Blesk - 3. Další funkce a příslušenství blesků - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

5. května 2006, 00.00 | Dnešní moderní zejména systémové blesky nabízejí celou řadu doplňkových funkcí a příslušenství. Řada z nich má téměř každodenní použití, řadu z nich využijete jen výjimečně. Kdy se co hodí, jak to funguje, co dokoupit a jak to používat?

::Blesk - 1. Základní pojmy
::Blesk - 2. Měření expozice bleskem
::Blesk - 3. Další funkce a příslušenství blesků
::Blesk - 4. Praktická práce s bleskem

Fotografický blesk slouží primárně k osvětlení málo osvětlené scény. Vedle této základní funkce blesku jsou však lepší blesky vybaveny celou řadou dalších funkcí, které buďto jeho základní úlohu rozšiřují nebo nabízejí různé speciální efekty.

Vysokorychlostní synchronizace (FP Flash, High Speed Flash Sync)
V prvním díle seriálu jsme definovali synchronizační čas závěrky X-sync a zdůraznili, že nesmí být při fotografování s bleskem za žádných okolností kratší. Vysokorychlostní synchronizace blesku je však funkce, která umožní tento limit obejít. Jsou jí vybaveny jen blesky vyšší třídy a je značena nápisem FP, ikonou či podobně.

Limit X-sync času začne omezovat ve dvou situacích:

1. Snímání dynamických dějů s bleskem (sport), kde typický X-sync čas kolem 1/200 s je příliš dlouhý a neumožní dostatečné zmrazení pohybu.
2. Snímání za běžného denního světla, kdy blesk je použit na vykrytí stínů (přisvětlení bleskem, fill-in flash) a je-li současně požadována minimální hloubka ostrosti.

V obou těchto případech se neobejdeme bez vysokorychlostní synchronizace blesku.

Tato fotografie byla pořízena za silného denního světla a kvůli rozmazání rušivého pozadí byla požadována clona f/2.8. Současně bylo ale nutné bleskem vykrýt hluboké stíny. Expoziční čas tak vyšel na 1/500 s - hodně pod X-sync časem, který byl 1/200 s. Jediné řešení tedy bylo použít režim FP flash.

Vysokorychlostní synchronizaci si blesk zapne zcela automaticky když na fotoaparátu nastavíte kratší čas, než je X-sync (např. Nikon Auto FP High-Speed Sync mode), nebo je nutné tuto funkci explicitně na blesku zapnout (např. Canon). Problém štěrbiny pohybující se nad senzorem blesk vyřeší tak, že nebleskne jednou (jako normálně), ale vyšle sérii krátkých záblesků o vysoké frekvenci (50 kHz a vyšší) čímž simuluje "stabilní" světlo a umožní exponovat, i když úzká štěrbina závěrky se pohybuje nad senzorem. Jako vždy je však něco za něco - síla blesku v režimu FP je mnohem nižší, jinými slovy klesá směrné číslo neboli dosah blesku.

Ukázka poklesu směrného čísla pro ohnisko 50 mm v režimu FP flash pro blesk Canon Speedlite 550EX.

Synchronizace na 1. či 2. lamelu (1^st, 2^nd curtain sync)
Při expozičních časem delších než X-sync se otevře první lamela závěrky, počká se nastavený expoziční čas a druhá lamela závěrky se zavře. Kdy má ale blesk blesknout? Na začátku expozičního času ihned po otevření první lamely (1^st curtain sync) nebo na konci expozičního času při uzavírání druhé lamely (2^nd curtain sync)?

Praktičtější a často také standardní nastavení je synchronizace na druhou lamelu - bleskne se na konci expozičního času (2^nd curtain sync). Blesk totiž fotografovaný objekt obvykle vyděsí a on reaguje - zavře oči, pohne se, uteče. Je tedy praktičtější děsit až v okamžiku, kdy expozice končí.

Nastavení synchronizace na první lamelu má tak smysl jen v případě, že fotografujete pohyblivé objekty a potřebujete osvítit objekt na začátku expozice a následně ho rozmazat v čase. Pokud má ale váš fotoaparát či blesk nastavenu standardně synchronizaci na první lamelu, doporučujeme jí přestavit na druhou lamelu. Je to totiž v reportážní praxi s bleskem mnohem praktičtější a obrázky vypadají přirozeněji.

