Canon EOS 1000D: příjemná, odlehčená DSLR v praxi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Digitální fotografie  

9. září 2008, 00.00 | Canon uvedl počátkem léta digitální zrcadlovku, určenou pro nejširší masy. Jednalo se o odpověď na konkurenční výzvy v podobě Nikonu D40 a Sony Alpha A200. Canon EOS 1000D nabízí rozlišení 10 MPix, čištění snímače, 7-bodový automatický AF, 2,5“ LCD a také systém “Live View”. A jak si “tisícovka” vedla v redakčním testu?

{Popis a parametry}

Impérium vrací úder aneb jak je na tom v praxi nový "entry-level" DSLR od Canonu (EOS 1000D)? Tento přední hráč na poli digitální fotografie, uvedl počátkem léta horkou novinku – digitální zrcadlovku, určenou hlavně pro začínající/amatérské uživatele. Jednalo se vcelku o logickou odpověď na konkurenční výzvy v podobě Nikonu D40 nebo Sony Alpha 200 – díky nimž se cena digitálních zrcadlovek dostala až na onu magickou hranici deseti tisíc korun. Také Canon tedy nyní nabízí model ve stejné cenové hranici, který disponuje mimo jiné rozlišením 10 MPix, čištěním snímače, 7-bodovým automatickým ostřením, 2,5" LCD a nebo též – v poslední době stále populárnějším, systémem "LiveView” (neboli "živým náhledem”).

Časy se mění

Ať se nám to líbí či nikoli, DSLR přístroje se definitivně staly fenoménem dnešní doby a požadavky trhu neustále tlačí jejich ceny dolů. A to je jen dobře! To, co ještě před lety bylo výsadou jen "pár vyvolených", se dnes pomalu ale jistě stalo téměř spotřebním zbožím. Liberárněji smýšlející lidé (kam řadím i sebe) každou podobnou změnu vítají, naopak ti konzervativněji založení jsou z toho minimálně (slušně řečeno) rozčarováni. Jste-li z té či oné skupiny, fakt je ten, že pokrok nezastavíme - pozitivní však budiž fakt, že to není technika, co dělá fotografa fotografem.

Se stále se snižující cenou, jde ruku v ruce také uvádění nových technologií a funkcí. Učebnicovým příkladem budiž – dnes tolik diskutovaná, funkce "LiveView". Už uvedení EOSu 450D (který byl jedním z prvních DSLR s "živým náhledem"), sklidilo značně rozporuplné reakce. Někteří tím byli nadšeni, jiní to nemilosrdně odsuzovali. Přehnané emoce v tomto směru nejsou na místě, nic není černé nebo bílé a zrovna funkce LiveView představuje i u DSLR rozhodně praktickou pomůcku, která si své místo bezpochyby najde (neboť pořád je přeci lepší "Mít a nepotřebovat" než "Potřebovat, ale nemít"). Teď však již k samotnému přístroji!

Popis, specifikace a rozdíly

Vzhledem k tomu, že designově se jedná (až na opravdu pár kosmetických datailů) o identického bratříčka EOSu 450D, podrobný popis přístroje naleznete ZDE. My se zaměříme především na rozdíly oproti EOS 450D. První očividná změna je v samotném kabátu - tělo EOSu 1000D je celé z plastu, navíc povrch je kompletně hladký a na první pohled je jasně patrné, že "tisícovka" nebude zvyklá na hrubější zacházení. Také úplně chybí pogumovaná zadní část (kde se při fotografování opírá palec pravé ruky). Další - ihned patrnou změnou, je absence senzorů pro zhasínání displeje.

Canon EOS 1000D disponuje snímačem CMOS, velikosti APS-C (s rozměry 22,2 x 14,8 mm) s tím rozdílem že oproti 450D je rozlišení o 2 mil. bodů nižší. Můžeme tedy fotografovat do velikosti 3 888 x 2 592 bodů (10,1 Mpix – efektivních, fyzických – 10,50 MPix). Další "odlehčení" prodělal Canon EOS 1000D v případě ostřících AF bodů – těch je zde 7 (oproti 9-bodového AF u EOSu 450D). Rychlost sériového snímání je také o něco nižší a sice 3 snímky/sek (u 450D to bylo ještě o půl sekundy rychlejší). Lze takto nasnímat neomezenou sérii snímků do JPEGu (záleží jen na kapacitě karty) nebo 5 snímků v RAWu – ovšem v tomto případě pouze s kadencí 1,5 snímku/sek.

