Grafika a multimédia na notebooku I. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

notebook

notebook

17. června 2003, 00.00 | Potřebujete často doma, v kanceláři nebo na cestách vyořit nebo upravit nějaký grafický soubor a p;přitom chcete být dokonale mobilní? Řešením je nějaké snadno přenosné mobilní zařízení - notebook. Protože je ale na českém trhu mnoho notebooků nejrůznějších kategorií, pokusíme se vám popsat nejdůležitější vlastnosti a schopnosti různých typů notebooků.

Notebooky jednoznačně patří mezi nejprogresivněji se vyvíjející mobilní zařízení. Počet prodaných notebooků se každým rokem dramaticky zvyšuje a jejich cena klesá. Tím nechci říci, že jsou notebooky a všeobecně všechna mobilní zařízení již na stejné cenové úrovni s desktopy, to je ovšem daň právě za stále nedoceněnou mobilitu. Na světovém trhu ju momentátálně stovky a tisíce aktuálních modelů notebooků nejrůznějších kategorií a slušnou řádku z nich najdeme i na českém trhu. Ne každé mobilní zařízení je ale vhodné pro tvorbu, úpravy a zpracování grafiky na poloprofesionální nebo dokonce profesionální úrovni, a proto se teď podíváme na základní charakteristiky jednotlivých typů notebooků.

Všeobecná charakteristika

Notebooky můžeme rozdělit podle jejich rozměrů, hmotnosti, použitých technologií a částečně i podle výbavy (což ale dnes pomalu přestává platit) do několika kategorií, a to zdaleka ne pouze kategorií cenových. Obecně lze konstatovat, že každý současný nový notebook, na který stačí vaše peněženka a který vám osobně vyhovuje, bude stačit i na zpracování 2D grafiky s různou úrovní komfortu používání notebooku. Rychlosti prakticky všech současných grafických čipů včetně grafických čipů integrovaných v čipsetu notebooku používajících sdílenou operační paměť počítače, vyhovují pro potřeby 2D grafiky, pouze některé grafické čipy u notebooků jsou ale vhodné pro 3D grafiku nebo 2D grafiku ve vysokém rozlišení. Nezanedbatelnou roli u 2D grafiky hraje hlavně procesor notebooku, rychlost paměťového subsystému a také řada základních ergonomických parametrů klávesnicí počínaje a velikostí a rozlišením displeje konče. Nejen displeji, procesory a grafickými čipy se budeme v článku zabývat, své místo dostanou i baterie, operační systémy, polohovací zařízení, zvukový výstup a další méně či více důležité věci. U delších popisů a kapitol najdete většinou i celkové shrnutí, které v několika větách zobecňuje problematiku celé kapitoly a obsahuje většinou i několik důležitých tipů.

Mininotebooky

Technologie jsou sice stále výkonnější a dokolejší a umožňují vyrábět stále menší notebooky, p přesto ale existuje určitá hranice, pod kterou se už z hlediska espoň mininimálního komfortu ovládání nelze dostat. Hmotnost typického mininotebooku zpravidla nepřesahuje cca 1,5 kg, může to ale být ještě podstatně méně. Rozměrově malá klávesnice a především displej s malou úhlopříčkou (většinou v rozmezí cca 8 až po zhruba 12 palců) a relativně nízkým nebo naopak velmi "jemným" rozlišením se na dlouhodobější zpracování grafiky příliš nehodí. Jen málo mininotebooků navíc disponuje celkovým i dostatečným grafickým výkonem, potřebným na práci s 2D grafikou na poloprofesionální či dokonce profesionální úrovni (o 3D grafice si mohou uživatelé mininotebooků obvykle nechat jen zdát), což je z hlediska koncepce mininotebooků ale celkem pochopitelné.
Rozlišení displejů novějších mininotebooků je většinou 1024 x 768 bodů, u některých typů to ale může být i výrazně více. Grafickým čipem může být prakticky cokoliv od interního adaptéru v čipsetu mininotebooku až po některý z grafických čipů ATI MOBILITY či NVIDIA GeForce Go. Také procesory v mininotebooku mohou být různé, ve většině případě jsou ale používány některé verze CPU s nízkou nebo velmi nízkou spotřebou a nepříliš vysokou pracovní frekvencí, jejichž výkon pro špičkové aplikace v žádném případě nestačí (což rozhodně není výtka, ale pouhé konstatování). Téměř žádný mininotebook nemá interní optickou mechaniku ani floppy drive, vše se v rámci ušetření hmotnosti a rozměrů mininotebooku připojuje pouze externě.
Pokud potřebujete ultramoderní a do jisté míry už "kapesní" zařízení na úpravy například obchodní i mnoha jiných typů "jednodušší" grafiky, může být mininotebook dobrou volbou. Předem si ale připravte dostatek financí, ultramoderní mininotebooky nebývají zrovna dvakrát levné.