Synchronizace na 2. lamelu ukáže historii pohybu, kdežto synchronizace na 1. lamelu ukáže jeho "budoucnost". 2. lamela je tak v běžné praxi vhodnější - změny však nejsou dramatické.

Bracketing blesku (Flash exposure bracketing, FEB)
Podobně jako u klasické expozice je bracketing blesku postup, kdy fotoaparát udělá automaticky více fotek s bleskem, každou s jiným nastavením výkonu blesku. Tím máte šanci si potom v PC vybrat tu, která je nejlepší. Fotoaparáty dělají obvykle 3 fotky - jednu exponovanou přesně podle automatiky blesku, druhou světlejší a třetí tmavší. Velikost změny je možné nastavit v jednotkách EV. Bracketing blesku se obvykle nastavuje na blesku a nikoliv na fotoaparátu.

Modelační blesk
Základní nevýhoda blesku je v tom, že jeho světlo není běžně vidět a fotograf tak do poslední chvíle netuší, jak bude scéna vypadat. Drobnou náplastí na tuto nectnost je právě modelační blesk, který se obvykle spouští tlačítkem pro náhled hloubky ostrosti na fotoaparátu či tlačítkem přímo na blesku. Blesk po dobu cca 1-3 vteřin vyšle sérii rychlých záblesků, a tím vlastně simuluje trvale svítící světlo. Je tak možné vizuálně zkontrolovat stíny či odlesky, případně pohledem do hledáčku zkontrolovat hloubku ostrosti snímku. Jak účinně je možné během několika vteřin zkontrolovat celou scénu je však věc druhá.

Modelační blesk je pro elektroniku blesku velká zátěž. Jednak vybíjí baterie a též se výbojka blesku může zahřívat. Není proto doporučováno používat modelační blesk příliš často a rychle za sebou.

Tlačítko náhledu hloubky ostrosti mnoho uživatelů nezná a nepoužívá. Slouží primárně k zaclonění objektivu na nastavenou hodnotu clony - po celou dobu aktivního obrazu v hledáčku má totiž objektiv clonu maximálně otevřenou. U některých fotoaparátů slouží také k aktivaci modelačního blesku.

Manuální blesk
V režimu manuální blesk umožní elektronika blesku nastavit jak zoom, čili úhel pokrytí světlem, tak výkon manuálně. Výkon blesku je zvykem zadávat ve zlomcích maximálního výkonu - např. od 1/1 (blesk naplno) až do 1/128 výkonu, tedy o 7 EV méně. Manuálním nastavením výkonu blesku se vlastně nastavuje jeho směrné číslo. Konkrétní hodnoty bývají uvedeny v manuálu a pro ISO=100 platí opět jednoduchý vztah:

Vzdálenost kde bude správně exponováno [m] =
=  Nastavené směrné číslo / Clonové číslo

Kdy má smysl použít manuální blesk?
Manuální blesk se nedá efektivně použít při reportáži. Dramatické změny vzdálenosti k hlavnímu objektu by totiž vedly téměř vždy ke špatné expozici. Má ale smysl v případě, že snímáte podobnou scénu (např. měníte reklamní předměty na stole) a snímáte ze stativu, a tudíž ze stále stejné vzdálenosti. Potom je lepší vyladit expozici bleskem a nastavit ji v manuálním režimu. Máte tak zajištěno, že jednotlivé obrázky budou expozičně jeden jako druhý.

Stroboskop
Funkce stroboskop (někdy též opakovaný blesk - Repeating flash) zajistí větší počet záblesků během jedné expozice. Jedná se tak vlastně o vícenásobnou expozici v čase, kdy výsledkem je pouze jedna fotografie. Většina blesků umožňuje nastavit počet záblesků, frekvenci záblesků v Hz (= počet záblesků za vteřinu) a výkon záblesků. Je logické, že expoziční čas pak musí být delší než počet záblesků dělený frekvencí záblesků. V režimu stroboskop většinou nelze aktivovat TTL expoziční automatiku blesku.

Příklad:
Pokud nastavíte počet záblesků na 5 a frekvenci na 2 záblesky za vteřinu, expoziční čas musí být alespoň 5/2=2,5 vteřiny.