Také v případě měření expozice ubylo u 1000D bodové (spot) měření. Další změnu představuje použitý display. Canon EOS 1000D má LCD o velikosti 2,5" a s rozlišením 230 000 bodů (450D měl display s úhlopříčkou rovné 3 palce) a pozorovacím úhlem cca 160stupňů. A na závěr zde máme samotnou hmotnost, která je o 22 g nižší než hmotnost "čtyřistapadesát-déčka". Jinak rozměry EOSu 1000D jsou: 126 x 98 x 65 mm – tedy téměř totožné. Ostatní technické parametry jsou stejné jako u Canonu EOS 450D – pro bližší info, klikněte SEM.

Funkce

Snímač typu CMOS je vybaven antistatickým povrchem, filtrem s možností sklepání prachu. Systém čištění snímače pracuje buďto automaticky (při vypnutí přístroje) nebo lze "sklepání prachu" vyvolat manuálně – přes menu aparátu. K dispozici je dále také softwarová detekce prachu v obraze, resp. možnost jeho softwarového odstranění. O zpracování dat se stará obrazový procesor DIGIC III, který nalezneme ve všech současných digitálních zrcadlovkách Canon. Fotografovat můžeme do barevného prostoru sRGB nebo Adobe RGB a u snímků lze nastavit parametry pro ostrost, kontrast, saturaci, odstín, nebo je možné aplikovat černobílý filtr s různým nastavením.

V případě kompatibility skel, můžeme používat jak klasické EF, tak i speciální EF-S objektivy, určené pro digitální SLR. Počítat musíme s ořezovým faktorem 1,6 x (pro získání ekvivalentního ohniska u kinofilmu, musíme vynásobit fyzickou ohniskovou vzdálenost použitého objektivu). Použitý SLR hledáček je zrcadlového typu, s pokrytím cca 95% a možností dioptrické korekce. Nabízí zvětšení 0,81 x (s nastavením -1 D s 50 mm objektivem zaostřeným na nekonečno). Měření expozice je 35-zónové, pracující na TTL principu a měření a je zde celoplošné-poměrové, poměrové s důrazem na střed, nebo středové (cca 9% záběru uprostřed hledáčku).

Samozřejmostí je možnost manuálního nastavení expozice, vyvážení bílé apod. Fotoaparát také nabízí možnost předsklopení zrcátka. Synchronizace s bleskem 1/200 s, směrné číslo interního blesku je 13. Pro umístění externího blesku (E-TTL II) slouží klasická hot-shoe patice. Konektivitu zajišťuje USB 2.0 a video výstup. Jako záznamové médium používá přístroj paměťové karty typu SD (nechybí podpora vysokorychlostních SDHC). Napájení zajišťuje lithium-iontový akumulátor LP-E5. Přikoupit lze i bateriový grip (BG-E5).

[-more-]{Hodnocení kvality snímků}

Kvalita snímků

Výsledky v případě digitálního šumu dopadly – podle našeho očekávání - velmi dobře. Canon EOS 1000D umožňuje záznam na 5 různých úrovní citlivosti: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600, přičemž ISO 100-400 nevykazují téměř žádný šum, který by rušil celkový vizuální dojem ze snímků. Navíc je zde použito softwarových úprav velice ohleduplně, tudíž celková degradce fotografií je mizivá. Předposlední ISO 800 je na tom relativně také stále dobře, ačkoli úroveň šumu již zde je vyšší. Nejvyšší ISO 1600 již produkuje patrné šumové zrno (modro-fialovo-zelené mapy) s otřejšími konturami, nicméně i takto pořízené snímky jsou stále použitelné (minimálně jako zmenšeniny pro web). Navíc jednolité oblasti na fotografiích nejsou natolik poznamenány šumem (a jeho následnou korekcí), aby si s tím neporadily k tomu určené softwary. Trochu paradoxní je, že spousta klasických kompaktů dnes již běžně nabízí hodnoty ISO 1600-3200, přičemž hranice použitelnosti u nich končí okolo ISO 200-400 (holt marketing je mocná zbraň).

Fotografování na všechny citlivosti (zleva doprava, shora dolů): ISO 100, 200, 400, 800 a 1 600.

Vyvážení bílé pracuje jak plně automaticky, tak i pomocí předdefinovaných voleb, které lze aplikovat na většinu běžných fotografických situací. Automatika pracuje v přirozeném světle korektně, v umělém osvětlení je lepší zvolit některou z přednastavených voleb (Žárovka, Zářivka, Blesk, atd.). Ve specifických případech lze samozřejmě WB nastavit manuálně – pomocí menu fotoaparátu a tabulky se střední (18%) šedou, popř. v nouzi pomocí bílého papíru.

Vyvážení bílé (White balance) – vlevo: automatické, vpravo: manuální.