Shrnutí: Mininotebooky s XGA displejem, pamětí alespoň 256 MB a některou z verzí grafickým čipem ATI MOBILITY / MOBILITY RADEON nebo NVIDIA GeForce Go, minimálně 20-30 GB pevným diskem a nízkospotřebovým procesorem s taktem od cca 600-700 MHz výš, mohou být ideálním cestovním nástrojem pro úpravy různých typů 2D grafiky (s výjimkou profesionálního zpracování grafiky), potřebám méně náročného grafika vyhoví i grafické čipy integrované v čipsetu notebooku sdílející operační paměť počítače. Protože mnoho mininotebooků má dnes i TV výstup, můžete je bez problémů použít i jako šikovný a velmi skladný prezentační nástroj. Ceny mininotebooků bohužel nejsou nejnižší, ty kvalitnější stojí (v dostatečné výbavě) od cca 50-60 tisíc Kč bez DPH výš.

Ultralehké a ultratenké notebooky

Rozměrově výrazně větší, ale hmotností stále hodně pod typickými all-in-one mobilními zařízeními, jsou ultralehké notebooky. Jejich hmotnost většinou nepřesahuje 2 kg, existují ale i výrazně lehčí ultratenké notebooky s relativně velkým displejem s úhlopříčkou minimálně 12,1 palce (někdy i lehce přes 13 palců). Ultratenké či ultralehké notebooky se v mnoha případech pohodlně vejdou do aktovky (jejich rozměry většinou jen minimálně překračují rozměry formátu A4) a protože většinou opět používají některý z nízkospotřebových procesorů, celkem dlouho vydrží na baterie. Typický výkon většiny ultralehkých notebooků se zpravidla pohybuje mírně nebo zhruba o 1/3 a výš nad mininotebooky, také grafické adaptéry mohou mít ultralehké notebooky opět prakticky libovolné.
A čím se mimo velikosti a obvykle i mírně vyššího výkonu liší ultralehké notebooky od mininotebooků? Mimo rozměrnější a tedy i pohodlnější klávesnice (většinou "téměř" plné velikosti) někdy také výbavou v podobě interní optické mechaniky, někdy zase vyšším počtem komunikačních portů, většinou i mírně lepší rozšiřitelností (velikost operační paměti, PCMCIA slot pro karty typu III apod.), některé dražší modely mají i univerzální sloty pro druhou baterii nebo druhý pevný disk.
Mezi ultralehké notebooky patří i některé nové notebooky s technologií Intel Centrino, o které si můžete přečíst více v kapitolách o procesorech a výdrží na baterie. Ultralehké notebooky navíc existují i v opravdovém high-end provedení, o kterém se nám ještě před dvěma lety ani nezdálo, tyto notebooky ale samozřejmě výrazně odlehčí vašim soukromým či rodinným financím.

