Pixel: plnohodnotná konkurence Photoshopu za 32 USD? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

14. července 2006, 00.00 | Editor bitmap z dílny slovenského programátora Pavla Kanzelsbergera zaslouží právem
obdiv za škálu funkcí, kterými se skutečně někdy vyrovná Adobe Photoshopu. V
potaz je pak třeba brát i možnost chodu na mnoha operačních platformách a cenu, jež je
víc jak atraktivní. Jsou zde nicméně i mnohá ale, pro která je Pixel v současnosti
produktem spíše kontroverzním. Proč? To se dočtete v naší recenzi.

I v oblasti software pro kreativní sektor dnes probíhá značný pohyb, který narušuje hegemonii zavedených výrobců (Adobe, Corel aj.). Pomineme-li pokusy společnosti Microsoft, jejichž potenciál je zatím dán spíše jen proklamacemi a silou daného výrobce nežli dechberoucími produkty, objevíme nejvíce zajímavého v oblasti open source software. Konkrétně zde máme na mysli řešení jako jsou Scribus, Inkscape či Gimp. Pokusem, který do dané oblasti rovněž patří a svým charakterem se přitom od výše popsaných poněkud liší (produkt třídy shareware), je program pro editaci bitmap Pixel. Jedná se o cenově výhodné řešení, které se přitom mnoha svými funkcemi snaží oslovit profesionální uživatelský sektor, ve kterém dnes kraluje Adobe Photoshop. Jaké jsou možnosti Pixelu? A čeho se naopak danému produktu dosud nedostává? To jsou otázky, na které bychom rádi odpověděli v této recenzi.

Základní přiblížení

Pixel je produktem jediného tvůrce, slovenského programátora Pavla Kanzelsbergera. Skutečnost, že se jedná o produkt, na kterém pracuje jen jeden člověk, pak spolu se škálou funkcí, kterými Pixel disponuje, poněkud vysvětluje skutečnost, že se jedná o řešení, jež je vyvíjeno sice již po několik let, ale teprve teď se dostává do první plnohodnotné verze 1.0. Autor každopádně průběžně na Internetu zveřejňuje nové a nové betaverze, jež nedovolí plnohodnotný výstup (všechny vytvořené obrázky jsou znehodnoceny vodoznakem s nápisem Demo), ten je nicméně možno zajistit za cenu 32 USD. Ti, kdo takto investují, mají přislíbeny bezplatný update až do verze 2.0, ušetří tak nejméně 47 USD, neboť plná verze 1, jež je plánována na letošek, má být za cenu 79 USD.

To, co na Pixelu zaujme ještě dříve, než vyzkoušíme jakoukoli jeho funkci, je obdivuhodné množství platforem, na kterém je jej možno provozovat. Mimo obligátního trojlístku Windows-Mac OS X-Linux nalezneme v seznamu třeba i MS DOS (!), FreeBSD či Zeta/BeOS. Autor evidentně naznačuje, že má plně pod kontrolou engine programu, jehož možnosti zpracování počítačové grafiky jsou v mnohém excelentní. Při instalaci příjemně překvapí objem instalačního souboru (například současná verze pro Windows má cca 12,5 MB) a následný rychlý náběh programu, nároky na operační paměť jsou (opět hovoříme o podobě pro Windows) spíše standardní (cca 100 MB při obvyklé práci s méně objemnými bitmapami), odezva programu je překvapivě rychlá u většiny operací s grafikou, ovšem poněkud kontroverzní při různých běžných operacích v uživatelském rozhraní.

Prostředí Pixelu

Možnosti

Již bylo naznačeno, že Pixel lze považovat za určitou alternativu Adobe Photoshopu. Je to poznat na prostředí programu, v jehož nabídkách, nástrojových panelech a paletkách se rychle zorientuje každý, kdo umí s Photoshopem či jiným obvyklým grafickým programem pracovat. Při práci s verzí pro prostředí Windows jsme každopádně museli mít výhrady k podivnému renderingu písma v nabídkách a dialozích. (Ale daný eLiquid GUI vytvořený speciálně pro Pixel zase vysvětluje existenci produktu pro tolik platforem). Na druhou stranu je třeba ocenit možnost snadného minimalizování nástrojových palet a hlavně podporu virtuálního desktopu s až devíti pracovními plochami přímo v prostředí programu.