Příslušenství na rozptýlení či zabarvení světla

Světlo blesku je primárně příliš tvrdé - téměř bodové. Jeho umístění na fotoaparátu navíc vytváří čelní světlo, které zplošťuje objekty, vytváří odlesky a nepěkné stíny. Fotografové se tedy nejrůznějším příslušenstvím snaží světlo blesku "zlepšit" - rozptýlit ho, odrazit, zvětšit jeho plochu či nasměrovat ho více z úhlu.

Čím menší je zdroj světla relativně k předmětu, tím ostřejší stíny vytvoří (vlevo). Zvětšíme-li zdroj světla či před něj umístíme difuzér (čímž se zdroj světla fakticky také zvětší), stíny měknou protože se z různých stran vzájemně vykrývají (vpravo).

Zvětšovat světlo blesku ale prakticky příliš nelze, protože by bylo obtížné s ním zejména při reportážích manipulovat. Lze ale zvětšit plochu světla odrazem o strop či stěny. Zdrojem světla jsou potom plošně velké zdi, světlo obklopí fotografovaný objekt "ze všech stran" a stíny tak téměř zmizí. Současně se tím prosvítí celý fotografovaný prostor a vyřeší se tak problém přímého blesku, který dokáže správně exponovat jen objekty ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu.

Odrazem zdroje světla od stropu či stěn se strop či stěny stanou tím, co objekt osvětluje. A ty jsou plošně velké, tudíž vytvoří měkké stíny. Část světla (cca 10%) je i nadále užitečné poslat přímo na objekt (zeleně, 1).

Strategie fotografování odrazem o strop či stěny má však několik úskalí:

1. Nelze jí použít tam, kde jsou vysoké stropy (pražská Lucerna). Od stropu výše než cca 5 metrů se již téměř nic neodrazí.
2. Nelze ji použít tam, kde jsou barevné stropy, tmavé stropy, dřevěné obklady či podhledy. Jednak to snižuje množství odraženého světla ale zejména je objekt potom nasvícen světlem "podivné" barvy. Rovněž jsou zradou různé skleněné či stříbrné ozdoby na stropě. Vytvoří na fotografovaných objektech spousty ošklivých "prasátek".
3. Možnost směrovat světlo blesku na strop či stěny vyžaduje naklápět a natáčet bleskovou hlavu. Tuto možnost však mají jen systémové blesky střední a vyšší třídy. Interní blesky tak "mají smůlu".
4. Při přechodu z horizontálního na vertikální fotografování je třeba přestavit bleskovou hlavu.
5. Fotografování odrazem vyžaduje mnohem vyšší výkon blesku než přímé nasvícení.
6. Fotografování odrazem dramaticky změní světelné podmínky na scéně a komorní atmosféru spolehlivě zabije.

Profesionální systémové blesky mají rozsáhlou možnost naklápění a otáčení bleskové hlavy. Umožňují tím pohodlné fotografování odrazem.

Rozptylka (Wide panel)
O rozptylce byla již řeč. Bývá vestavěna v hlavě lepších blesků a slouží k většímu roztažení světla do šířky, čímž umožní fotografovat extrémně širokoúhlými objektivy.

Difuzér (Soft diffuser)
Difuzér má podobný účinek jako rozptylka a sice jeho primární účel je rozptýlit světlo téměř do všech stran kolem blesku. Významná část světla nadále vystupuje přímo z bleskové hlavice, avšak zbytek světla se rozptyluje do okolí, kde je nutné zajistit jeho odraz od stropu, zdí či předmětů. To redukuje stíny a výsledky jsou příznivější. Avšak bez odrazných ploch (strop, stěna, předměty) nemá difuzér téměř žádný vliv na výsledek vyjma snížení směrného čísla blesku cca 2x.

Difuzér Sto-Fen Omni-Bounce nasazený na blesku Canon Speedlite 550EX.

Jediná aplikace i bez odrazných ploch je u makrofotografie, kde difuzér zajistí směrování světla i výrazně níž pod blesk. Je tak možné snímat i z velmi malé vzdálenosti a makro objekt osvítit bleskem. Pokud budete pořizovat difuzér, zkontrolujte, zda pasuje na váš blesk. Hlavice blesků mají totiž různé rozměry a tvary, a tak je třeba pořídit vhodný typ.

Odrazná destička na blesku (Reflector panel)
Odrazná destička stejně jako rozptylka bývá také vestavěna v hlavě lepších blesků. Jejím účelem je umožnit fotografování odrazem o strop či stěny, ale současně část světla (cca 10%) poslat přímo vpřed. Malé množství přímého světla zlepší podání obličejů, ale zejména dá odlesky do očí. A odlesky v očích jim dají život a jiskru!