Shrnutí: Ultralehké a ultratenké notebooky mohou nabídnout větší uživatelský komfort ovládání a většinou i vyšší celkový výpočetní a grafický výkon a nechcete-li se vláčet s tří a vícekilovým all-in-one notebookem, je ultralehké mobilní zařízení velmi dobrou volbou. Ceny ultralehkých notebooků bohužel opět nejsou nejnižší, za ty opravdu solidní obvykle zaplatíte hodně přes 70 tisíc Kč bez DPH. Velikost paměti u ultralehkého notebooku by určitě neměla být menší než 256 MB, 512 MB pak například při práci s Adobe Photoshopem a dalšími náročnými grafickými aplikacemi využijete výrazně lépe. Rychlost nízkospotřebových procesorů u ultralehkých notebooků se v současné době pohybuje kolem 1 GHz a výš a u ultralehkých notebooků s technologií Intel Centrino navíc získáte opravdu skvělý výkon i dlouhou výdrž na baterie. Máte-li k dispozici opravdu hodně peněz, můžete si pořídit nějaký high-end ultralehký notebook s rozměrným displejem s vysokým rozlišením, velmi rychlým procesorem Intel Pentium 4-M či Pentium M, výkonným grafickým čipem a opravdu špičkovou výbavou (například včetně DVD+-R mechaniky), cena takového notebooku ale obvykle nejde pod 90-100 tisíc Kč bez DPH.

All-in-one notebooky

Notebooky s kompletní výbavou občas zahrnující i interní floppy mechaniku se dále odlišují podle výkonu a výbavy, což je současně další kritérium jejich cenového odstupňování. Typický all-in-one notebook s průměrnou cenou má výkonný procesor (může to být klasický desktopový procesor nebo některá z jeho mobilních verzí), solidní grafický adaptér, interní optickou mechaniku a především místo na spoustu paměti (většinou dva paměťové sloty) i nejrůznější porty a rozhraní.
Cena levných all-in-one notebooků stále pomalu klesá, jejich komponenty se ale dost podobají. Na celkové ceně se totiž nedá moc "vymýšlet", a tak v nejlevnějším notebooku zpravidla najdeme (většinou dostatečně rychlý) desktopový procesor, grafickou kartu integrovanou v čipsetu využívající sdílenou operační paměť notebooku, cca 14" TFT displej s rozlišením XGA, 128 až 256 MB operační paměti, 10 až 20 GB pevný disk a pouze ty nejdůležitější porty a rozhraní.
Nejsem si úplně jistý, zda low-end notebook může splňovat nároky kladené na dlouhodobou práci s 2D grafikou, myslím si ale, že v mnoha případech ano. Nejvíce potřebnou věc - operační paměť - lze v případě potřeby rozšířit a XGA rozlišení také v mnoha případech postačí. Náročnější uživatelé si mohou pořídit rovnou něco výkonnějšího nebo "fajnovějšího". Pro 3D grafiku se hodí levnější notebooky díky svým grafickým čipům jen výjimečně, stejně tak pro multimédia budete potřebovat výkonnější notebook s lepší výbavou (např. FireWire port, TV výstup apod.) a především pevným diskem s větší kapacitou.

Shrnutí: Cenové rozpětí tzv. all-in-one notebooků je opravdu velmi široké a pohybuje se u low-end notebooků od cca 25 tisíc Kč bez DPH až po hodně přes 100 tisíc Kč (opět bez DPH) u high-end mobilních zařízení s dokonalou výbavou. Nabídka levných notebooků a notebooků střední či vyšší střední třídy je velmi pestrá a opravdu je z čeho vybírat, neboť každá značka má hned několik takových modelů. Plánujete-li pracovat s digitálním videem a multimédii, určitě neopomeňte alespoň 40 GB pevný disk (lépe rovnou 60 GB, jehož samotná cena je cca 6 tisíc Kč bez DPH) a FireWire port, který lze v nouzi nahradit i rychlými porty USB V2.0. All-in-one notebooky si můžete obvykle pořídit v těch nejrůznějších konfiguracích, pro zpracování 2D nebo 3D grafiky na poloprofesionální a profesionální úrovni si ale určitě pořiďte model s displejem s větší úhlopříčkou a větším rozlišením než jen XGA, vhodným grafickým čipem (viz. druhý díl článku), dostatkem paměti (alespoň 256 MB) a rychlejším procesorem (detaily viz. příslušné kapitoly).

