Kde je profit v produkčním digitálním tisku? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

zisk analýza profit

zisk analýza profit

30. září 2002, 00.00 | Jaké jsou možnosti provozovatelů barevných digitálních tiskových strojů, zaručující těmto službám zisk? Kde vzniká v dnešní době největší problém s profitabilitou těchto systémů?

O produkčním digitálním tisku (převážně barevném) jsme si mohli přečíst v posledních letech velké množství informací a článků – a to jak v zahraničních, tak domácích odborných médiích. Většina článků se ale zaměřuje pouze na technický popis nabízených řešení, o reálné využitelnosti a rentabilitě nových tiskových systémů je zpráv jako šafránu. A přitom je dnes již více než jasné, že rentabilita digitálních tiskových strojů není vždy tak zaručeně závratná, jak by ji rádi viděli výrobci, a že při výběru technologie je potřeba skutečně obezřetně analyzovat mnoho aspektů podnikaní a zvolit správnou technologii s vhodným poměrem "cena/výkon".

Netradičně pečlivě a objektivně zpracovaný článek věnovaný problematice profitu v oblasti digitálního tisku vyšel v nejnovějším americkém magazínu Seybold Report 2/11 pod názvem Looking for Profit In Digital Printing. Autor – Dr. Mark W. Fleming, prezident analytické společnosti Strategies on Demand, L.L.C v něm analyzuje různé odhady a průzkumy týkající se problematiky digitálního tisku, které poskládal do zajímavé mozaiky (podle mého názoru velmi reálné).

Mezi hlavními problémy současného trhu digitálního tisku vidí autor extrémně nízkou vytíženost instalovaných tiskových zařízení, která pak negenerují takový příjem, jaký se od nich očekával. Podle údajů výrobců představoval např. průměrný tiskový objem barevných digitálních tiskových strojů Xeikon s rychlostí tisku od 70 do 130 stran A4 za minutu v roce 2001 pouze 195 000 výtisků – to je při dané rychlosti tiskového stroje práce pouze několik hodin týdně! Konkrétně by teoreticky stačilo stroji o výkonu 130 stran A4 za minutu pracovat průměrně 6–7 hodin týdně. Údaje potvrzují i další výrobci – citovaný je v článku např. údaj od Heidelbergu, který uvádí průměrný objem výroby tiskového stroje NexPress 2100 cca 162 000 stran A4 za měsíc. Udávaná čísla přitom představují řádově pouze osmiprocentní využití kapacity digitálního tiskového stroje. Je přitom nasnadě, že takové využití kapacity zbytečně obírá provozovatele o příjmy (v klasickém ofsetu bývají stroje vytížené řádově na 70 %) a naopak je dostávají do červených čísel.
Přitom ve světě je instalováno velké množství barevných digitálních tiskových strojů – autor udává 170 strojů Heidelberg NexPress 2100, cca 2200 tiskových strojů Xeikon, přes 2000 strojů Indigo (dnes pod hlavičkou HP) + řada dalších (především mnoho tisíc strojů řady DocuColor 40 a 2000, které jsou někde na pomyslné hranici mezi "vyššími" digitálními tiskárnami a digitálními tiskovými stroji).
Tj. poměrně velké množství drahých strojů, které však pracují v průměru na desetinu svých možností. Proč?
Bezesporu je to hned několik faktorů, uzavřených do "magického kruhu". Vše se točí kolem financí. Barevný digitální tisk je pro většinu zadavatelů tiskových zakázek dnes příliš drahý, aby konkuroval jiným technologiím (ve skutečně masovém měřítku). Výrobci digitálních tiskových strojů sice zpočátku vsázeli především na výrobu zcela nových tiskovin (např. 100% personalizovaný tisk), poptávka po podobných inovativních produktech není však tak vysoká, aby dokázala zaplnit kapacity tiskových strojů. Ty naopak slouží jako skutečné malonákladové tiskové stroje, kde v řadě případů nabízejí skvělou službu. Avšak zákazníci pak v takovém případě porovnávají cenu s ostatními tiskovými technologiemi a dnešní cena pohybující se v řádech desetikorun za stránku A4 je pro pravidelnou výrobu materiálů digitální cestou příliš vysoká.
Východiskem by byla podle řady studií (a také autora zmiňovaného článku) řádově nižší cena, kterou si však provozovatelé těchto zařízení při současných pořizovaných cenách strojů a cenách spotřebního materiálu nemohou dovolit. Paradoxem je, že provozovatelé digitálních tiskových strojů si často nemohou dovolit ani kvalitní obchodní personál, který by dokázal kapacitu digitálního tiskového stroje prodat (výjimkou bývají velké společnosti, které mají digitální tisk jako součást dalších služeb). To je ostatně i moje osobní zkušenost, kterou jsem získal při nedávném zadávání digitálního tisku plnobarevného časopisu. Je až s podivem, jaké obchodníky jsou schopné některé provozovny zaměstnávat. Z tohoto pohledu se nelze divit faktu, že u nás úspěšně provozuje digitální tisk jen několik větších společností s dostatečnou návazností na kapacity svých předtiskových studií.

Zajímavou informací publikovanou v článku je dále mj. skutečnost, že přestože se největší pozornost soustředí na barevný digitální tisk, výrazně výdělečný je dnes černobílý digitální tisk. Důvod je jednoduchý – v této oblasti již výrobci nabízejí tiskové systémy, jejichž výtisky jsou cenově skutečně konkurenční ofsetovému tisku (a to až do nákladu řádově 2000 ks). Průměrná využitelnost černobílého tiskového stroje udávaná v článku je přitom výrazně vyšší než u barevného tisku – cca 37 procent.

Jak tedy na profit v produkčním barevném tisku?
Hlavní důraz bude jednoznačně kladen v nejbližší budoucnosti na výrobce strojů, kteří budou muset přijít na trh se zařízeními mající výrazně nižší provozní náklady. Avšak ani dnes není situace nijak ztracená – jen je třeba nepropadnout marketingovému vábení výrobců a zvolit takovou technologii, jejíž kapacitu budete při stávajících cenách schopni naplnit. A to může být jak skutečný digitální tiskový stroj, tak třeba výkonnější barevná laserová tiskárna.