U blesků, které nemají odraznou destičku vestavěnou v hlavě, není problém ji vyrobit náhradním způsobem a sice pod gumičku na blesku umístit kus bílého papíru - v nouzi třeba vizitku. Účel to splní zcela stejný.

Jednoduchá vizitka upevněná gumičkou na hlavu blesku je schopná zhruba 10% světla poslat vpřed na lesk do očí (červeně) a 90% nechat odrazit o strop (modře).

Odrazný nástavec
Odrazný nástavec je profesionální řešení, které precizně a definovatelně rozdělí světlo mezi přímé a odražené. Současně vytvoří odlesky v očích a o něco zvětší plochu emitoru světla. Na trhu lze najít obrovské množství různých tvarů a řešení, vždy to ale bude kompromis mezi velikostí a pohodlím při fotografování.

Profesionální odrazný nástavec Lumiquest uchycený pomocí suchého zipu na systémový blesk. Dělají se i varianty, které mají v místech označených červenými šipkami otvory a tím propustí mnohem více světla na strop a méně vpřed.

Softbox na blesk
Malá plocha emitoru světla blesku vede k ostrým stínům. Proto při fotografování přímým bleskem je vhodné plochu blesku co nejvíce zvětšit. Bylo by ideální nasadit na blesk softbox o rozměrech např. 0,5 x 1 metr, což je ale prakticky vyloučené. Určité kompromisní řešení nabízí malý softbox na blesk o rozměrech cca 12 x 17 cm. Na blesk se upevňuje na suché zipy, pokud ovšem nechcete na hlavu blesku nalepit protikusy pro suchý zip, tak bude fungovat i gumička.

Malý softbox na blesk, který alespoň trochu zvětší plochu blesku a tím změkčí stíny. Současně má dole volné místo na důležité senzory blesku.

Softbox na interní blesk
Interní blesky svojí konstrukcí neumožňují ani naklápění nahoru a dolu, ani otáčení do stran. Jsou tak o celou řadu možností jak rozptýlit světlo odrazem chudší. Ani na ně ale není od výrobců zcela zapomenuto, a tak je na trhu velké množství různých doplňků a udělátek umožňující vytvořit různé malé softboxy, difuzéry a "směrovače" světla a tím se alespoň přiblížit profesionálním systémovým bleskům. Nasazují se většinou na fotoaparát pomocí suchých zipů. I přes snahu se však výsledky málokdy přiblíží výsledkům ze systémových blesků.

Softbox a současně difuzér schopný práce i s interním bleskem.

Barevné filtry na blesky
Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, blesk má barvu průměrného denního světla. Nekoresponduje tak s barvou zejména umělých zdrojů - žárovek, zářivek atp. Pokud tedy fotografujete s bleskem v prostředí nasvíceném jinou barvou světla a chcete atmosféru zachovat, je nutné na blesk nasadit barevný filtr a tím barvu blesku vyrovnat s okolním osvětlením. Barevné filtry na blesk nejsou tak nic jiného než barevná skla či umělé hmoty uzpůsobené mechanicky pro nasazení na blesk. Barevné filtry na blesk mohou samozřejmě též sloužit k barevnému nasvícení scény a tím k realizaci zajímavých efektů.

Královnou různých rozptylek, odrazných nástavců, softboxů ale i barevných filtrů na blesky je firma Lumiquest.

Dálkové ovládání, makrofotografie a baterie blesku

Blesk na kabelu (Off camera flash)
Pomineme-li velikost blesku jako světelného zdroje, tak další jeho nectností je umístění na těle fotoaparátu, což vytváří přímé čelní světlo. A přímé čelní světlo likviduje stíny, způsobuje lesky a zplošťuje předměty. Bylo by tedy užitečné blesk od fotoaparátu oddělit a bleskat s ním trochu ze strany.

Mírné boční světlo vykreslí předměty mnohem plastičtěji a poznat, že scéna byla fotografována s bleskem, bude potom mnohem těžší. Je možná překvapivé, že i pouhé držení blesku ze strany na vzdálenost paže dramaticky zlepší výsledky! Pokud současně s mírným umístěním do strany dokážete plochu světla blesku zvětšit (díky oddělení blesku od fotoaparátu se nabízí použití fotografických deštníků, softboxů, odrazných desek atp.) bude výsledek téměř dokonalý.