Mobilní pracovní stanice

Dříve relativně těžké, ale velmi výkonné přenosné pracovní stanice s vlastními akumulátory dnes najdeme na českém trhu pouze v malém množství modelů různých výrobců (každá renomovanější značka má většinou jeden nebo dva notebooky tohoto typu). Hmotnost notebooků s vizitkou přenosné pracovní stanice se v současné době pohybuje těsně nad 3 kg hranicí, ještě před několika málo lety to ale byl dvojnásobek. Téměř bez výjimky platí, že pořizovat si pracovní stanici za cenu obvykle přesahující 100 tisícovou hranici pouze pro zpracování 2D grafiky nemá příliš velký smysl, pokud ovšem mezi vaše pracovní nástroje nepatří CAD/CAM aplikace a další software podobného typu.
Zcela jinak je tomu u 3D grafiky, kde přenosné pracovní stanice excelují prostřednictvím speciálních grafických čipů. Mezi tyto grafické procesory patří především modelové řady ATI MOBILITY FIRE GL a NVIDIA QUADRO Go, které poskytují vysoký výkon zejména při práci s OpenGL grafikou a mají také potřebné certifikáty na provozování nejznámějších 3D softwarových aplikací jako je třeba 3D Studio MAX, Maya, AutoCAD apod. Díky rychlosti grafického čipu nemusí mít mobilní pracovní stanice nijak extrémně rychlý procesor (což může při volbě vhodné konfigurace významně snížit její cenu), ve většině případů ale jsou tyto typy mobilních zařízení vybaveny posledními modely CPU a mají navíc řadu dalších hardwarových specialit jako je třeba odpojitelná klávesnice s bezdrátovým komunikačním rozhraním apod.
Samostatnou kategorii přenosných zařízení tvoří "pracovní stanice" bez vlastních interních akumulátorů (které lze ale v případ potřeby připojit externě). Většinou se jedná o desktop v šasi notebooku, jehož procesor, grafický čip a další použité komponenty mohou odpovídat různým kategoriím klasických notebooků a cena je snížena o chybějící akumulátory.

Shrnutí: Mobilní pracovní stanice se obvykle hodí nejen pro náročnou 2D grafiku, ale díky použitým speciálním grafickým čipům především pro 3D grafiku. Na českém trhu najdete jen několik modelů těchto typů mobilních zařízení, jejichž cena se až na výjimky s redukovanou výbavou pohybuje kolem 100 tisíc Kč bez DPH. Budete-li si pořizovat mobilní pracovní stanici, určitě nejděte pod 512 MB operační paměti, k čemuž si můžete přičíst ještě co největší displej s rozlišením alespoň 1400 x 1050 bodů a pevný disk s velkou kapacitou (60/80 GB) vhodný pro práci s multimédii. Na procesoru raději příliš nešetřete, nemusíte ale mít zrovna ten nejvýkonnější a nejdražší CPU, jehož rozdílová cena často překračuje i desítky tisíc korun a navýšení taktu a tím i celkového výkonu notebooku je přitom minimální.