Vypočítávat zde všechny funkce Pixelu by bylo samoúčelné: jednak je jich skutečně hodně a jednak zde hovoříme o řešení ve fázi beta, ve kterém se možná v blízké budoucnosti ještě leccos změní (nicméně, jak dále zdůvodníme, preferovali bychom spíše dočasné zmrazení přidávání nových funkcí). Zdůraznit lze každopádně skutečnost, že produkt myslí na požadavky zpracování bitmapové grafiky v oblasti digitální fotografie, pre-pressu i webdesignu. Podívat se pak můžeme alespoň na některé z nejvýznamnějších vlastností, jež zaslouží pozornost.

K dispozici je přehledná galerie efektů

Především je třeba konstatovat nadstandardní podporu práce s vrstvami, cestami, kanály, maskami či výběry. Paleta poskytovaných nástrojů nabízí prakticky vše, co je v dané třídě produktů obvyklé, včetně dobrých možností práce s textem (formátování, různé efekty) a fotografiemi (histogram, úrovně, gamma korekce aj.). Hodně propracovaná je práce se schránkou (různé možnosti vložení, buffer pro více kopírovaných částí obrázku). K dispozici je pak široká škála zpracovávajících efektů (deformace, retuše, umělecké efekty aj.), pro které je k dispozici vskutku luxusní preview a funkce živých aplikací přes vrstvu (nastavení lze uložit v podobě stylu vrstvy). Používat lze rovněž různé textury či výplně, štětce pro retuše se speciálními efekty aj.

Pixel zvládá práci s barvami z různých prostorů (RGB, CMYK, CIE Lab aj.), přičemž podporuje color management na bázi ICC profilů a také třeba práci s Web safe barvami. Umožněna je pak i práce s HDR (Hight Dynamic Range) s 32bitovou přesností. Mimo vlastního nativního formátu jsou podporovány všechny běžné standardy pro bitmapovou grafiku jako jsou GIF, PNG, JPEG či TIFF, v seznamu pak nalezneme i PSD či JPEG2000. Pixel hodně myslí na požadavky webového publikování, když umožňuje například optimalizovat obrázek podle požadavků či vytvářet obrazové mapy nebo dokonce jednoduché GIF animace, z obsahu zadané složky dovede generovat webovou galerii.

Pixel při editaci HDR grafiky

Kritika

Pixel má již v současné podobě spoustu na první pohled výborně vyhlížejících funkcí, ale také několik zásadních nedostatků. Přehlédnout lze nepříliš líbivé a někdy trochu divně se chovající rozhraní, tolerovat ovšem nelze nestabilitu programu, která je v současnosti značná (hovoříme zde o vlastních zkušenostech s Windows verzí, podle některých ohlasů jsou nicméně podobné problémy například i v Linuxu). Projekt sledujeme již delší dobu, a tak musíme konstatovat, že v poslední době se zde situace značně mění k lepšímu, přesto se nám ale zdá, že stávající počet nečekaných pádů je natolik velký, že by mohl potenciální uživatele od Pixelu spíše odradit. Doufáme tedy, že autor dostojí svému závazku ze začátku června neimplementovat nyní do programu nové funkce, ale odstraňovat chyby. Doporučovali bychom mu pak, aby se zaměřil jednoznačně na jedinou platformu (Winows?, Linux?) a zde dotáhl produkt do skutečně standardně fungující verze 1, která by oprávněně danému řešení dělala dobré jméno.

Závěrem

Pixel je zajímavý projekt. Srovnání s Photoshopem je sice nadnesené, ale poměr cena-výkon může přitáhnout i zájem pokročilejších amatérů či profesionálů. Konkurenci má pak daný produkt i třeba v komerčním Corel PhotoPaintu nebo open source Gimpu, bez potřeby pouštět se do hlubších srovnání nicméně můžeme konstatovat, že má i tak dobrou šanci obstát. Nutnou podmínkou je ovšem výrazné zvýšení stability programu.