případě odstranění pravítka, které leží "pod", nikoli "nad" rukou", jsem nyní odstranila i tužky: nejprve cesta (na násl. obrázku není zobrazena) - pak selekce vytvořená z této cesty (1) - pak odstranění (2) nadbytečných částí.
 

Všechno dohromady vypadá po úpravě takhle:

Na řadu přichází stíny. Zatím mám sice už hotový obraz se správně umístěnými částmi, obraz je zatím ale stále poněkud plochý. Pomocí selekcí a nástroje Airbrush jsem tedy postupně začala přidávat stíny tam, kde by měly být - tzn. pod rukou ... 

 a pod tužkami ...

a zkrátka všude tam, kde by se stín dal očekávat ...
Malá poznámka - mám ráda pro každou část obrazu samostatnou vrstvu - takže i stíny jsem dělala v samostatné vrstvě. Je to dobrý postup pro případné dodatečné úpravy (a v případě eventuelně "později zjištěných chyb" postup k nezaplacení) ...

Je čas na doladění detailů - ještě jsem místy doupravila stínování a taky jsem provedla drobnou úpravu ruky - maličkost - průhledem mezi palcem a ukazováčkem je po této úpravě vidět kousek pravítka ...
 

a obrázek je téměř kompletní ... 

... už chybí snad jen lehké dotónování samotné postavy ... nebo možná ani ne.