Pentablety a ostatní mobilní zařízení

I když nejsou pentablety nijak zvlášť novou kategorií přenosných počítačů, teprve teď se začínají dostávat na trh. "Může za to" především Microsoft a jeho nadstavba operačního systému Windows XP Tablet PC Edition zajišťující poměrně kvalitní rozpoznávání ručně psaného písma, zatím ovšem ne v češtině. O české lokalizace se sice občas mluví, dříve než koncem roku ale pravděpodobně na trhu nebude a pokud chcete nutně používat pentablet i pro vstup českých znaků a nepoužívat přitom externí klávesnici, nemá moc velký smysl kupovat v současné době typický pentablet třídy Tablet PC. Protože bezklávesnicové přenosné počítače třídy Tablet PC ještě "nedospěly" do svého v široké praxi plně použitelného stavu, prodávají někteří výrobci kombinované Tablet PC s vlastní (v některých případech odnímatelnou) klávesnicí a samozřejmě dotekovým displejem. Takový typ "klávesnicového" Tablet PC pak poměrně efektivně spojuje možnosti pentabletu (včetně komfortního ovládání přes dotekový displej) a klasického notebooku, jeho cena je ale zatím dost vysoká. Výkon Tablet PC je celkem solidní a pohybuje se zhruba na úrovni některých ultralehkých notebooků, také grafické čipy začínají být do Tablet PC osazovány stále rychlejší a s větším množstvím videopaměti.
U Pocket PC, Palmů a dalších typů kapesních počítačů se o nějakém smysluplném zpracování grafiky nedá hovořit, jejich displeje jsou velmi malé a také jejich grafické rozlišení je pro komplexní tvorbu a editaci grafiky především z ergonomického hlediska i z hlediska výkonu daného zařízení (například při zpracování digitálních fotografií s velký rozlišením) zcela nevhodné.

Shrnutí: Pentablety a kombinované notebooky s dotekovým displejem a vlastní klávesnicí se s příchodem plně funkčního rozpoznávání ručně psaného písma zřejmě stanou jedním z nejzajímavějších typů snadno přenosných mobilních zařízení. Cena Tablet PC v rozumné výbavě zatím nejde pod cca 60 tisíc Kč bez DPH, což se ale s jejich nárůstem prodeje určitě změní. Pro méně náročnou 2D grafiku by se mohlo jednat o velmi zajímavé a pohodlně ovladatelné zařízení, jehož nákup bych ale vzhledem k chybějící české lokalizaci Windows XP Tablet PC Edition raději odložil minimálně o půl roku.

Notebooky Apple

Jste-li příznivcem notebooků značky Apple nebo zkrátka chcete namísto Windows používat Mac OS, nemáte příliš na výběr. Společnost Apple momentálně nabízí dva typy notebooků v různých konfiguracích a patřičně odstupňovanou cenou. Prvním z nich je Apple iBook zastupující střední třídu notebooků (žádné vyloženě levné notebooky Apple nenabízí), vyznačujících se mimo úplné kompatibility s Mac OS a Mac OS X také relativně dlouhou dobou výdrže na baterie (5-6 hodin podle modelu a kapacity baterie). Všechny novější iBooky jsou osazeny grafickým čipem ATI MOBILITY RADEON 7500 (viz. kapitola o grafických čipech) a také rychlost jejich procesorů PowerPC G3 postačuje i pro náročnější Mac OS kompatibilní grafické aplikace. iBooky si můžete objednat s 12,1 nebo 14,1 palcovým TFT displejem s rozlišením 1024 x 768 bodů, vyšší nativní rozlišení interního displeje zatím není u žádného iBooku k dispozici.