Kabel umožní oddělit blesk od fotoaparátu a osvítit scénu ze strany. Délka kabelu je však u TTL měření omezena.

Nevýhody kabelů jsou však zřejmé - omezená vzdálenost, na kterou se kabel dá použít. Moderní TTL měření vyžaduje čilou komunikaci mezi fotoaparátem a bleskem a delší kabel by komunikaci mohl narušit. Proto pokud chcete zachovat TTL měření expozice bleskem je délka kabelu obvykle omezena na cca 1 metr.

Jiná situace nastane, pokud chcete stisknutím spouště blesk pouze odpálit a žádné TTL měření expozice nepožadujete. V takovém případě je možné použít kabel téměř libovolné délky, sílu záblesku je však třeba regulovat na blesku manuálně. K odpálení blesků bývá na lepších fotoaparátech tzv. PC Sync konektor, pokud ovšem váš fotoaparát PC Sync konektor nemá, nic se neděje. Jednoduchá pomoc je tzv. kostička (PC Sync Terminal), která se nasadí do hot-shoe patice na blesk a která převede středový kontakt na PC Sync konektor.

PC Sync terminál se nasazuje do patice místo blesku a převede středový kontakt na PC Sync konektor. Je tak možné po kabelu odpálit blesk či více blesků i na větší vzdálenost.

Při případném experimentování s odpalováním blesků je nutné dát pozor na jedno velké nebezpečí. Některé starší blesky vyžadují ke svému odpálení sepnutí kontaktů s poměrně vysokým napětím, které fotoaparát případně PC Sync terminál nemusí vydržet. Před fyzickým propojením je tak třeba prostudovat technické parametry obou propojovaných zařízení!

Bezdrátové ovládání blesků (Wireless Remote Flash)
Nepříjemnosti spojené s kabelovým propojením blesku a fotoaparátu vyřeší bezdrátové ovládání blesků. Je postaveno buďto na radiovém či infračerveném přenosu signálů a umožní řídit obvykle až 3 skupiny blesků do vzdálenosti kolem 10 metrů a s plnou podporou TTL měření expozice bleskem.

Ukázka typického bezdrátového systému odpalování blesků. Mezi skupinami A,B,C je možné dělat expoziční kompenzaci - např. skupina B může být o 1 EV slabší než skupina A atp.

K realizaci bezdrátového bleskového osvětlení potřebujete vysílač (Transmitter), který může být buď vestavěný přímo ve fotoaparátu, samostatný nebo vestavěný v blesku. Kolem fotografované scény se potom umístí blesky schopné přijmu bezdrátového signálu. Při stisku spouště vysílač bezdrátově odpálí blesky a současně zařídí jejich plné TTL řízení. Blesky není problém umístit na stativ a pomocí jednoduchého příslušenství lze k nim upevnit i fotografické deštníky na změkčení světla.

Pomocí jednoduchého příslušenství (např. Hama, cca 400 Kč) lze systémový blesk včetně fotografického deštníku připevnit na obyčejný stativ.

Například v systému Canon dokáží blesky Speedlite 550EX, 580EX a makroblesky MR-14EX a MR-24EX realizovat vysílač bezdrátového systému, samostatný vysílač (bez blesku) je Speedlite Transmitter ST-E2 a přijímat bezdrátové řídící signály dokáží blesky Speedlite 420EX, 430EX, 550EX a 580EX.

Bezdrátový vysílač Canon ST-E2 se nasazuje místo blesku do bleskových sáněk a dokáže bezdrátově řídit až 3 skupiny blesků na vzdálenost cca 10 metrů.

Sada bezdrátově řízených systémových blesků je tak alternativou k studiovým zábleskovým zařízením. Sílou signálu, pilotní žárovkou, řízením expozice či příslušenstvím (softboxy, komínky, klapky) se jim sice nemůže vyrovnat, má však několik výhod:

1. Nezávislost na 230 V - všechna zařízení systému jsou napájena bateriemi a praxe ukazuje, že je to více než dostatečné
2. Malé rozměry a váha - celý systém je snadno přenosný i ve fotobrašně, a tak není problém vytvořit "studio" kdekoliv

Bohužel cenově jsou obě varianty téměř srovnatelné.