Rozlišení a ostrost jsou již standardně na vysoké úrovni. Ovšem samozřejmě že se zde na výsledku výrazně podílí i použité sklo. My jsme testovali EOS 1000D s dodávaným stabilizovaným setovým objektivem EF 18-55mm f/3,5-5,6. Vzhledem k dodávanému "seťáku" jsme nečekali nic extra, ale o to více nás výsledky mile překvapily. Kresba i ostrost jsou nadstandardní, také úbytky ostrosti v krajích snímku byly minimální. Zároveň zde nejsou nijak výrazné ani klasické optické vady (chromatická aberace nebo vinětace – ztráta světla v rozích). Na druhou stranu – vzhledem k nízkému počátečnímu ohnisku objektivu zde máme silnější sférické zkreslení. Rozlišení 10 MPix je pro danou třídu naprosto dostačující a nabídne vysokou úroveň detailů a kresbu. V celkovém hodnocení nabízí Canon EOS 1000D v kombinaci se setovým objektivem EF 18-55mm f/3,5-5,6 (na amatérskou třídu) vysoce nadstandardní výsledky.

Testovací terč (ukázka rozlišení, kresby a optických vad): fotografováno s prioritou clony (čas 1/13s, clona: F9, ISO 100, WB: manual).

Rozlišení, kresba a optické chyby v praxi: fotografováno s prioritou clony (čas 1/200s, clona: F9, ISO 100, WB: auto).

Fotografování na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 100, 200, 400, 800 a 1600.

Fotografování v noci na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 100, 200, 400, 800 a 1600.

Ukázka fotografování při soumraku (na vyšší citlivost): v režimu Program (čas 1/160s, clona: F10, ISO 400, WB: žárovka).

Ukázka fotografování při soumraku (na vyšší citlivost): v režimu Program (čas 1/25s, clona: F5,6, ISO 800, WB: auto).

[-more-]{Praxe, ovládání a závěr}

Praktické zkušenosti

Canon EOS 1000D nabízí v případě pracovních časů výsledky spíše podprůměrné. Od zapnutí přístroje k vyfotografování prvního snímku dojde cca za 1,8 sek. Samotné vypínání trvá ještě o 1,5 sekundy déle (přes 3 sekundy). Nutno však počítat s tím, že při této operaci se přístroj zdrží "sklepáním prachu" ze snímače. Čištění lze také vypnout nebo jej můžete provádět manuálně (vše přes menu aparátu). Vzhledem k použitým materiálům a celkové koncepci přístroje (menší display, absence senzorů displeje) se hmotnost 1000D oproti 450D snížila o 22 g. I v kombinaci se setovým sklem je přístroj příjemně lehký, ale přitom máte stále pocit, že v ruce "něco držíte" (to je však pochopitelně značně subjektivní). Osobně mě však dost chyběla ona pogumovaná část pro palec (použitá u všech předešlých modelů).

Při fotografování v automatickém/program módu měl někdy přístroj - při exteriérovém focení (při dostatku světla), tendenci scénu lehce přeexponovávat. My jsme toto řešili větším zacloněním (v režimu Priority clony Av), na cca F9-11, čímž jsme zároveň dosáhli též rozumné hloubky ostrosti. Možností je zde samozřejmě více: nastavením kompenzace expozice o -1/3 nebo -2/3EV, popř. zkrácením expozičních časů. Pomocí histogramu a s trochou cviku s tím není problém, nicméně nevýhodou aparátu je, že pří zobrazení histogramu máte na displeji k dispozici jen zmenšený náhled snímku.

Systém 7-bodového autofokusu pracoval korektně, během testování jsme nezaznamenali žádné problémy, pouze v režimu "živého náhledu" (při ostření přes AF body) trvalo přístroji ostření občas o něco déle. AF pracoval dobře i při slabším světle. Použitý procesor DIGIC III je dostatečně rychlý, což oceníte zejména při sériovém snímání, kdy ukládání dat do vyrovnávací paměti je okamžité a bezproblémové. Hledáček fotoaparátu zobrazuje všechny důležité expoziční parametry (clonu, čas, citlivost – ISO).

Ovládání a menu

Ovládání bylo vzhledem k cílové skupině zredukováno na minimum tlačítek, což hodně usnadňuje orientaci uživatele (ať již začínajícího nebo pokročilého). Samotné ovládání zprostředkovává čtyřsměrový křížový ovladač, kruhový volič režimů a roller – umístěný na přední straně, na úchopovém gripu. Zbytek ovladačů představují víceméně jednoúčelová tlačítka: ISO, Menu, Disp, AV/komp.exp., WB, Preview, Koš. V horním pravém rohu zadního panelu je ještě dvojice víceúčelových kláves sloužící jak pro přiblížení(oddálení snímků, tak i pro uzamčení expozice, zaostření (v režimu "LiveView") nebo nastavení AF (resp. výběru ostřících bodů).