High-end notebooky zastupují u značky Apple všechny modely PowerBook vybavené procesory PowerPC G4. Apple PowerBooky určitě patří k tomu nejlepšímu, co vůbec lze na trhu s mobilní výpočetní technikou sehnat a opět zde platí podmínka používání operačního systému Mac OS (o emulaci Windows nemá z praktických důvodů smysl uvažovat). Protože ale pro Mac OS existují prakticky shodné aplikace jako pro Windows (například v oblasti DTP je nabídka softwaru ještě větší než u software pro Windows) a tyto aplikace "poháněné" v notebooku procesory PowerPC G4 navíc nabízí opravdu solidní výkon, není iBook nebo PowerBook vůbec špatnou volbou. PowerBooky nabízí velmi vysoký výpočetní i grafický výkon daný procesorem PowerPC G4 a grafickými čipy NVIDIA GeForce4 420/440 Go nebo ATI MOBILITY RADEON 9000. Jednotlivé varianty PowerBooků můžete mít buď s 12,1" TFT XGA displejem s rozlišením 1024 x 768 bodů, nebo se širokoúhlým 15,2" TFT displejem s rozlišením 1280 x 854 bodů. Nejvyšší a současně i nejdražší model PowerBooku je momentálně k dostání se širokoúhlým 17 palcovým TFT displejem s rozlišením 1440 x 900 bodů. Podrobnosti o stolních i přenosných počítačích Apple najdete na serveru MujMAC.cz.

Shrnutí: Apple vždy uměla vyrobit skvělé počítače, které mohou při zpracování 2D a částečně i 3D grafiky (výkon procesorů PowerPC G4 je vzhledem k jejich taktu více než skvělý) prokázat dobré služby. Solidní kvalita a dlouhá výdrž na baterie iBooku a špičkové technické parametry vyšších modelů PowerBooků se širokoúhlým displejem a velmi rychlým grafickým adaptérem patří skutečně mezi to nejlepší, co se vůbec dá na trhu v oblasti mobilních zařízení sehnat, nutno ale počítat s používáním operačního systému Mac OS (v čemž nevidím žádný problém). Ceny nejlevnějších iBooků začínají zhruba na 30-31 tisícové hranici bez DPH, u modelů se 14,1" displejem a 900 MHz procesorem G3 je to ale už většinou minimálně 45 tisíc Kč bez DPH. PowerBooky s procesory G4 jsou ještě výrazně dražší - ty nejlevnější modely stojí něco málo přes 60 tisíc Kč bez DPH, modely se širokoúhlým displejem, výkonnějším procesorem a lepší výbavou pak přijdou zhruba na 80 až 100 tisíc Kč bez DPH.

Procesory a čipsety

Nároční uživatelé, vyžadující výkon bez kompromisů, by raději neměli uvažovat o méně výkonných procesorech jako je například CPU VIA C3 ani o již vysloužilých procesorech AMD Mobile Duron, které občas mají některé levnější a typicky "kancelářské" notebooky nevyžadující žádné nebo jen minimální pasivní chlazení. Z dalších současných procesorů najdeme v mobilních zařízeních s Windows různé verze procesorů Intel Pentium, AMD Athlon a občas i Transmeta Crusoe. Nízkospotřebové a na první pohled velmi zajímavé procesory Transmeta Crusoe dostupné momentálně s reálným taktem kolem 1 GHz bohužel zdaleka nepodávají takový výkon, jaký bychom si přáli a jejich podíl na trhu je zcela zanedbatelný.
Vyžadujete-li tedy delší dobu provozu na baterie a solidní výkon, rozhodně se poohlédněte pro notebooku se speciální mobilní verzí procesorů Intel Pentium nebo AMD Athlon - konkrétně Intel Mobile Celeron, Mobile Pentium III-M / Mobile Pentium 4-M, AMD Athlon XP-M, nebo Mobile AMD Athlon 4.
Speciální případ pak tvoří zatím stále poněkud dražší, ale velmi výkonné notebooky s technologií Intel Centrino zahrnující čipset, bezdrátovou síťovou kartu a nový mobilní procesor Intel Pentium M. Notebooky s technologií Intel Centrino vydrží dlouho na baterie a jejich výkon je více než zajímavý - například 1,6 GHz procesor Intel Pentium M poskytuje výkon zhruba srovnatelný s klasickým desktopovým Intel Pentiem 4 s taktem 2 GHz. Z hlediska spotřeby energie jsou na tom velmi dobře také procesory Intel Mobile Pentium III-M / Mobile Pentium 4-M v provedení LV (low-voltage) nebo dokonce ULV (ultra-low-voltage) pracující s nízkým nebo velmi nízkým napájecím napětím a produkující relativně malé množství ztrátového tepla.
Mnoho levnějších notebooků je osazováno právě desktopovými procesory, které svým zahříváním produkují výrazně více odpadního tepla než mobilní verze procesorů. Desktopové procesory se do notebooků dávají z několika důvodů, tím nejzásadnějším je samozřejmě jejich cena. Druhým faktorem je dostupný takt desktopových procesorů, který je obvykle vyšší než u jejich mobilních verzí a desktopové procesory tak zpravidla mohou poskytovat vyšší výkon za výrazně levnější cenu než u jejich mobilních bratříčků. Notebooky s desktopovými verzemi procesorů většinou mívají větší baterii (zpravidla některý z vysokokapacitních li-ion akumulátorů) a tedy i vyšší hmotnost, větší baterie musí totiž kompenzovat výrazně vyšší spotřebu procesoru.
Další speciální případ tvoří procesory Intel StrongARM a XScale kompatibilní CPU řady Intel PXA používané především v kapesních počítačích u několika málo mininotebooků, operačním systémem u tohoto typu mobilních zařízení jsou pak takřka výhradně Windows CE 3.x nebo Windows CE 4.x .NET.
Čipové sady tvoří nedílnou součást celého koncepčního návrhu notebooku a jejich výběr většinou nemůžete nijak ovlivnit - jsou totiž pevně "svázány" s daným typem procesoru, kterému čipsety zajišťují ostatní funkce v rámci většiny dalších hlavních subsystémů notebooku.