Makroblesky (Macro Flashes)
Makroblesky slouží primárně k osvícení předmětů na velmi krátké vzdálenosti - typicky pro makrofotografii. Makroblesk sestává z řídící jednotky, což je díl podobný blesku, ale bez vlastní bleskové hlavice. Dále z jedné, dvou nebo i více bleskových hlavic řízených řídící jednotkou a většinou umístěných kolem přední čočky objektivu a uchycených na ní.

Nový bezdrátový systém makroblesků Nikon sestávající z řídící jednotky SU-800 (1) s dosahem 4 metry a bleskových hlavic SB-R200 (2). Bleskové hlavice mají  směrné číslo 10 a mohou být naklápěny v úhlu +60° až -45°. Řídící jednotka dokáže nezávisle řídit a nastavovat až 3 skupiny hlavic.

Tzv. kruhový blesk (Macro Ring Flash) má bleskovou hlavici uspořádanou do kruhu kolem celé přední čočky. Toto uspořádání je mimořádně vhodné pro bezestínové fotografování malých předmětů případně pro vědeckou či lékařskou praxi.

Kruhový blesk Sigma EM-140 DG se směrným číslem 14 a se 2 výbojkami v kruhové hlavici. Obě výbojky jsou co se expozice týče ovládané samostatně.

Společným rysem všech makroblesků je snaha rovnoměrně osvítit malý fotografovaný předmět, protože klasické svícení se vzhledem k velmi malým snímacím vzdálenostem potýká se stíněním objektu fotoaparátem a objektivem. Hlavice makroblesků se uchycují na přední přírubu objektivů, a proto v sadách bývají redukční kroužky schopné se vypořádat s různými průměry závitů.

Snad nejkreativnější a nejuniversálnější soubor nabízí německá firma Novoflex. Sestává se z řídící jednotky (1) přizpůsobené pomocí adapterů (5) pro různé fotoaparáty. Dále z bleskových hlavic (2), kruhového blesku (3) a plošného světla - bleskového panelu (4).

Akumulátory blesku
Interní blesky fotoaparátů používají běžné akumulátory fotoaparátu. Toto řešení má jednu velkou výhodu - je-li dost energie na fotografování, je i energie na blesk. Oboje tak končí současně a starost o akumulátory ve fotoaparátu je přirozená. Naopak většina externích blesků má svoje vlastní akumulátory - obvykle 4 tužkové typu AA. Při dnešních kapacitách hodně nad 2 000 mAh je kapacita plně nabitých akumulátorů více než dostatečná, nepříjemná je ale nutnost se o akumulátory blesku také starat.

Pro maximalizaci výkonu akumulátorů i jejich životnosti pamatujte proto na několik jednoduchých zásad:

1. V blesku vyměňujte a nabíjejte vždy všechny akumulátory současně. Jeden slabý akumulátor v sadě dokáže předčasně ukončit fotografickou práci s bleskem!
2. Pro závažnější "zakázky" (svatba) mějte vždy alespoň 2 sady plně nabitých akumulátorů.
3. Nabíjejte kdykoliv je k tomu čas. Akumulátorům to jen prospěje a budete vždy připraveni na fotografování. Skladovat by se měly akumulátory vždy nabité.
4. Akumulátory nevybíjejte. Mýtus, že tím akumulátorům prospějete, je chybný.
5. Největším nepřítelem akumulátorů je teplota - jak nízká tak vysoká. Dramaticky se tím kapacita akumulátorů sníží. Počítejte s tím a pokud můžete, extrémním teplotám akumulátory nevystavujte.
6. Nejlepší nabíječky jsou ty, které hlídají křivku napětí pro každý akumulátor zvlášť. Obvyklé značení je "deltaU". Jsou ale nejdražší.
7. Levnější a rovněž akceptovatelnou variantou jsou velmi pomalé nabíječky bez hlídání napětí. Doba nabíjení je ale třeba celý den.
8. Vyhněte se rychlonabíječkám bez hlídání napětí.
9. Pokud vám nestačí kapacita baterií standardně umístěných v těle blesku, tak některé blesky umožňují i externí battery pack nošený na opasku.

Pro náročné zakázky s bleskem je určen battery pack Canon CP-E3, který pojme 8 AA akumulátorů a je možné ho připevnit na opasek. Je určen pro E-TTL blesky Canon Speedlite 580EX, 550EX, MR-14EX a MR-24EX.