Menu je klasické "kanoňácké” a je rozděleno na 2 záložky pro "Fotografování", 1 záložku "Prohlížení", 3 záložky "Nastavení" (Setup) a jednu "Vlastní" (oblíbené) – kde si můžete perzonalizovat své menu. Samozřejmostí je i české menu. Při prohlížení snímků máme možnost nechat si zobrazit jak klasický jasový histogram, tak i histogramy pro jednotlivé RGB kanály. K ovládání bych vytkl snad jen to, že přeexponované plochy přístroj nezobrazuje ve "full-screen" náhledu (pouze ve zmenšeném - viz. již komentář výše). Polemizovat zde nad tím, jak je/není ovládání praktické – popř. zda-li by nebyl lepší např. ještě druhý roller, by bylo nošením dříví do lesa. Na tuto otázku nechť si odpoví každý sám.

LiveView

Pro její aktivaci musíme nejprve "LiveView" povolit v menu (stiskem stejnojmenného tlačítka - v páté záložce "Nastavení” - Nastavení funkce živého náhledu. Pro samotnou aktivaci "živého náhledu" stačí stisknout klávesu Set (uprostřed křížového ovladače), poté dojde k okamžitému sklopení zrcátka a na displeji se zobrazí náhled scény. Tlačítkem pro výběr pro výběr ostřících bodů (vpravo nahoře) můžeme ještě zobrazit "lupu", s 5x až 10x zvětšením, což pomůže přesnějšímu zaostření. Samotné ostření probíhá buďto manuálně nebo automaticky – a to dvěma způsoby (změna se provádí opět přes menu).

Rychlý režim - stiskem tlačítka "hvězdička" (sloužící pro uzamčení expozice) dojde ke sklopení zrcátka a pomocí AF senzorů přístroj zaostří. Nevýhoda spočívá ve faktu, že během ostření nemáte živý nahled k dispozici.
Živý režim - v tomto módu zůstane zrcátko sklopené a ostření probíhá porovnáváním kontrastů na snímači - tedy stejný sytém jako je použit u klasických kompaktů. To představuje jednoznačně výhodu stálého náhledu, nicméně na druhou stranu je toto ostření jednak o dost pomalejší, ale především také značně nepřesné.
Manuální ostření – jednoduše vypnutím AF na objektivu a standardním ostřením pomocí prstence na objektivu. Na displeji přitom sledujete pomocí "lupy" míru a místo zaostření. Tato varianta je jednoznačně nejpřesnější (máte naprostou kontrolu nad místem i úrovní zaostřením), zároveň však je tento způsob ostření také nejpomalejším a nejkomplikovanějším.

Závěr

Canon EOS 1000D je po technické stránce odlehčenou verzí modelu EOS 450D. Přesněji stojí mezi 400D a 450D – s tím že z prvního přístroje má (skoro) kompletní funkční výbavu a z druhého (novějšího modelu) převzal ovládání, menu a živý náhed (LiveView). Po obchodní stránce jde však o jasnou odpověď na konkurenční přístroje Nikon D40 nebo Sony Alpha 200, které jako první přišly s konečnou cenou okolo 10 tisíc korun. Co se týče poměru výkon/cena, představuje tento model obchodně velice zajímavý produkt (v tomto poměru i zajímavější něž např. předešlý EOS 450D), který se může pochlubit kvalitními výstupy, dobrou výbavou a také praktickou funkcí "živého náhledu". Dalším benefitem zde je též stabilizovaný setový objektiv. Na druhou stranu, jistá omezení představují: menší display, absence senzorů pro jeho vypínání, méně AF bodů, o něco pomalejší sériové snímání a celkově "fórovější" konstrukce - prostě vše co bylo dotaženo u EOSu 450D. Každý si tak musí rozhodnout, co je pro něj prioritou a kde bude naopak přístupný kompromisu.

Canon EOS 1000D lze na e-shopech pořídit již od cca 9 150 do 11 000 Kč za tělo, popř. se setovým objektivem EF-S 18-55mm f/3,5-5,6 IS (s nímž jsme také aparát testovali) za průměrných 13 500 Kč (ceny včetně DPH).

:: Technická specifikace: Canon EOS 1000D

:: Srovnání fotoaparátů: Canon EOS 1000D vs. Nikon D40x vs. Sony Alpha A200

[-more-]{Živé fotografie}