Shrnutí: Preferujete-li delší dobu baterie, poohlédněte se po notebooku s pravým mobilním procesorem (v názvu má obvykle slovo Mobile, procesory Intel pak obvykle ještě přídavek "M"). Desktopové procesory jsou většinou dostupné s vyšší frekvencí, jejich hlad po energii baterií je ale u vyšších taktů opravdu extrémní. Opět zde platí nechvalně známá komerční strategie firem vyrábějících procesory - s vyšším taktem dramaticky stoupá cena procesoru a tedy i cena celého notebooku. Pro práci s 2D grafikou a multimédii s dostatečným komfortem a rychlou odezvou aplikací uvažujte o alespoň 1,2 až 1,8 GHz procesoru, u all-in-one notebooků ale určitě na škodu nebude ani rychlejší CPU (můžete klidně pár měsíců počkat, až jejich cena klesne na přijatelnou úroveň). Intel Centrino alias Pentium M je sice dražší, jeho výkon je ale i na relativně nízkých frekvencích (ve srovnání s desktopy) opravdu velmi zajímavý. Pokud je vaším primárním zaměřením práce s profesionální 3D grafikou nebo například složitějších postprocessing videa (výpočty efektů apod.), bude pro vás zřejmě 2-3 GHz procesor Pentium 4 (či jeho alespoň průměrně rychlostně srovnatelný mobilní ekvivalent) nezbytným minimem.

Displeje notebooků

Displej je vizuálně jednoznačně nejdůležitější součástí notebooku. Žádné ze současných (různě modifikovaných) technologiích displejů stolních TFT panelů nebo TFT displejů notebooků se nevyhýbá problém vadných pixelů projevující se různobarevně svítícími body (vadné tranzistory) v R, G, B složkách na matici displeje. Problém vadných bodů jsem popisoval už v článku o TFT monitorech, takže přidám už jen několik dalších vět.
Reklamace vadných pixelů displeje notebooku je minimálně stejně problematická jako reklamace stejného problému u stolních TFT panelů. Požadavky zákazníka jsou obvykle označeny jako nemístné a bohužel v souladu s podmínkami výrobce displeje či notebooku. Stolní TFT panel si obvykle můžete před koupí vyzkoušet, zcela jinak je tomu ale u většiny na zakázku konfigurovaných notebooků skládaných z jednotlivých komponent (tj. včetně displejů). I když mohu konstatovat, že technická kvalita displejů se stále zvyšuje, vadným pixelům se při výrobě TFT displejů stále ještě nelze nijak efektivně vyhnout. Rada předem si vyzkoušet TFT displej daného notebooku tedy leckdy postrádá smysl, neboť dražší notebooky se (v České republice) prodávají téměř výhradně formou objednávky a například displej testovacího vzorku notebooku na prodejně se pochopitelně může od ve finále zakoupeného kusu lišit. Výměna TFT displeje s vadnými obrazovými body je pak finančně dost náročná záležitost (jak už jsem řekl, jednotlivé vadné pixely zpravidla nepodléhají reklamaci) a v řadě případů je lepší se s vadnými body smířit - někomu navíc vadné body nevadí nebo je na displeji jednoduše "nevidí".
Současné TFT displeje pro notebooky obvykle nemají tak vysoký kontrast jako jejich stolní kolegové a často i z konstrukčních důvodů notebooků (hlavně ale z důvodů spotřeby energie) si nemohou také dovolit tak intenzívní podsvícení. Přesto se i v oblasti displejů pro notebooky blýská na lepší časy a zejména nejnovější high-end notebooky mají velmi kvalitní displeje. Jedním z největších inovátorů v oblasti displejů pro notebooky jsou například společnosti Sharp, Panasonic, Samsung a zejména Toshiba, která ve svých technických specifikacích většinou udává i kontrastní poměry u jednotlivých modelů notebooků (což rozhodně není u výrobců notebooků pravidlem).

Shrnutí: I na sebekvalitnějším TFT displeji (až na několik málo výjimek používajících holografické fólie na pozadí displeje) toho na přímém slunečním světle příliš mnoho neuvidíte. Čestnou výjimku tvoří například notebook NEC DayLite, ten se ale u nás, pokud vím, dá sehnat jen velmi obtížně. Cena nového TFT displej pro notebook (prodávaného formou náhradního dílu) obvykle nejde pod 10 tisíc Kč bez DPH, u větších úhlopříček a většího rozlišení to ale může být klidně i trojnásobek uvedené částky - na displej se tedy opravdu vyplatí dávat velký pozor a držet ho stranou zejména od dětí a dalších nenechavců mívajících v oblibě ostré předměty.

Úhlopříčka a rozlišení displeje

Pro několikahodinovou práci považuji za nejmenší rozumnou úhlopříčku displeje (ne širokoúhlého, tam platí trochu jiná kritéria) alespoň 13 palců při rozlišení minimálně 1024 x 768 bodů, možná ale budete mít jiný názor. Většina low-end notebooků mívá alespoň 14,1 palcové displeje s XGA rozlišením, displeje s nižším rozlišením (například SVGA, tj. 800 x 600 bodů) se pro jakoukoliv vážnější práci s grafikou už nehodí, pokud vás ovšem náhodou nebaví neustále schovávat nejrůznější nástrojové paletky v aplikacích.
Dražší all-in-one nebo různé verze "odlehčených" notebooků mají obvykle opět 14,1 nebo 15" displej s rozlišením opět XGA nebo v lepším případě 1400 x 1050 bodů. Možná se vám u těchto úhlopříček displeje bude zdát takové rozlišení příliš jemné, je to ale věc názoru. High-end notebooky navíc mohou mít stejné nebo jen mírně větší displeje s rozlišením až 1600 x 1200 bodů, některé typy širokoúhlých displejů ale mohou mít i méně standardní rozlišení. Mezi největší úhlopříčky displejů u notebooků patří 16 a 17 palcové displeje, které mají například high-end notebooky Apple, SONY VAIO a několik dalších značek.

V zítrejším pokračování článku budou probrány jednotlivé grafické čipy používané v noteboocích, rozšiřovací možnosti a především praktické tipy pro výběr notebooku pro grafiku.